Nakladatelství Mladá fronta vydalo v těchto dnech rozsáhlý kulturně-historický esej Pohřbené zrcadlo významného mexického spisovatele, dramatika a esejisty Carlose Fuentese (*1928). Českému čtenáři se tak dostává do rukou jedno z reprezentativních děl hispanoamerické esejistiky, žánru, který má v této oblasti bohatou tradici a je pro hispanoamerickou literaturu dvacáteho století neméně příznačný než román.

Knihu Pohřbené zrcadlo (El espejo enterrado, 1992) napsal Fuentes k pětistému výročí objevení Ameriky (spolu s televizním seriálem stanice BBC), avšak ani po deseti letech od prvního vydání neztrácí na aktuálnosti. Hlavním Fuentesovým tématem je kulturní identita - předmět úvah hispanoamerických filozofů a esejistů již od počátku devatenáctého století. Fuentes pohlíží na mohutný barvitý proud španělských a hispanoamerických kulturních dějin, „od jeskynních maleb v Altamiře až po graffiti současného Los Angeles“, a hledá v něm prvky kulturní kontinuity a svébytnosti hispánského světa. Jedním ze základních rysů této kulturní svébytnosti je podle Fuentese kontakt s „druhým“ a schopnost je přijmout, patrná již od dob, kdy Španělsko ležící na okraji civilizovaného západního světa bylo vystaveno nejrůznějším kulturním vlivům, a později zjevná v Novém světě. Naději na uchování vlastní identity pak Fuentes spatřuje právě v této komunikaci s druhým a v jeho poznávání. Vzhledem k šíři svého záběru se autor jistě uchyluje k občasným zjednodušením a otevírá prostor nesčetným námitkám, v každém případě však nabízí inspirativní a pronikavý pohled na nesmírně složitý aktuální problém.

Jakkoli se Fuentes soustředí na oblast hispánskou, která snad může být českému čtenáři poněkud vzdálená, otázky, jež si klade, a odpovědi, které nabízí, přesahují hranice jediné kultury a dotýkají se celé moderní západní civilizace. Knihu Pohřbené zrcadlo lze číst jako originálně (a do značné míry subjektivně) pojaté dějiny hispánské kultury, ale také jako obecnější zamyšlení nad kulturní identitou a jejím postavením v multikulturním světě. Navíc čtenář ocení autorův vášnivý strhující styl, díky němuž je četba tohoto téměř třísetstránkového eseje stejně snadná a zábavná, jako by šlo o dobrodružný román.

Kniha je doplněna barevnou obrazovou přílohou, rozsáhlou bibliografií (která je v českém vydání rozšířena o informace o českých překladech), heslářem vysvětlujícím základní pojmy a jména a rejstříkem. Edice Kolumbus nakladatelství Mladá fronta se díky Pohřbenému zrcadlu rozrostla o další svazek, který by neměl zůstat nepovšimnut.