Postjubilejní 51. ročník mezinárodního festivalu komiksu ve francouzském Angoulême proběhl ve dnech od 24. do 28. ledna 2024. Vedle bohatého programu pro veřejnost v jeho rámci odborná komiksová obec řešila aktuální otázky jako například profesionalizaci komiksových festivalů nebo odměňování tvůrců. A prostor získal i český komiks. Jaký přesně, na to jsme se ptali Sáry Vybíralové a Kateřiny Chromkové, které zde zastupovaly České literární centrum (ČLC).

iLiteratura: Jaká je v Angoulême role Českého literárního centra?
Sára Vybíralová: České literární centrum propaguje českou literaturu v zahraničí. Literaturu obecně, nejenom komiks. Do Angoulême jezdíme, protože v rámci komiksových festivalů zde nejvíc probíhá prodej práv do zahraničí. Festival je nejvíc zaměřen takto mezinárodně, „byznysově“. Jezdí sem nakladatelé a agenti. A nakladatelé si tu často vybírají, co vydají z jiných zemí nebo od zahraničních nakladatelů. České literární centrum sice není agentura, ale usilujeme o to, aby se české knihy do zahraničí prodaly a aby v zahraničí vyšly, a tak jsme se minulý rok rozhodli, že v Angoulême budeme mít v části věnované prodeji zahraničních práv malý stánek, kde vystavíme novinky z českého komiksu.

iLiteratura: Za ČLC oslovujete nakladatele vy? Nebo čekáte, že přijdou oni za vámi?
Sára Vybíralová: Děláme oboje. Oslovujeme nakladatele, zveme na schůzky ty, které už třeba známe, něco českého vydali nebo se o tu tvorbu zajímají. Za dobu fungování ČLC už nějaké kontakty máme. Ale stává se, že se u stánku zastaví někdo, kdo jde jen zrovna kolem a zcela nečekaně ho něco zaujme. A někdy to skutečně vede i k vydání.

iLiteratura: Jaký obraz českého komiksu se snažíte zahraničí představit? Jaká je tu nabídka? Vidím tu Vojtěcha Maška, Branka Jelinka, Pavla Čecha, Lucii Lomovou, Štěpánku Jislovou, všechny ty velké hvězdy domácí scény. Snažíte se nabízet právě ta velká jména, která mají úspěch i v Česku?
Sára Vybíralová: Určitě ano. My k tomu nemáme nějaký silný kurátorský přístup. Jediné vodítko jsou pro nás výběry, které pro nás dělají různé komise. Každý rok vydáváme katalog New Czech Books, sestavený podle návrhů komise odborníků: ta vybírá to nejlepší z české literární produkce. Tedy nejenom komiksové, ale také komiksové. Vedle toho jsme připravili jednu soubornou brožuru o komiksu, která podle těchto odborníků shrnuje to nejlepší od roku 2000. Na stánku máme to, co nám na jedné straně dají nakladatelé, ale vystavujeme také knížky, které už vyšly v překladu do francouzštiny nebo angličtiny. Mohli bychom sem přidat i další jazyky, ale z kapacitních důvodů to nejde, protože náš stánek má jenom čtyři metry čtvereční a šest poliček. To, že se zaměřujeme spíš na etablovanější nakladatelství, je dáno tím, že pak mají šanci lépe navázat kontakt a lépe se prodat.

iLiteratura: O které komiksy či autory, případně témata zde byl největší zájem?
Sára Vybíralová: Hodně jsme mluvili o komiksových novinkách. Třeba o Srdcovce Štěpánky Jislové nebo o Sudetenlove Filipa Raifa. Často zaujme i Jindřich Janíček, protože má takový výrazný autorský rukopis a po jeho knihách lidé sahají už jen na základě obálky. Pozornost přitahuje i titul Ani holka, ani kluk Marta Kelbla, tedy dětská kniha, napůl komiks, napůl non-fiction o nebinární identitě. Nakladatelé totiž nejsou stejní. Někteří hledají právě sociální nebo neotřelá témata, ale pak jsou ti klasičtější, kteří naopak chtějí klasiky komiksového žánru, třeba detektivní komiksy. To česká komiksová scéna tolik nenabízí. Nebo jsme měli poptávku po erotickém komiksu, takže můžeme vaším prostřednictvím hned apelovat na autorky a autory, aby něco takového na příští roky připravili (smích). Nebo někdy zaujme historický komiks – a v tomto žánru podle mě máme co nabídnout.

iLiteratura: Vidím tu právě hodně biografických komiksů – o Miladě Horákové, Štefánikovi, Jágrovi, Čáslavské… Všechno to jsou české osobnosti. I to dokáže v zahraničí rezonovat nebo zaujmout, ačkoliv ty osobnosti nejsou v zahraničí tolik známé?
Sára Vybíralová: To tolik ne. Myslím, že zrovna komiksy, které jste teď vyjmenovala, nemají překlady, určitě ne do západních jazyků. Štefánik samozřejmě vyšel na Slovensku. Komiksy, jejichž hlavním přínosem je pohled na biografii, která je v Česku dobře známá, to pak samozřejmě mají s případným prodejem práv do zahraničí těžké. Je dobré, když má námět nějaký obecnější přesah. Ale třeba komiks o Čáslavské zaujme graficky, kreslil ho Jaromír 99.
Kateřina Chromková: Na jedné straně stánku máme vystavené české komiksy už přeložené a vydané v zahraničí, na druhé straně jsou komiksy doposud nepřeložené. Na té první straně je Zátopek od Jaromíra 99 a Jana Nováka: ten má z těch biografických komiksů možná největší úspěch. Máme ho zde vystavený ve francouzském překladu, vyšel i ve španělštině a jiných jazycích.

iLiteratura: Jaký je obraz českého komiksu v zahraničí? Jsme jako malá komiksová oblast vnímáni jako něco zajímavého, neobjeveného, nového? Je to pro český komiks spíš výhoda, nebo nevýhoda?
Sára Vybíralová: Možná oboje zároveň. Ale myslím, že ten zájem je. Často slýcháme: „Hele, český komiks, o tom nevím vůbec nic. Tak se na to pojďme podívat.“
Kateřina Chromková: Většinou každého na první pohled hodně zaujme kresba. Ti, kdo se o komiksy a ilustraci zajímají více, vědí, že má česká ilustrace jméno, a znají třeba starší ilustrátory jako Jiří Šalamoun nebo Květa Pacovská. Je to pro ně podle mě taková první asociace a potom se začnou zajímat i o nové a mladé kreslíře a kreslířky.

iLiteratura: Sára sem jezdí už tři roky. Podařilo se za dobu vašeho působení některé konkrétní komiksy prodat přímo tady v Angoulême?
Sára Vybíralová: Z mé zkušenosti to není přímo tak, že by se tu už podepisovala práva, to neděláme. Z minulého roku máme ale jasný výsledek – prodal se komiks Singl Jiřího Franty, a to do docela vyhlášeného francouzského nakladatelství Sarbacane. To se stalo opravdu tak, že si té knížky všiml nakladatel tady, mluvili jsme o ní, on se pak přirozeně spojil s českým nakladatelem, dostal od něho materiály, nějak to zvažoval. A teď album vyjde – ještě ho tady nemáme, ale vyjde do měsíce. Tak letos už mluvíme o tom, jak ho propagovat, až bude na světě.