Britská spisovatelka Agatha Christie psala příběhy s hlavní představitelkou slečnou Jane Marplovou devětačtyřicet let. Umístila svou protagonistku do dvanácti románů a tří povídkových sbírek, čímž postava této všetečné staré dámy do značné míry konkurovala ikonickému detektivovi Herculu Poirotovi. Nicméně v audioknižním světě – přinejmenším v tom českém – tomu tak dlouho nebylo. Tedy až do roku 2019, kdy u nás vyšla historicky první komerční nahrávka románu se slečnou Marplovou.

První audiální krůčky slečny Marplové

V minulosti jsme mohli slyšet Marplovou například v rozhlasových dramatizacích, kde ji pod režijním vedením Petra Adlera herecky ztvárnila Viola Zinková. V polovině devadesátých let minulého století jsme tak mohli poslouchat například dramatizované povídky Chrámek bohyně Astarté, Modrý muškát, Znamení, dvoudílnou Vánoční tragédii, Zlaté pruty nebo rozhlasovou hru podle románu Není kouře bez ohýnku z pera Vlasty Dvořáčkové v režii Hany Kofránkové. O šest let později, v roce 2002, pak pod vedením Markéty Jahodové vznikla hra Utonulá v obsazení: Viktor Preiss, Stella Zázvorková, Jaromír Meduna a další. Nicméně poslech českého překladu vlastních textů Agathy Christie, jinak řečeno jejího neadaptovaného díla byl značně omezen. A to na návštěvníky Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla E. Macana, pro niž už koncem osmdesátých let načetla Hana Makovičková cyklus Třikrát slečna Marplová, skládající se z románů Mrtvá v knihovně, Není kouře bez ohýnku a Kapsa plná žita. Ani v jednom ze jmenovaných případů však nelze mluvit o audioknize. Dramatizace nebyly nikdy uceleně vydány a nahrávky Makovičkové spadají do kategorie zvukových knih, které jsou vyvázány z autorského zákona, jelikož slouží výhradně potřebám knihovny pro zrakově postižené.

Změna nastala až v roce 2015, kdy audioknižní vydavatelství Tympanum přišlo se sérií nahrávek četby povídek Agathy Christie vydávaných na CD. Jana Hermachová v té době načetla příběhy Čtyři podezřelí, Vražda krejčovským metrem, Vyprávění slečny Marplové a Greenshawova kratochvíle, a po Haně Makovičkové, Viole Zinkové a Stele Zázvorkové se tak stala čtvrtým hlasem slečny Marplové. Na ten pátý si posluchači mluveného slova měli počkat ještě další čtyři roky.

První „marplovská“ série

Teprve když v roce 2019 vyšel v Česku první audioknižní román s Jane Marplovou Vražda na faře – celých sedmnáct let po prvním audioknižním románu s Herculem Poirotem (Vražda v Orient Expresu) – můžeme mluvit o cílevědomé práci na audiálním uvedení série s Jane Marplovou. V tuto chvíli jsou poirotovská série z produkce OneHotBook a marplovská série vydavatelství VOXI (člena Albatros Media) srovnatelně obsáhlé. Ani jedna z nich ještě nedosáhla na desátý titul, i tak lze ale říct, že jde o dvě dosud nejdelší christiovské série (natáčené v jednotném kabátě) na českém audioknižním trhu.

Vražda na faře byla prvním románem Agathy Christie, kde vystupuje slečna Marplová. Důvod, proč vybrat pro začátek série právě toto dílo, byl tedy zřejmý. Dále už však Vyšehrad (jehož pozdější audioknižní produkce spadá pod label VOXI) chronologický pořádek knih s touto protagonistkou nedržel. Následovaly totiž v tomto pořadí (data v závorkách uvádějí první knižní vydání): Zapomenutá vražda (1976), Mrtvá v knihovně (1942), Vlak z Paddingtonu (1957), Smysluplná vražda (1952) a nejnovější Oznamuje se vražda (1950). Je nejspíš jen shoda okolností, že Smysluplná vražda (v originále They Do It With Mirrors, 1952) vyšla skutečně jako pátá v řadě.

Jako interpreti Vraždy na faře byli vybráni Otakar Brousek mladší pro roli vypravěče Leonarda Clementa a Růžena Merunková (která si už před časem ozkoušela četbu Agathy Christie na románu Schůzka se smrtí). Ta se zde v rámci koncepce částečně dramatizované četby ujala replik slečny Marplové – což byl velice zajímavý a především přínosný dramaturgický tah. Tím spíš, že v posledních letech je vydavatelství AudioStory, které pro VOXI celou sérii natáčí na klíč, v částečně dramatizované četbě nejsilnější.

