Daleká budoucnost. Planeta Země je z většiny neobyvatelná, lidé kolonizují přilehlá i vzdálenější vesmírná území. Kam až povede naše rozpínavost a drancování přírody? A kam se uchýlit při hledání spásy?
Můj předsudek vůči levicovým intelektuálům, kteří se zapojují do mediálních sporů, spočívá v tom, že jejich tzv. radikální pozice bývají předem těmito spory naformátované. A je to celé ještě smutnější, pokud se jedná o autory-umělce.
Housle v rukách vrahů i obětí, pokusy o jejich rozbíjení, respektive hledání jejich nového tvaru. O historii tohoto „nejvšestrannějšího“ nástroje a…
Jak se dorozumět s mimozemšťany, jak přiblížit vědu široké veřejnosti a jak by vypadal svět, v němž science fiction není zapotřebí? O tom ochotně…
Daleká budoucnost. Planeta Země je z většiny neobyvatelná, lidé kolonizují přilehlá i vzdálenější vesmírná území. Kam až povede naše rozpínavost a drancování přírody? A kam se uchýlit při hledání spásy?
Housle v rukách vrahů i obětí, pokusy o jejich rozbíjení, respektive hledání jejich nového tvaru. O historii tohoto „nejvšestrannějšího“ nástroje a jeho souvislostech s národním obrozením, sexualitou i nadpřirozenem.
Jak se dorozumět s mimozemšťany, jak přiblížit vědu široké veřejnosti a jak by vypadal svět, v němž science fiction není zapotřebí? O tom ochotně vypráví Roland Lehoucq, astrofyzik a ředitel nantského festivalu science fiction Utopiales.
Mělo by se kočičí zlato prohlásit za pravé? Kolik oxidu uhličitého je uchováno v oceánech? A jakou uhlíkovou stopu má naše knihovna? Je čas v sobě probudit zvídavého přírodovědce!
Do sborníku s ušlechtilým účelem se zapojilo i několik slavných tvůrců, výsledek však není moc přesvědčivý. Možná i proto, že je určený hlavně americkému publiku.
Bibliografie knižních překladů z portugalské literatury do češtiny (1990–2010).
Daleká budoucnost. Planeta Země je z většiny neobyvatelná, lidé kolonizují přilehlá i vzdálenější vesmírná území. Kam až povede naše rozpínavost a drancování přírody? A kam se uchýlit při hledání spásy?
Komiksová adaptace slavného postapokalyptického románu Cormaca McCarthyho je příslušně depresivní a syrová. Vše podstatné zůstalo zachováno, jen výrazová úspornost literárního vyprávění se vytratila.
Ospalé jižanské městečko Old Ox je na konci americké občanské války nuceno vystoupit ze zajetých kolejí. Po osvobození otroků jeho obyvatelé volky nevolky vyčkávají, až někdo rozhodne, jak teď mají žít. Románu Svěžest vody však dominuje ničím nepřikrášlená perspektiva umlčovaných bývalých otroků, kteří v něm nalézají svůj hlas.
Můj předsudek vůči levicovým intelektuálům, kteří se zapojují do mediálních sporů, spočívá v tom, že jejich tzv. radikální pozice bývají předem těmito spory naformátované. A je to celé ještě smutnější, pokud se jedná o autory-umělce.
