Jaké bývaly ty pravé velšské Vánoce
Thomas, Dylan: Vánoce jednoho kluka z Walesu

Jaké bývaly ty pravé velšské Vánoce

Nejslavnější velšský básník dvacátého století Dylan Thomas jednou v rozhlasovém pořadu vzpomínal na Vánoce v dobách, kdy byl ještě chlapec. Později své vzpomínky rozpracoval ve formě hravé a poetické povídky, která se stala vánoční klasikou v mnoha zemích a dočkala se divadelních i filmových zpracování. První české vydání ve skvělém překladu Petra Eliáše bohatě ilustrovala japonská výtvarnice Nanako Ishida.

„V tom městečku u moře bývaly jedny Vánoce jako druhé. Provázelo je úplné ticho, přerušované jen vzdálenými hlasy, jež někdy slýchám těsně před spaním. Ty Vánoce byly tak stejné, že nikdy nevím, jestli chumelilo šest dní a šest nocí, když mi bylo dvanáct, nebo dvanáct dní a dvanáct nocí, když mi bylo šest. A teď se všechny kutálejí v jednom chumlu k rozeklanému moři jako studený měsíc po nebi nad naší ulicí…“

Anglicky píšící velšský básník Dylan Thomas (1914–1953) se proslavil zejména sbírkami jako Deaths and Entrances (1946) a původně rozhlasovou hrou Under Milk Wood (č. Pod Mléčným lesem, Dilia, 1992, přel. Antonín Přidal). V češtině vyšlo několik výborů z jeho tvorby, například Kapradinový vrch (Mladá fronta, 1965) v překladu Jiřiny HaukovéSvlékání tmy (Československý spisovatel, 1988) v překladu Pavla Šruta, a také sbírka povídek Portrét umělce jako štěněte (SNKLU, 1961), kterou do češtiny převedl Petr Pujman. Jak uvádí v doslovu k Vánocům jednoho kluka z Walesu překladatel Petr Eliáš, Thomas v roce 1949 také navštívil Prahu a provázela jej právě překladatelka Jiřina Hauková.

Vznik kratičké prózy Vánoce jednoho kluka z Walesu (A Child’s Christmas in Wales) se pojí s Thomasovým rozhlasovým vystoupením v roce 1945, během nějž vzpomínal na Vánoce, které zažil jako chlapec v rodném Walesu. Své vzpomínky následně rozpracoval ve formě eseje a později vydal v časopise Harper’s Bazaar. Nahrávka povídky v Thomasově podání slavila velký úspěch ve Spojených státech, ale od té doby se toto drobné dílko stalo vánoční klasikou v mnoha zemích. Vánoce jednoho kluka z Walesu byly několikrát adaptovány jako divadelní hra, animovaný i hraný film. V českém překladu vycházejí poprvé.

Thomasův vánoční příběh nemá jednu ucelenou dějovou linii ‒ tvoří jej sled vzpomínek na dětství a Vánoce, které jsou do značné míry idylické, ale zároveň prodchnuté notnou dávkou humoru a fantaskních obrazů. V jazyce povídky se jasně projevuje Thomasova básnická imaginace, což však neznamená, že by Vánoce jednoho kluka z Walesu byly pro děti příliš složité. Právě kombinace lehké nostalgie, bohatého jazyka a nespoutané hravosti a fantazie činí z Thomasovy povídky zajímavou alternativu k sentimentálním vánočním příběhům.

Ve výčtu vánočních dárků, na něž vypravěč vzpomíná, figurují palčáky pro obří lenochody či celuloidová kačenka, „která když se zmáčkla, tak vydávala mňoukavě bučivý zvuk, který vůbec nepřipomínal kachnu, ale spíše velmi ambiciózní kočku, která se chce stát krávou“. Vánoce by nebyly ty pravé Vánoce bez spousty sněhu, který „přes noc obrůstal střechy domů jako mech barvy stařeckých vousů, jemně potahoval zdi a jako tichá a mrazivá bouře roztrhaných bílých vánočních pohlednic se usazoval i na pošťákovi“, bez ptáčků „červených jako flanelové spodničky“ a bez strýčků (kteří po vydatném obědě posedávají u krbu s rozepnutými knoflíky, hudrují, zpívají a oddychují jako delfíni) a tetiček, co si potrpí na portské a čaj s rumem a jedna z nich zpívá uprostřed zasněženého dvorku „jako prsatý drozd“.

Rozverný i zasněný poetický příběh převedl do češtiny Petr Eliáš a skvěle vystihl jak lyrický, tak komický tón originálu. Knihu doprovázejí jemné ilustrace japonské výtvarnice Nanako Ishidy, která v současné době žije a tvoří v Praze. V edici NOS kromě Thomasovy vánoční povídky vyšly v bohatě ilustrovaném provedení také další drobnosti slavných anglofonních básníků: Praktická příručka o kočkách (T. S. Eliot), Železný muž (Ted Hughes) a O kočkách a Kodani (James Joyce).

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Petr Eliáš, Albatros, Praha, 2013, 32 s.

Zařazení článku:

dětská

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Jan Vaněk jr.,

Jak jen bych to... Wikipedia

Petra Králová,

Já teda nejsem překladatel, ale překlad se mi taky četl moc hezky. Můžete mi jako laikovi vysvětlit, co je špatného třeba na těch lovcích z Hudsonské zátoky, oslepených sněhem nebo některém z těch delších příkladů?

Jan Vaněk jr.,

Mně překlad skvěle výstižný, natož lyrický nepřijde (na tak mnoha úrovních nesmyslní "lovci z Hudsonské zátoky", komunistický kalk "požárníci", snow-blind jako "oslepení sněhem" nebo dokonce We returned home through the poor streets where only a few children fumbled with bare red fingers in the wheel-rutted snow and cat-called after us, their voices fading away, as we trudged uphill, into the cries of the dock birds and the hooting of ships out in the whirling bay. jako „Pak jsme se vraceli ubohými ulicemi domů. Mezi vyjetými kolejemi šmaťchalo a výskalo jen několik dětí s rudými prsty. Brodili jsme se dál do kopce a jejich hlasy slábly a mísily se s křikem ptáků v docích a houkáním lodí ve zvlněné zátoce.“ - ostatně srovnej i ve článku citovaný úvod: One Christmas was so much like the other, in those years around the sea-town corner now, out of all sound except the distant speaking of the voices I sometimes hear a moment before sleep, that I can never remember whether it snowed for six days and six nights when I was twelve, or whether it snowed for twelve days and twelve nights when I was six. ¶ All the Christmases roll down towards the two-tongued sea, like a cold and headlong moon bundling down the sky that was our street; and they stop at the rim of the ice-edged, fish-freezing waves, and I plunge my hands in the snow and bring out whatever I can find.…)