Netypický suvenýr přivezený z pohřbu spustí v životě desetiletého Matěje sérii událostí, které mu zpočátku vůbec nedělají radost, ale nakonec díky nim překoná sám sebe i rodinné spory. Úspěšná autorka dětských románů volí opět nové kulisy, ale bezprostřednost jejího vyprávění se nemění.
Jak těžké je najít životní svobodu, naučit se projevovat emoce, i když vás výchova vedla k pravému opaku? Jak opustit svůj dosavadní život plný alkoholu a sexu, vymezit si osobní hranice vůči svému okolí, přijmout zodpovědnost za své činy a postavit se sám za sebe v nepříjemných situacích? Po jedenácti letech vyšla Kláře Elšíkové druhá kniha, ve které se těmto otázkám věnuje.
Gyrdir Elíasson opět vypráví o člověku, který se vzdaluje od světa, aby nalezl klid v samotě a umění. Autorův minimalistický styl a melancholická atmosféra dělají z knihy nenápadné, ale o to silnější svědectví o hledání smyslu života.
Předloni vydaný román Vyvrhel byl jedním z nejpříjemnějších překvapení na poli současné epické fantasy. Pokračování nazvané Mučedník tak vzbuzovalo velká očekávání – a hravě jim dostálo.
Vespod, útlá kniha s pomalým a citlivým příběhem, se postupně rozvine v silnou tragédii, která čtenáře nenechá jen tak zapomenout.
Globalizace a digitální revoluce pro většinu lidí změnila svět nesčetnými pozitivními způsoby. Zlepšení s sebou ovšem často nese rozpad tradičních zvyklostí; hmotný pokrok zvyšuje průměrnou životní úroveň, ale může také rozbíjet jednotlivá společenství. Zakaria sice dává rady, co s tím, ale není přitom příliš konkrétní.
Krátký komiksový román o dvou ženách, které si vyrazí do kempu u rybníka, má nápady, vtip i momenty překvapení, ale také slabou ústřední linku. I tak je sympatickým zjevením na domácí komiksové scéně.
Další detektivka Jany Jašové se opět vyznačuje téměř úplnou absencí policie, přesto v ní vedle stalkingu jde i o čtvrtstoletí starý případ zmizelého dítěte.
Příběh tří žen – sester Bibiany a Beloníse a tajemné Svaté Rity Rybářky – v románu Křivý pluh propojuje témata sociální nespravedlnosti, kolonialismu, rasismu a boje o půdu. Silně reflektuje dědictví otroctví a jeho důsledky pro současné obyvatelstvo.
Co obnáší být pozorný k druhým? Kdy člověk ztrácí lidskost? A co potřebuje k tomu, aby se mohl rozvíjet a růst? Co znamená svoboda? Dá se chápat i jinak než jako absence pout a omezení? Příběh z království Zapomnětlivců vede děti i dospělé k zamyšlení nad filozofickými otázkami spjatými s myšlením Simone Weilové.
Vzájemně provázaný příběh několika rodin zanechá ve čtenáři především pocit beznaděje
Nějakou formou alergie v současnosti trpí přibližně čtyřicet procent celé lidské populace a odborníci odhadují, že do roku 2030 tento podíl vzroste na procent padesát. Proč se to děje a v čem hledá řešení americká lékařská antropoložka? Podle ní není alergie pouze zlem, které doprovází imunitu, ale také odvrácenou stránkou našeho materiálního pokroku.
Malířka Johanna se pokouší obnovit kontakt s matkou, která ji kdysi zavrhla. Během bolestného hledání ztraceného spojení zkoumá norská autorka Vigdis Hjorth temné kouty rodičovství, dětská traumata i potřebu emancipace. Román otevírající hluboké otázky o rodinných vztazích a osobní identitě současně vede dialog se zásadními díly severské literatury a světové psychologie.
Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.
Další komiksové převyprávění skutečných osudů nenápadných hrdinů, tentokrát přesněji hrdinek dvacátého století, solidně plní svou populárně-vzdělávací funkci. O moc víc bohužel nepřidává.
