Po delší době se do Prahy, konkrétně na prkna Divadla na Vinohradech, vrací klasické dílo velikána chorvatské literatury a dramatu Miroslava Krleži (1893–1981). Slovenský režisér Martin Huba pojal dnes již klasické drama Gospoda Glembajevi (česky dříve Páni Glembayové, v novém překladu Jakuba Novosada ale jako Rod Glembayů) přece jen trochu netradičně.
MK
Miroslav Krleža
Třetí svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži obsahuje několik vrcholných povídkových a dramatických textů, které jsou součástí velkého rozmáchlého cyklu o velikosti a pádu patricijské rodiny Glembayů. Drama o čtyřech dějstvích – Léda (Leda) tvoří jakýsi pendant celého tohoto souboru a vyznívá téměř již neorealisticky.
Součástí třetího svazku odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži jsou tedy texty a dramata spojená rodem Glembayů a proměnami životních drah jejích členů. Próza O Glembayích je v podstatě předehrou k celému komplexu textů a dramat.
Změna jugoslávského politického kursu po rezoluci Informbyra v roce 1948 (vyloučení Jugoslávie a následná sovětská nenávistná kampaň proti Titovi) se projevila také na poli uměleckém.
Vydávání sebraných spisů Miroslava Krleži se z ekonomických důvodů po roce 1989 zastavilo, neboť nakladatelství Odeon přestalo v původní podobě existovat (dnes je tato značka součástí Euromedia Group). Po desetileté pauze se podařilo překladateli Dušanu Karpatskému uzavřít dohodu s nakladatelstvím Ivo Železný o dokončení vydávání Krležových spisů a tento 7. svazek je prvním polistopadovým.
Jestliže se Charvátská rapsódie (Hrvatska rapsodija) zabývá náhledem na chorvatskou společnost v době 1. světové války doma, tj. v chorvatských zemích, pak další Krležův text, který vznikal během této války a války se bytostně týká, je divadelní hra V táboře (U logoru). Přenáší nás přímo na ruskou-rakouskou frontu, do východní Haliče (dnes na Ukrajině).
První svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži představil českému čtenáři souborně část Krležova raného tvůrčího období a díla, která tematicky souvisejí s první světovou válkou. My se nyní seznámíme s poměrně krátkým, ale zásadním náhledem Miroslava Krleži na vlastní národ v době i pro Chorvaty tak těžké, jakou první válečný konflikt se světovým dopadem byl.
Jak jsme se již zmínili v recenzi románu Návrat Filipa Latinovicze, obsahuje pátý svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži i druhý román, který autor příznačně pojmenoval Na pokraji rozumu (Na rubu pameti). Toto dílo vytvořil Krleža z větší části v Záhřebu. Román poprvé vyšel v roce 1938 a první český překlad byl vydán až v roce 1964, tedy se značným časovým odstupem.
Pátý svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži tvoří dvě spřízněná díla – romány Návrat Filipa Latinovicze (Povratak Filipa Latinovicza) a Na pokraji rozumu (Na rubu pameti). Nejprve se budeme věnovat prvnímu z nich, který Miroslav Krleža z větší části vytvořil ve Vančurově zbraslavské vile, kde pobýval jako Vančurův přítel a host. Román poprvé vyšel v roce 1932 a český překlad následoval o čtyři roky později.
V prosinci letošního roku uplyne třicet let od úmrtí jednoho z největších chorvatských spisovatelů přinejmenším 20. století Miroslava Krleži.
Jedna z nejzajímavějších, nejpoutavějších, ale přitom rozsahem nejmenších prací nepopiratelného velikána a literární autority nejen v prostoru zemí bývalé Jugoslávie Miroslava Krleži (1893-1981), Balady Petrici Kerempuha (poprvé vyšly v Jugoslávii roce 1936), se před nedávnem opět objevila v nabídce našich knihkupectví.