Jako druhá v pořadí vyšla Zapomenutá vražda. Zde Otakar Brousek ml. tvůrčí tým na čas opustil a uvolnil místo Jitce Ježkové, jelikož tento příběh se soustředí na osud postavy Gwendy Reedové. Vedle Růženy Merunkové pak přibyl svébytný hlas ještě Gwendinu manželovi Gilesovi – a tím byl Jan Meduna. Vyskytuje-li se vedle vypravěče více postav, které spolu mají na přeskáčku hovořit, působí dobře a přehledně, pokud mají svého vlastního interpreta. Jejich slovní výměny jsou pak o to přesvědčivější a dynamičtější, když jsou herci přítomni ve studiu naráz. Ovšem i umístění replik Marplové do vypravěčova monologu střihem se s dalšími a dalšími díly série daří lépe.

Osvědčená trojice interpretů

S Mrtvou v knihovně (2020) se pomyslný ansámbl interpretů ustálil na osvědčené trojici tvořené Otakarem Brouskem ml., Růženou Merunkovou a Jitkou Ježkovou. Poslední dva zmínění se pouze střídají v úloze vypravěče podle toho, jak si to žádá to které dílo.

Po Vlaku z Paddingtonu (v interpretaci Ježková, Merunková) a Smysluplné vraždě (v interpretaci Brousek ml., Merunková) přichází s téměř roční odmlkou čerstvé audioknižní vydání Oznamuje se vražda. Snad že si Ježková i Brousek ml. za účinkování v této sérii vysloužili občasnou kritiku za přílišnou hlasovou charakterizaci až karikování postav (zvláště těch opačného pohlaví), rozhodl se tvůrčí tým pro jiné dramaturgické řešení: Vypravěče tohoto díla rozdvojil. Pasáže, které se týkají především žen z městečka, čte Jitka Ježková (přímou řeč inspektora Craddocka v těchto částech zastává Brousek ml.). A naopak ty, v nichž je dominantní vyšetřovatel, čte Brousek ml. a repliky ženských postav zůstávají Ježkové – aby se nestalo, že budou jednu postavu číst dva různí lidé. U díla, jehož celková délka nedosahuje ani devíti hodin, je to však poněkud riskantní krok. Není divu, že ve snaze umožnit interpretům, aby zněli přirozeně, vznikají situace, kdy změna hlasu vypravěče působí jako dramaturgická zvůle. Na druhé straně v mnohých pasážích toto uchopení práce s hlediskem účinně vytahuje to, co by v knižní podobě nebo jednohlasé četbě nemuselo být zdaleka tak zřejmé – a to je autorčina schopnost v rámci vyprávění oddělit nebo nechat prolínat dvě linie: linii vyšetřování a linii podezřelých. Jinak řečeno tento dramaturgický zásah při interpretaci literárního díla zvyšuje význam zvolené kompozice.

V režii se od roku 2019 vystřídali Pavla Nohýnková, Jindřiška Nováková a Daniel Tůma. Lze však s povděkem tvrdit, že na ladění ani kvalitě provedení to není nijak znát. A zvyšuje-li se kvalita a jistota interpretačních výkonů, je to dáno spíše zkušeností s tímto druhem audioknižní tvorby – a možná i reflektováním audioknižní kritiky. Jednotný rámec všem šesti audioknihám navíc nedodává jen ustálený herecký tým nebo zvolená koncepce částečně dramatizované četby, ale i hudba Daniela Tůmy a Ondřeje Timpla. Tento typ skladeb pro smyčce, klavír (a případně theremin) s příběhem Marplové výborně koresponduje a dotváří hravě napínavou atmosféru detektivek, které samy sebe neberou zbytečně vážně. Hudební motivy se v průběhu série vracejí a variují, takže si s každým dalším dílem může posluchač připadat jako v pohodlí svého starého známého literárního světa.

Vydání

Agatha Christie: Vražda na faře. Četba Růžena Merunková, Otakar Brousek ml., režie Pavla Nohýnková, Vyšehrad, Praha, 2019, 9 h 5 min)
Agatha Christie: Zapomenutá vražda. Četba Růžena Merunková, Jan Meduna, Pavla Nohýnková, režie Daniel Tůma, Vyšehrad, Praha, 2019, 6 h 8 min)
Agatha Christie: Mrtvá v knihovně. Četba Růžena Merunková, Otakar Brousek ml., režie Jindřiška Nováková, VOXI, Praha, 2020, 6 h 13 min)
Agatha Christie: Vlak z Paddingtonu. Četba Růžena Merunková, Jitka Ježková, režie Daniel Tůma, VOXI, Praha, 2020, 6 h 38 min)
Agatha Christie: Smysluplná vražda. Četba Růžena Merunková, Otakar Brousek ml., režie Daniel Tůma, VOXI, Praha, 2020, 6 h 40 min)
Agatha Christie: Oznamuje se vražda. Četba Růžena Merunková, Otakar Brousek ml., Jitka Ježková, režie Daniel Tůma, VOXI, Praha, 2021, 8 h 48 min)