Tři mladí lidé, jejichž života se nepřímo dotkla Pinochetova diktatura, se vydávají ze Santiaga de Chile přes Andy do Argentiny, kam se zatoulala rakev matky jedné z nich. Postupně dochází k odkrývání minulosti rodičů, potom dětství protagonistů a následně současné identity všech tří postav.
Literární vědec Václav Tille se pod pseudonymem Václav Říha uchyloval i do pohádkových světů. Je možné něco z této rozdvojenosti najít i v jeho obsáhlých denících?
Dětská dušička je křehká a zapeklitá. Jednou vás vaše dítě objímá a pusinkuje, jindy do vás vztekle kopne anebo přijde ze školky s psychosomatickým bolením bříška. Kniha pro rodiče a děti nabízí návod, jak zvládat silné emoce, stanovit hranice svého těla a lépe komunikovat o svých pocitech.
Jan Kubíček již dlouho tvoří specifický básnický svět, který samovolně překračuje hranice všednosti, útočí na realitu, redefinuje lidskost a současně zůstává zábavně hravý. Tento postoj zachovává i v textech, které jsou angažované, provokativní a místy značně agresivní.
Vzpomínkové eseje bývalých disidentů představují různorodost disentu, stejně pestré jsou i názory autorů na otázky, které v mnohém poznamenaly občanskou společnost devadesátých let a ovlivňují ji dodnes.
Alastair Reynolds se na chvíli odklonil od svých oblíbených space oper a napsal krátký, sevřený příběh o cestování časem a záchraně světa. Přes pro autora netypickou střídmost v rozsahu i vyjadřování nabízí kniha vtahující zážitek.
Průkopnická kniha, která u nás jako první líčí česko-německé literární dějiny v jejich vzájemné souvztažnosti.
Spalující vítr od jezera Kineret roznáší vůně blízkovýchodních jídel i příběhy plné vášně, podivných osudů a rodinných prokletí. V ospalé Tiberiadě se realita prolíná s magií, groteska s poezií a jídlo se stává nejen obživou, ale i klíčem ke svobodě.
Dědí se inteligence? Existuje gen homosexuality? A jsou obyvatelé České republiky opravdu Slované? Poutavý rozhovor s českým genetikem a popularizátorem vědy hledá odpověď na odvěkou otázku, zda jsou naše životy utvářeny spíše geny, nebo prostředím, prozrazuje, co všechno se dá z genů vyčíst, zabrousí do historie oboru a poodhalí jeho možný vývoj.
Nová filmová adaptace známého románu Oty Hofmana děj aktualizovala a domýšlí jej. Pamětihodné dílo to nebude, dětské diváky by ale oslovit mohlo.
Nezapomenutelní, román portugalské spisovatelky Lídie Jorge, reflektuje zásadní událost roku 1974: karafiátovou revoluci. O třicet let později dostane mladá portugalská reportérka Ana Maria Machado nabídku, aby natočila dokumentární film o tom, co se zásadní historickou událostí udělala kolektivní, ale individuální paměť.
Mladá rakouská autorka jasně ukazuje, že rodina nemusí bojovat s domácím násilím, alkoholismem, nevěrou či exekucemi, a přesto o ní do značné míry platí, že je dysfunkční.
Co by se stalo, kdyby se všechno, co vyslovíme nahlas, stalo skutečností? Marie Urbánková ve své knižní prvotině zkoumá svět, kde mají slova absolutní moc: činí tak ale s nadhledem a vtipem, tudíž se nikdo nemusí bát do něj vstoupit.
Značně autobiografická kniha outsidera japonské literatury nabízí vhled do nitra člověka, který rezignoval na život. Svými bezohlednými činy však stále negativně ovlivňuje lidi okolo sebe a v čtenáři především vzbuzuje opovržení. Jak se k takové knize postavit?
Pomalý sešit zahrnuje básně reflektující univerzální témata, která jsou však ukryta ve všedních okamžicích a která jsou i přes svou důležitost podávána s humorem a nadsázkou. Lyrický mluvčí i básník se vyskytují jak v České republice, tak v Rusku, a stejně jako autor musí i subjekt jíst, chodit ven mezi lidi, potkávat se s chodníky, vodou a zvěří.
