Ted Hughes (1930–1998) je známý především jako jeden z předních anglických básníků 20. století a rovněž jako manžel básnířky Sylvie Plathové. Vydal téměř dvacet básnických sbírek, v nichž se často zaměřoval na elementární přírodní síly a mytické motivy. Celoživotním zdrojem fascinace a inspirace pro něj byla zvířata, jejichž podstatu se snažil zachytit slovy. V češtině vyšel výbor z Hughesovy tvorby s názvem Jeskynní ptáci (1986, Odeon) v překladu Jaroslava Kořána.

Hughes byl velice produktivní a mnohostranný, kromě poezie se věnoval i překladu klasické literatury a editorské činnosti. Významnou součást jeho díla tvoří také básně a příběhy určené dětem. K dosud oblíbeným patří Jak se přihodila velryba (1963), sbírka jedenácti hravých povídek o tom, jak se různá zvířata stala tím, čím jsou teď, či Nessie, nevychovaná nestvůra (1964), veršované vyprávění o lochnesské příšeře, kterou už nebaví, že nikdo nevěří v její existenci, a proto se vypraví pěšky do Londýna na audienci u královny.

Nakladatelství Albatros nyní v překladu Petra Eliáše vydalo Hughesův vědeckofantastický příběh Železný muž (1968), který napsal jako pohádku na dobrou noc pro své vlastní děti. V Anglii se zčista jasna objeví obří železný muž. Vystoupí z moře a nikdo neví, odkud přišel. Kráčí krajinou a živí se vším kovovým, na co přijde: sežere farmářům auta, traktory i ploty. Ti se tohoto podivného návštěvníka rozhodnou lapit do veliké jámy, do níž nastraží jako návnadu starou dodávku. S pomocí malého chlapce jej do jámy nalákají a pohřbí ho. Když se však železný muž na jaře příštího roku sám vyhrabe na povrch, odvede ho chlapec na skládku, kde se obr pustí do konzumace šrotu a nikomu dál neškodí. Jednoho dne však na Zemi přiletí vesmírný drak, usadí se v Austrálii a dožaduje se potravy. Lidstvo se ho snaží porazit vojenskou technikou, ale marně. Železný muž se o drakovi doslechne a nechá se převézt do Austrálie, aby se s ním utkal v souboji. Záhy však vyjde najevo, že drak není tím, kým se původně zdál být – stejně jako železný muž, který zprvu budil hrůzu, nakonec vyjde z příběhu jako hrdina…

Hughes vyjádřil v eseji Mýtus a výchova myšlenku, že určité druhy mytických příběhů mohou mít léčivé účinky. O léčení a uzdravování jde v Železném muži především – obr sám je vybaven tajemnou schopností regenerace, lidé se postupně léčí ze svých předsudků, a dokonce i z vesmírného draka se vyklube mocný léčitel. Hughesův příběh o železném muži přes všechnu svou hravost v mnohém připomíná mýtus – neklade se v něm důraz na vysvětlování příčin a následků (takže se nikdy nedozvíme, kde a jak železný muž vznikl), ale spíše na střet základních protichůdných sil, jako je sklon ničit a tvořit, zraňovat a léčit. Jedno z nejvýznamnějších témat krátkého příběhu představuje strach z neznámého – jak železný muž, tak vesmírný drak jsou zprvu pokládáni za nepřátelské stvůry. Oba se však postupně projeví jako bytosti, jež mohou lidem prospívat.

Knihu citlivě doprovází ilustrace českého výtvarníka tvořícího pod jménem Nikkarin. Železný muž vyšel v edici NOS, v níž Albatros vydal i další půvabné „maličkosti“ slavných spisovatelů určené dětem, například Eliotovu Praktickou příručku o kočkách či Joyceovo vyprávění O kočkách a Kodani.