Analýza předvolebních facebookových příspěvků předsedy hnutí SPD dává nahlédnout do populistické kuchařky, která mezi hlavní ingredience počítá polarizaci, demagogii, strach a kopání do protivníků, skutečných i smyšlených.
Poslyšte strašlivý příběh z časů AI! Odevzdal jsem před pár dny po čtyřech měsících tlustý překlad – možná na delší dobu svůj poslední –, a protože bych chtěl v následujících měsících psát hlavně „svoje věci“, napadlo mě zkusit, jak je na tom s psaním umělá inteligence. Abych viděl, jestli to má vůbec ještě cenu…
Nové příhody oblíbeného samozvaného šerifa Kalmanna, dbajícího o právo a pořádek v zapomenuté rybářské vesničce na severu Islandu, přijel do Prahy…
Mělo by to zaznít rovnou zkraje: kniha s názvem Vnitřní tvrz. Úvod k Hovorům k sobě Marka Aurelia vydaná na začátku roku 2025 (s vročením 2024)…
Analýza předvolebních facebookových příspěvků předsedy hnutí SPD dává nahlédnout do populistické kuchařky, která mezi hlavní ingredience počítá polarizaci, demagogii, strach a kopání do protivníků, skutečných i smyšlených.
V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
Málokdo toho v životě poznal tolik jako americká spisovatelka Lucia Berlinová. Divoké lásky i bolavé pády, prosluněné kalifornské pobřeží i zasněženou aljašskou krajinu, prestižní univerzity i dělnická města, na něž vrhá stín hustý dým z dolů. Tyto zkušenosti vtělila do živelných povídek, které se sice za autorčina života velkého ocenění nedočkaly, o to víc ale konvenují nám, moderním čtenářům.
Nakladatelství Baobab českým čtenářům představuje duchovního otce jedné z nejznámějších filmových postav jednadvacátého století. V neokázalém, ale přitom univerzálním příběhu americký kreslíř a spisovatel velebí přátelství mezi myší a velrybou.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.
Málokdo toho v životě poznal tolik jako americká spisovatelka Lucia Berlinová. Divoké lásky i bolavé pády, prosluněné kalifornské pobřeží i zasněženou aljašskou krajinu, prestižní univerzity i dělnická města, na něž vrhá stín hustý dým z dolů. Tyto zkušenosti vtělila do živelných povídek, které se sice za autorčina života velkého ocenění nedočkaly, o to víc ale konvenují nám, moderním čtenářům.
Publicistka Alice Horáčková pomocí rozhovorů skládá dílek po dílku mozaiku divokého života básnířky Vladimíry Čerepkové, jejíž básně jsou stejně intenzivní jako její prožívání života. Ze vzpomínek svých současníků vystupuje jako „beatnická femme fatale,“ jak stojí v podnázvu knihy, nominované na cenu Dilia Litera pro objev roku, a je poctou básnířce zesnulé na rakovinu (či na lásku), která se životem „prokousala svýma velkýma zubama“.
Pokračování Kalmannových příhod přináší starého známého Kalmanna. Od prvního dílu se však v mnohém liší, a to nejen četnými zmínkami o covidové pandemii a rouškové povinnosti.
