Jean Echenoz
(*1947) se již v osmdesátých letech zařadil mezi přední francouzské autory, mluví se o něm a píše, přestože, anebo díky tomu, že jeho poetika stojí na principu systematického matení, vykořeňování starých osvědčených postupů románové tvorby. Echenoz píše literaturu pro vnější efekt, pro radost z psaní, tedy i čtení. Jeho rané dílo jako by neobsahovalo žádné viditelné poselství, žádnou závažnou myšlenku. Něco ale pro Echenoze svatým přece zůstává, a to je jazyk. Všechen ten zamotaný děj se tak stává jen záminkou k rozvinutí slovního koncertu, jenž jemně osciluje mezi "klasikou" a "popem". Americká kritika nachází v jeho dílech jistou parabolu s filmovými sděleními Davida Lynche.

Jean Echenoz vydal dosud romány: Le Méridien de Greenwich (Greenwichský poledník, 1979), Cherokee (1983, česky E.W.A., 1996), L´Equipée malaise (Malajská výprava, 1986), Le Lac (Jezero, 1989), Nous trois (My tři, 1992), Les Grandes Blondes (Velké blondýny, 1995), Un an (Jeden rok, 1997), Je m´en vais (1999, česky Jdu, Jitro, 2003), Au piano (2003, česky jako U piána, Jitro, 2006), Ravel (2006, česky Mladá fronta, 2009), Courir (2008, česky jako Běhat, Mladá fronta, 2009) a také kratší text L´Occupation des sols (Zabírání půdy, 1988) a povídky J´arrive (Přijdu, 1988) a Ayez des amis (Mějte přátele, 1991).

Za knihu Cherokee získal Echenoz roku 1983 literární cenu Médicis, za Je m´en vais (česky vyšlo s názvem Jdu) roku 1999 Goncourtovu cenu.

© Jovanka Šotolová