Do sborníku s ušlechtilým účelem se zapojilo i několik slavných tvůrců, výsledek však není moc přesvědčivý. Možná i proto, že je určený hlavně americkému publiku.
Pavel Mandys
Absolvoval FSV UK obor Masová média/kultura a literatura s diplomovou prací na téma Proměna undergroundových časopisů v 90. letech. Od roku 1995 do roku 2010 působil jako literární a filmový redaktor časopisu Týden, poslední půlrok také jako vedoucí kulturní rubriky. Od roku 2010 redaktorem časopisu iLiteratura.cz. Publikoval také v Lidových novinách, Hospodářských novinách, Hostu, A2. Spoluzakladatel a spoluorganizátor výročních knižních cen Magnesia Litera. Knižní publikace: Idiot a jeho návrat (spolu se Sašou Gedeonem, 1999), Praha město literatury (2012), 2x101 knih pro děti a mládež (editor a spoluautor, 2013), Praha Noir (editor, 2016), Dějiny české detektivky (2020, s Michalem Jarešem).
Renomovaná britská spisovatelka ve své třetí kriminálce opět překvapila. Nejenže hlavní hrdina série tentokrát do příběhu téměř nezasahuje, ale čtenáře ještě vychytrale mate neúplnou charakteristikou svých postav.
Komiksová adaptace slavného postapokalyptického románu Cormaca McCarthyho je příslušně depresivní a syrová. Vše podstatné zůstalo zachováno, jen výrazová úspornost literárního vyprávění se vytratila.
Soubor krátkých komiksových povídek z postapokalyptického světa spoléhá hlavně na propracovanou realistickou kresbu obou autorů. Škoda jen, že si nepřizvali také scenáristu.
Kriminálních příběhů bez policistů a tradičního schématu vyšetřování není v české literatuře mnoho. Ten od Jany Jašové zaujme precizní výstavbou i chytrým využitím covidových omezení během lockdownu.
Má jít především o horor, ale svým způsobem je to spíše dosti drsný superhrdinský komiks. První kniha série tvoří ucelený příběh ze světa, který už se dočkal dalších pokračování; a také Ceny Willa Eisnera.
Sci-fi román Michaely Merglové sice ve čtvrtek Literu za fantastiku nezískal, přesto stojí za přečtení. Zejména pro zajímavý koncept empatů, tedy lidí, kteří umějí číst, a dokonce i pohlcovat emoce a strachy druhých.
Nový komiksový román Daniela Majlinga tentokrát nepřináší tak jiskrný mix bizarnosti a melancholického humoru jako jeho předchozí tituly. I tak je ale autorův humor v českém komiksovém prostředí stále osvěžující.
Trochu rodinný deník, trochu sbírka anekdot a úsměvných příhod s malými dětmi. Krátká sbírka komiksových miniatur měla původně trochu terapeutickou roli – a čtenářům může posloužit podobně.
Autobiografický komiks o životě Evropana v Japonsku a o zenu má slibné momenty. Ale možná je až příliš zenově nedramatický a vyklidněný.
Zatím poslední česky vydaný román kanadského spisovatele je opět řazen do žánru fantasy. Fantastického či nadpřirozeného v něm však není téměř nic.
Šestý díl dobrodružně pohádkových příběhů o malíři a jeho indiánském alter egu je ze všech nejrozsáhlejší a nejzamotanější. Což nemusí být vždy ku prospěchu věci.
Kreativní Evropa, Culture Moves Europe – co tyto výzvy nabízejí pro české spisovatele a překladatele? Je možné žádat i o dva miliony eur, ale vždy za přesně stanovených podmínek. Viktor Debnár z Kanceláře Kreativní Evropy představuje hlavní rysy různých dotačních programů; administrativa složitá není, větším oříškem pro žadatele bývá správně definovat obsah a koncepci projektu.
