Rita I. Kindlerová

Texty a rozhovory s významným ukrajinským filozofem vyšly knižně ve Francii v roce 2022, kdy Rusko zahájilo celoplošnou válku proti Ukrajině. Autor má na Francii silné vazby a francouzským médiím poskytuje svědectví, v němž osvětluje pozadí konfliktu a jeho význam pro celou Evropu. Přestože se nám může zdát, že o problematice víme dost, jeho texty poskytují zajímavý pohled i nám.

Komiksová kniha renomovaného italského kreslíře obsahuje dva nesmírně závažné příběhy: Hladomor na Ukrajině v letech 1932 a 1933 a příběh novinářky Anny Politkovské, která byla zavražděna v den Putinových narozenin roku 2006.

Sovětský svaz se v roce 1991 sice navenek rozpadl, ale pro sovětský a postsovětský showbyznys, kriminální a podnikatelské struktury jako by žádné nové státy nevznikly. Vše pokračuje víceméně stejně jako za SSSR. A do stávajícího systému se zapojují příslušníci nové, mladší generace. Jedním z nich je i Volodymyr Zelenskyj, současný ukrajinský prezident.

Článek významného ukrajinského lingvisty, literárního historika a publicisty Jurije Ševelova na téma kulturní propletenosti Kyjeva a Moskvy se vrací až do 17. století. Česky vyšel text tiskem r. 2015 v revue Souvislosti, vzhledem k aktuálnímu tématu věříme, že si na internetu najde další čtenáře.

Normální, Ukrajinci jsou normální, jejich dějiny jsou normální, jejich země je normální, jejich jazyk je normální…

Zábavná a poučná knížka současné ukrajinské literární kritičky Tetjany Trofymenko na téma tzv. sučukrlitu (současné ukrajinské literatury). S velkou dávkou pochopení, ale i břitkého sarkasmu předkládá čtenářům přehled nejvýznamnějších knih a informací o jejich autorech za dekádu 2007 až 2018.

Oles Ilčenko se jako jeden z mála rodilých Kyjevanů dokáže vracet do dějin města, jež se velice změnilo poté, co za druhé světové války Rudá armáda podminovala jeho centrum v duchu hesla „po nás potopa“. Nejen obyvatelům Kyjeva se rozhodl poodkrýt některé zcela zapomenuté události a existující i již zmizelá místa a jejich genia loci.

Čtivá i vtipná popularizační kniha se často odráží od využití známých klasických hudebních děl ve filmech a mimo jiné poradí, po které nahrávce dané skladby sáhnout.

Revoluce důstojnosti čili Majdan a ruská agrese na východě Ukrajiny změnily nejen ukrajinský národ, ale celou Evropu. Nedávno vyšla v Kyjevě první antologie divadelních her, které Majdan a válka přímo či nepřímo zrodily.

Rozhodnutí vyzpovídat nejzajímavější a nejrůznější spisovatele patřící do jedné literatury může padnout lehce, hůře se však již uskuteční. Ukrajinská novinářka Tetjana Teren se nenechala odradit a loni vyšly ve Lvově dva díly rozhovorů s dvacítkou ukrajinských spisovatelů a básníků.

Bibliografie překladů z ukrajinštiny a česky vydaných publikací týkajících se Ukrajiny.

Kniha rozhovorů polské novinářky Izy Chruślińské s Oksanou Zabužko vyšla v roce 2013 polsky, o rok později ve zpětném překladu ukrajinsky. Oksana Zabužko je ikonou současné ukrajinské literatury, těžiště její práce je rozděleno mezi poezii, esejistiku, beletristiku a literární vědu. Zabužko žije Ukrajinou, a tak se kniha stává průvodcem po ukrajinské kultuře, literární historii a neustálém boji za samostatnost.

Všechny zaznamenané příběhy jsou skutečné, žádná postava není vymyšlená, a domnívá-li se čtenář, že některý příběh „je dokonce přímo o něm, pak je to také pravda“. Jiří Weinberger píše i o sobě, neboť pocit, že autor nepíše o sobě, je podle něj vždycky mylný.

Různých slovníčků nejrůznějších jazyků vychází každým rokem dost a dost, ale je zajímavé, že ukrajinština mezi nimi nijak výrazně nefiguruje. To se pokusil napravit kolektiv autorů z brněnské filozofické fakulty a jejich snaha jistě nezůstane bez povšimnutí, neboť 1000 ukrajinských slovíček se nyní může leckomu hodit...

Třetí beletristická kniha známého ukrajinského novináře a dokumentaristy Jurije Makarova Tři čtvrtě na deset je jakousi zpovědí kyjevského šedesátníka, do jehož života vstoupila mladičká studentka a zjištění, že má jisté schopnosti, o nichž neměl ani tušení. Začne pátrat v paměti, odkud se mohly vzít, čímž odkrývá sobě i čtenáři skvělý vhled do života člověka z konformní sovětské ukrajinské rodiny.

