Marek Toman

Knihu rozhovorů s ruskými emigranty v Evropě připravila publicistka a literární teoretička Olga Pavlova, která se sama do České republiky přistěhovala z Moskvy před dvaceti lety.

Mluví německy a myslí si, že jsou Češi. Markéta Pilátová napsala zdánlivě historický román z prostředí českých Němců v Brazílii v 19. století. Její hlavní hrdina, kluk probíjející se dobrodružně životem, objevuje a sceluje odlišné světy Evropanů a indiánů, misionářů a vyznavačů domorodých kultů, přistěhovalců doufajících v lepší budoucnost, válečníků i botaniků. Němců a Čechů.

Mezi Starým a Novým světem se pohybuje hrdina nového románu Markéty Pilátové, český Němec a emigrant v Jižní Americe. A také osciluje mezi evropskou racionalitou a spiritualitou přírodních národů.

Osudové výzvy pojímá francouzská spisovatelka H. Lenoir s humorem. V napínavém, vtipném vyprávění pro mládež hledá východisko z postapokalyptické situace, kdy Zemi ovládli mimozemšťané. Někdo se pokouší jen přežít, někdo se staví na odpor – a použije k tomu nečekanou zbraň.

Německý povídkář, esejista a básník Utz Rachowski byl na sklonku sedmdesátých let 20. století uvězněn východoněmeckým režimem za šíření samizdatu a následně vyhoštěn ze země. Dnes působí v Sasku jako poradce pro občany pronásledované komunistickou diktaturou a věnuje se literární tvorbě. Rozhovor s ním byl pořízen v rámci stipendijním pobytu Pražského literárního domu autorů německého jazyka na jaře 2025.

Dobrodružná kniha pro děti o té minulé, ale i o současné válce je věnována „všem odvážným dětem“. Vypráví o strachu a o jeho překonávání.

„Vydávám jenom knihy, které nevydá nikdo jiný,“ řekl mi jednou Zdenko Pavelka. Na takový výrok se dá pohlížet dvojím způsobem. Buď se jeho původce z vlastního rozhodnutí pohybuje na okraji literárního dění, anebo si z literárních možností vybírá jenom ty, kterých se může chopit sám za sebe. U Zdenka Pavelky to byl ten druhý případ.

Začátkem devadesátých let začal Akito Tsuda studovat fotografii na Columbia College v Chicagu. Přijel z Japonska, ohledně fotografování si moc nevěřil a uměl jenom základně anglicky. Když měl fotit do školy portréty, zamířil do české čtvrti Pilsen.

Česko-britský ilustrátor se sešel s britskou zooložkou a autorkou knih pro děti; výsledkem je neobvyklá kniha. Zdánlivě jednoznačné situační ilustrace dosahují díky básnickému doprovodu nečekaného přesahu. A to s humorem!

Andorrský spisovatel Albert Villaró vysvětluje, proč se v jeho románech objevují detektivní motivy, jak při psaní přepíná mezi historickým a svobodně tvůrčím přístupem nebo jak se žije na hranici mezi Katalánskem a Andorrou.

Andorrský spisovatel Albert Villaró v detektivním příběhu o zavražděné restaurátorce popisuje proměny své jedinečné země. Tradiční hodnoty se zde vytrácejí pod vlivem rostoucího bohatství obyvatel i související zločinnosti. Pruská modř si bere z detektivního žánru to nejlepší – a současně má románový přesah.

Když diplomat podlehne „hostitelské“ zemi a naplní své literární sklony. Marcel Sauer vytěžil z několikaletého pobytu v Římě důkladně procítěný vhled do tamního vychutnávání života.

Román o proměně někdejších Sudet, napsaný ve stylu literární reportáže. Vzestup německého nacionalismu, rozvrat druhé světové války, msta a odsun, příběhy Čechů, Němců a Romů, kteří Němce vystřídali. Autorská perspektiva je pozoruhodně nestranná.

