Potokovou románovou prvotinou jsou Vyvolení (The Chosen) z roku 1967 (česky 1994), dílo, které se zabývá konfrontací s darem pocházejícím ze samotného srdce západního humanismu – s darem, který obecně nazýváme Freudovou psychoanalytickou teorií. Podle této teorie ve světě neexistuje žádný „vrozený“ význam a žádný smysl nemá ani lidské konání, neboť většina našich akcí má svůj původ v podvědomí, což my všichni jen matně tušíme. Jak se dá potom Sigmund Freud použít ve světě náboženství? Pro zbožného člověka jsou jeho myšlenky nepatřičné, ale co se stane, když k vám některé jeho ideje přímo mluví? Protagonista Danny se nakonec s Freudem smíří tak, že jeho psychoanalýzu využije k léčení lidské bolesti a utrpení a k výzkumu, avšak nikdy se neztotožní s Freudovým pohledem na lidstvo.

Titul románu ovšem pracuje v několika rovinách – Židé se považují za vyvolené k určitému poslání, nicméně stejně tak jako si oba protagonisté Vyvolených musí zvolit svoji životní cestu sami, může si ji zvolit také každý člověk. Daniel byl předurčen, aby po svém otci převzal pozici rebeho, ale zvolil si jinou cestu. Titul navíc naznačuje, že oba hoši si zvolili jeden druhého za přítele, vyvolili se. Když se však ke konci 2. světové války odehrává v Brooklynu baseballový zápas mezi dvěma ješivami, setkává se tu nejen Danny Saunders a Reuven Malter, ale též ortodoxní a konzervativní židovský svět, a celým románem tedy zaznívají i četné historické ozvěny.

Bezprostředně po smrti Franklina Delano Roosevelta má Reuven (podobně jako tehdy většina amerických židů) pocit, že Bůh zemi opustil, přestože z dnešního pohledu je jasné, že tento americký prezident ani zdaleka neučinil vše, co by pro záchranu evropských židů udělat mohl. Rodiny Dannyho i Reuvena se nejprve zdráhají uvěřit holocaustu, posléze však na něj reagují naprosto odlišně – zatímco reb Saunders nemůže jinak, než přijmout holocaust jako zkoušku Boží, víra Maltera-otce, talmudického učence, je silně otřesena. Podobně rozporuplně přijímá americká židovská komunita zrození státu Izrael – Reuvenův otec aktivně podporuje sionistické hnutí, avšak reb Saunders myšlenku židovského státu založeného lidmi odmítá tak zásadně, že synovi zakáže přátelství se starším a dokonce i mladším Malterem. Klíčová pro porozumění celého textu je i skutečnost, že reb svého syna vychovává mlčením, což se zásadně liší od principů americké výchovy – a i běžné židovské výchovy, podle nichž se má dětem vše vysvětlovat, a román tedy poukazuje i na rozpory a napětí mezi většinovým americkým chováním, židovskou výchovou a zvyky určité části židovské menšiny.

Zajímavé je, že Bildungsroman Vyvolení se dostal též na filmové plátno. Na projektu začal pracovat jistý Roger Harrision, fundamentalistický metodista z New Orleansu, který chtěl ukázat světu, že existují i američtí hoši, kteří berou studium, své rodiny i celý svět vážně, a že ne každý americký mladík touží po drogách a sexu. Právě tento člověk sehnal peníze a nechal napsat scénář, a jak několikrát poznamenal Chaim Potok, on mu věřil. Společně vybrali lidi, kteří už za sebou měli produkci mimořádně kvalitních filmů – a opět vše fungovalo na bázi důvěry. Autor byl s výsledkem velmi spokojený a sám dokonce zazářil ve vedlejší roli profesora.