Novela Nostalgie, kterou známá ukrajinská autorka Jevhenija Kononenko napsala v r. 2002, vyšla poprvé r. 2005 a opět loni (2013). Jde o příběh z Kyjeva, kde se vše prolíná, kde nelze před minulostí utéci, i když je hluboko zasuta a po dlouhá léta nikoho nezajímala.

Čtvrtá kniha ukrajinského novináře a režiséra Ruslana Horového Haharin i Barselona (Gagarin a Barcelona). Sbírka deseti povídek, v nichž jsou hlavními hrdiny muži z nejrůznějšího prostředí, různého věku, vzdělání, původu. Vynikající exkurs na současnou ukrajinskou vesnici, do Kyjeva, do černobylské zóny, mezi nelegální migranty…

Ukázka z nové povídkové knihy o čtení západoukrajinského autora Tymofije Havryliva, která je součástí edice PROčytannja (Očtení), jež si klade za cíl zpracovávat v próze téma čtení, a to v nejrůznějších podobách. Ukázka je z povídky Bestseller.

Knížka je součástí edice PROčytannja (Očtení), která si klade za cíl zpracovávat v próze téma čtení, a to v nejrůznějších podobách. Havrylivova povídková sbírka obsahuje pět textů na dané téma.

Ukázka z knihy Oksana Zabužko, Jurij Ševeljov – Vybrane lystuvanňa na tli doby 1992–2002 (Oksana Zabužko, Jurij Ševeljov – Vybraná korespondence na pozadí doby 1992–2002) přinášející jak vzájemnou korespondenci Zabužko a Ševeljova, tak i výběr z Ševeljovových textů. Vybraný úryvek je z obsáhlé vzpomínkové eseje, v níž autor popisuje své peripetie na konci války, kdy doslova utíkal z Charkova.

Osobnost Jurije Ševeljova bohužel dodnes nepatří nejen na jeho rodné Ukrajině k obecněji známým. Jeho dílo zůstává převážně za hradbami akademických institucí. Přitom Ševeljov nebyl „jen“ vědcem, ale i člověkem, na nějž by měli být Ukrajinci pyšní a řadit jej ke špičkám své inteligence 20. století.

Průměrně vzdělaný příslušník jakéhokoli národa mluvícího slovanským jazykem nemusí být zrovna vystudovaným filologem, aby si dříve či později neuvědomil, že narazil na problém tzv. mezijazykové homonymie. Velkou mezeru na tomto poli doplňuje letos vydaný slovník prešovských badatelek Márie Čižmárové a Anny Jaškové Ukrajinsko-slovenská homonymia: Slovník ukrajinsko-slovenských medzijazykových homoným.

Pokračování knihy Istorija z hryfom „Sekretno“ (Dějiny s označením „Tajné“, 2011), která svému autorovi Volodymyru Vjatrovyčovi přinesla cenu Vasyla Stuse a dočkala se trojího vydání jen za rok 2011. Pokud se na vahách ocitne láska a ideál, co si vybrat a jaká bude cena takového rozhodnutí? Je možné hrát dvojí hru a vyjít z ní jako vítěz? Mění člověk válku, nebo válka člověka?

Stepan Procjuk patří mezi velice přemýšlivé a na první pohled nepříliš optimistické osobnosti ukrajinské literatury.

Nejvýznamnější současná ukrajinská spisovatelka Oksana Zabužko: její román Muzeum opuštěných tajemství se chystá k vydání v češtině.

Poslední román ukrajinské spisovatelky Oksany Zabužko vyvolal velké ohlasy jak na Ukrajině, tak v Německu, kde vyšel krátce po ukrajinském vydání. Muzeum opuštěných tajemství lze nazvat „románem o paměti“; historické, kolektivní, rodinné, individuální… Jedná se o nejlepší ukrajinský román za posledních 20 let.

Dvojčata Kapranova měl český čtenář zatím možnost poznat pouze z povídky, která vyšla v antologii Expres Ukrajina. Je to škoda, neboť jejich poslední kniha stojí za to: můžeme se v ní podívat, jak vypadá život neintelektuála, byznysmena propojeného s vládními strukturami, nahlédnout do oligarchicky postavené „vyšší“ společnosti na Ukrajině, do kriminálních i mediálních kruhů, ale i do života dospívajících dětí rodičů, kteří nemají potuchy, co jejich potomci dělají.

V rozhovoru s jedním z nejzajímavějších básníků tzv. pokolení 2000 Illjou Strongovským (publikuje pod jménem strongovskyj) jsme si o poezii povídali paradoxně nejméně. Místo toho jsme otevřeně diskutovali o problémech, kterým čelí překladatelé a knižní grafici v současném ukrajinském vydavatelském procesu.

Jubilejní, 20. číslo Almanachu současné literatury Nova proza, který na Ukrajině vychází od roku 2006, je věnováno autorům ze Záporoží a okolí. Přináší ukázky z próz devíti nejvýraznějších z nich.

Ukázka z povídky Valse mélancolique klasičky ukrajinské literatury Olhy Kobyljanské (27. 11. 1863 – 21. 3. 1942).