Má sudetské kořeny a v českých nebo chorvatských dějinách našel inspiraci pro svou literární i filmovou tvorbu: francouzský spisovatel Timothée Demeillers s historickým nadhledem komentuje mnichovskou dohodu, upřímně vypráví o svých někdejších pomýlených představách o „východním“ bloku a přesvědčivě problematizuje otázku, co vlastně pro spisovatele znamená „uspět“.

Co se stane, když se básník a spisovatelka pustí do společného literárního zahradničení? Jejich text kypí rostlinami, živočichy, svéráznými recepty, humorem a fantazií.

Ve Velké Británii žije a pracuje ilustrátor a autor knih pro děti Petr Horáček, původem z České republiky. Jak se mu podařilo se v zahraničí prosadit? Nakolik je jeho tvorba specificky česká a co to vlastně znamená? A jakými tématy by se podle něj měly zabývat dětské knihy?

Německojazyčný román roku 2023 humorně portrétuje současnou západní společnost. V hledáčku má generační propast, která odráží odlišné zkušenosti s digitálním a analogovým světem.

Byla spíše autorkou knih pro děti, nebo malířkou? Jako malířka nemohla vystavovat, ovšem tvorbou pro děti se proslavila. Její knihy dodnes přitahují pozornost a přinášejí potěchu dětem i dospělým.

Emocionální průvodce po městě, které pro jeho autory přestalo existovat.

O literárním díle osobnosti známé především díky redakční práci v rozhlase.

Osobní vzpomínka na literáta, vzdělance a rytířskou osobnost skrytou za prací pro druhé. Rudolf Matys zemřel v září roku 2023.

Francouzsko-irský romanopisec, esejista a básník Pierre Cendors (nar. 1968) píše román inspirovaný Prahou. Konkrétně papírovým modelem města, který vytvořil v první půli 19. století Antonín Langweil.

Francouzsko-irský romanopisec Pierre Cendors píše o Praze s výraznou vnímavostí pro její tajemné, neurčité rysy. Vychází z dědictví velkých pražských autorů, ale nasazuje svou perspektivu cizince.

Německý spisovatel Ralf Pasch píše knihu o židovské malířce z Prahy, která se proslavila svými kresbami z Terezína. Má k tomu osobní důvody – vyrovnává se tak s paměťmi svého dědečka z Krkonoš, někdejšího vojáka wehrmachtu za druhé světové války.

Předchozí román tohoto spisovatele a novináře Největší lekce dona Quijota vyšel po českém vydání i francouzsky. A putování po stopách velkého romanopisce vyneslo Kučerovi další příběh: literární reportáž Alžírské arabesky. Hravě i důmyslně v ní líčí svůj poslední pobyt v Alžírsku, následuje Cervantese i Camuse, spisovatele i bezdomovce a jiné poutníky, kteří překonávají hranice známého.

Jakou strategii si člověk mohl zvolit při výslechu gestapem? I o tom uvažuje historik Petr Koura. Ve své knize se zabýval Vladislavem Vančurou jako člověkem i osobností využívanou politiky. Zjistil také novinky o interbrigadistovi a odbojáři Jaroslavu Klecanovi, s nímž se Vančurův příběh osudově protkl.

Při nedávných literárních diskusích, zda upravovat staré texty podle současného vnímání „korektnosti“, padlo i jméno Robinsona. A to v tom smyslu, že se sice jedná o všeobecně známý titul, ale dávno neaktuální, vždyť „kdo z nás ho četl“?

Může být cítit pach „úderů dlaní do černobílého televizoru“? Španělský spisovatel Jesús Carrasco se domnívá, že ano, a dokáže o tom přesvědčit i čtenáře.

Když si nedokážou pomoci lidé, zachrání je zvířata? I tak by se daly číst příběhy dvou oceňovaných knih z produkce nakladatelství Baobab: Já, chobotnice a Přání.

Německá spisovatelka Lucy Fricke napsala na základě svého pobytu v Istanbulu a díky informacím z prostředí německé diplomacie román, který představila na letošním veletrhu Svět knihy. V rozhovoru líčí, jak román Diplomatka vznikal a jaké pro ni nese osobní konsekvence.