Druhá kniha v českém překladu z pera afroamerického spisovatele už bohužel není tak příjemným překvapením, jakým byla ta první s názvem Asfaltová pustina. Přímočarý akční thriller mají ozvláštnit LGBTQ+ motivy; ty ale působí dost mechanicky a prvoplánově.
Francouzská holmesiáda je zřejmě nejinvenčnější komiks vydaný v Česku v loňském roce. I když (anebo právě proto?) je určen čtenářům od jedenácti let.
Dvaapadesát krátkých textů uceleně a komplexně představuje jednoho z nejvýznamnějších autorů literární, komiksové a filmové fantastiky posledních pětatřiceti let. A názorně předvádí Gaimanovy přednosti i limity.
Sbírka krátkých humoristických povídek se vyznačuje jazykovou hravostí a vynalézavostí, rozmanitostí stylů i forem a sklony k absurditě a surreálnu. Občas schází výraznější pointa, ale i tak kniha mezi současnými domácími pokusy o humor vyniká.
Poslední díl autobiografického komiksu sleduje už dospělý život hlavního hrdiny. Ten se po různých těžkostech konečně dočkává uznání a úspěchu, díky čemuž může pomoci i svým příbuzným ve válkou zmítané Sýrii.
Španělský komiksový kreslíř se dlouhodobě potýkal s návaly úzkosti, sužovaly ho fobie a strachy. Načež je všechny vtipně personalizoval a stvořil o nich komiks plný posmutnělého a trpkého humoru.
Daniel Abraham patří k nejzajímavějším inovátorům fantasy žánru. V prvním románu z chystané trilogie do něj vnáší sociálně kritické prvky, jaké by ocenila i progresivní levicová kritika.
Americký kreslíř přichází s nadějně prokomponovaným fantasy příběhem pro mladší čtenáře (či možná spíše čtenářky). Jeho komiks zatím variuje obvyklé schéma, ale je v něm naštěstí dost místa i pro humor a nadsázku.
První román ze série s novým vyšetřovatelem Calem Hooperem přináší komorní detektivku v okouzlujícím i nebezpečném prostředí odlehlé irské vesnice. Napsanou navíc mimořádně působivým stylem.
Biografický komiks o filmovém režisérovi je přesně tak postmoderní, eklektický a plný citací jako Tarantinovy filmy. Kromě toho obsahuje úctyhodné množství detailních informací o Tarantinově filmové kariéře.
Román s mnohoslibným názvem nabízí nakonec poměrně konvenční děj a postavy. Fantasy svět Kateřiny Havlíkové sice má svůj půvab, ale zasloužil by si podrobnější a důmyslnější rozpracování.
Nejslavnější česká komiksová hrdinka se poprvé představuje také v domácím komiksu. Autoři sice vyšli z dochovaných fragmentů původního ikonického torza, připravili nicméně zcela nový velkolepý příběh.
Dva rozsáhlé komiksové romány odděleně vyprávějí životní příběhy autorových rodičů. Odehrávají se na pozadí dramatických událostí ve Španělsku v průběhu celého dvacátého století.
Většina knih afroamerických spisovatelů, které známe z českého překladu, nabízí smutné pohledy na různé formy útlaku. Everett sice také píše o rasismu, ale jde na to jinak: ostře sarkasticky a s brutální nadsázkou.
Komiksová verze vizuálně podmanivého animovaného filmu si kouzlo předlohy zachovává jen zčásti. Ale jako připomenutí filmového zážitku či k nalákání na zhlédnutí filmu poslouží dobře.
Komiksová prvotina kreslíře a animátora zaujme suverénní černobílou kresbou i osobním námětem. Finále krátkého příběhu je však poněkud rozpačité.
Po čtyřech knihách s delšími povídkami se jablunkovský spisovatel Petr Sagitarius pustil do rozsáhlejšího textu. Bohužel jde o detektivku jen mírně nadprůměrnou a románovému rozsahu bude muset autor ještě rovněž přivyknout.