Současný německý spisovatel Thomas Brussig, jehož román Hrdinové jako my (Helden wie wir) je známý i u nás, napsal další dílo s poněkud iritujícím názvem Leben bis Männer (česky jako Život až po chlapy). Monolog bezejmenného fotbalového trenéra v bývalé NDR odhaluje, dost cynicky, morálně zdeformovanou bytost, pro kterou se sport stal poslední instancí pro prosazení práva a pořádku. Že je fotbal, rozuměj disciplína a "hlavně žádné ženy a osobní záležitosti", konstantou mužského světa, mluví určitě mnohému fanouškovi ze srdce. Brussigův samolibě rozumující hrdina však v totalitním režimem zúženém prostoru seberealizace neustále sklouzává do oblasti mimo "normální" společenské vazby: mluví se o "totálním fotbale" a "konečném vítězství"; maloměšťácký smysl pro pořádek (a disciplínu) odhaluje svou násilnou a nebezpečnou povahu (podřízenost je první občanskou ctností fotbalového hráče). Mnohý východoněmecký fotbalový trenér bude tímto posledním Brussigovým románem málo potěšen.