Milena Šubrtová

V Cukrárně U Šilhavého Jima servíruje Marek Toman všem milovníkům literatury i chronickým nečtenářům obří porci humoru, ochuceného parodickými postupy. Středobodem románového dění situovaného na dobrodružný Divoký západ je totiž cukrárna, v níž otrlí trapeři vyměnili kolty za dezertní vidličky a namísto whisky konzumují spolu s kávičkou a zákusečky lahůdky světové literatury.

Již potřetí se vkrádá do dětských ložnic bavič světového formátu Terry Jones, aby před spaním dopřál porci smíchu dětem i jejich rodičům. Jonesovy pohádky však nejsou pouze nezávaznými legráckami před usnutím, jak sugeruje podtitul výtečného překladu Petra Matouška. Vyzývají v souladu s pohádkovým žánrem k hlubší reflexi lidského pachtění a servírují poučení s úsměvem laskavým i škodolibým.

Mikulášská vřava s petardami, pronásledovanými dívkami a podroušenými čerty v psích maskách souvisí s potřebou vybít agresi. Atmosféra komorní prózy Lukáše Csicselyho je značně vzdálená zasněžené ladovské idyle obvykle spojované s dětstvím. Jde o vynikající momentku z dětského života, otázka ale je, do jaké míry může oslovit dětské čtenáře.

Příběh dvanáctiletého Honzy začíná v druhém roce války a končí na podzim 1943 s epilogem po osvobození v roce 1945. Po zatčení otce gestapem končí chlapci bezstarostné dětství a jeho dospívání se odehrává v atmosféře strachu, v níž knižní dobrodružství blednou před výzvami skutečného života. František Tichý nechává svého literárního hrdinu při pokusu o záchranu židovského kamaráda proniknout za zdi terezínského ghetta a fikci propojuje s dokumentárními materiály.

Francouzský autor Jean-Claude Mourlevat vytvořil dvoudílný román Řeka, která teče pozpátku jako vyprávění sestávající ze dvou pramenů, jež se v závěru spojí v jednu řeku. Příběh zasazený do neurčitého exotického časoprostoru odkazuje k tradici orientálních vypravěčů, středověkých cestopisů i dobrodružných románů z 19. století, jeho metaforičnost však připomíná především filozofickou pohádku.

Obtížně uchopitelná a stále provokující osobnost i literární tvorba Franze Kafky je předmětem řady odborných pojednání. Kafkův nepominutelný význam pro vývoj světové literatury způsobil, že se s autorovým jménem setkávají i starší děti a mládež. Zejména jim je adresována knížka Radka Malého a Renáty Fučíkové, jež slovem i obrazem rozplétá mýty spřádané o Kafkově životě a nabízí vhled do jeho literárního díla.

Výzva, kterou čtrnáctiletá Pamela adresuje v titulu knížky svému dvojčeti Jeremiášovi, odráží dívčin chápavý a něžný vztah k autistickému bratrovi, a zároveň snahu o bezkonfliktní soužití s nechápavým okolím. Román pro starší děti citlivě upozorňuje na poruchy autistického spektra a pomáhá prolamovat mýty, které v souvislosti s autismem mezi lidmi panují.

Název s žertovnými jmény protagonistů a ilustrace na obálce zachycující skřítky ničící knihu by mohly vést k dojmu, že půjde o jednu z mnoha nonsensových pohádek, jejíž ambicí je hlavně pobavit dětského čtenáře konfrontací bláznivých a reálných životních situací. Překlep a Škraloup však přinášejí mnohem více. Pod slupkou humorného děje jsou totiž nakousnuty důležité existenciální otázky.

Bezstarostné dětství v divoké přírodě skončí kamzíkovi v okamžiku, kdy jeho starší bráška nečekaně zahyne. Pod dohledem laskavé maminky se malý kamzík musí naučit přijmout život i s jeho odvrácenou tváří a přetavit smutek v pozitivní odhodlání žít dál. Na působivosti knížky určené především předškolním dětem se podílejí rovněž ilustrace Ľuboslava Paľa, které promyšlenou barevností zvýrazňují zobrazované emoce.

Letošní sedmisté výročí narození Karla IV. se promítlo i do literatury určené dětem. Ze záplavy titulů, oscilujících mezi didaktičností, humorným karikováním a dobrodružností, se vymykají dvě knížky Renáty Fučíkové. Představují Karla IV. nikoliv jako učebnicovou postavu, ale jako člověka, jehož soukromý i panovnický život podléhal řadě vlivů obtížně představitelných pro dnešní dítě. Fučíková zve čtenáře na výpravu do doby Karla IV., kterou přibližuje barvitým jazykem i štětcem.

Román Arka czasu czyli wielka ucieczka Rafała od kiedys przez wtedy do teraz i wstecz (ve volném překladu Archa času aneb velký Rafałův útěk z kdysi přes potom do nyní a zpět) sice odkazuje již svým názvem i podtitulem na fantastické putování v čase, nicméně je ukotven v reálném časoprostoru varšavského ghetta roku 1942. Devítiletý Rafał z něj utíká a každodenní rutina se mění v boj o přežití. Pomůže chlapci Poutník časem, nebo se má raději spolehnout na vlastní důvtip a lidskou solidaritu?

V šestnácti bajkách Terry Jones uvádí na scénu personifikované zvířecí protagonisty v absurdních situacích. Čtenáři se sice dostane obligátního ponaučení, ale nabízeného s pořádnou porcí humoru. A jako humoristické jednohubky jsou mezi bajkami servírovány drobné medailonky fiktivní fauny, potvrzující bezbřehost Jonesovy fantazie.

Jak vysvětlit sedmileté dívce, jejíhož jediného příbuzného zatklo gestapo, co je to válka? Román Gavriela Savita to činí oklikou, neboť otázku vždy nadřazuje odpovědi. Opuštěná Anna se připojuje k tajemnému Vlaštovčímu muži a pět let společně putují zemí, v níž válka nastolila nová životní pravidla. Vyprávění je strhující nejen silou samotného příběhu, ale také metaforičností, s níž se dětská hrdinka a její průvodce dívají na svět okolo sebe.

Umberto Eco a Eugenio Carmi byli dlouholetí přátelé. Umělecky se jejich dráhy literáta a výtvarníka proťaly pouze jednou, a to spoluprací na trojici alb určených dětem. V únoru 2016 oba v rozestupu tří dnů zemřeli. Připomeňme si je tedy z méně známé stránky přiblížením jejich tvorby pro děti.

Kdo je záhadný pan Perle a co skrývá ve starých kufrech, které hromadí v domku u řeky? Jak jeho osud souvisí s cukrářstvím U Perlů, jehož židovští majitelé vyráběli před válkou to nejlepší žužu v Paříži? Timothée de Fombelle ve svém románu umně splétá několik dějových linií a časoprostorových rovin. Čtenáře dokáže tak zaujmout, že téměř třísetstránkový román neodloží, dokud do mozaiky vyprávění nezapadne poslední střípek vedoucí k rozluštění všech tajemství.

Školačka Klárka nemá na světě nikoho jiného než dědečka Tomáše, který je kominíkem. Když se Tomáš vážně zraní při pádu ze střechy, nešťastné Klárky se postupně ujímá jedenáct žen. Každá po svém se jí snaží nahradit rodinu a zároveň dívku formovat podle vlastních představ, z čehož vyplývá množství humorných situací, ale i vnitřního napětí. Prozaičce Olze Černé v této knize úspěšně sekunduje ilustrátorka Alžběta Skálová.

Miloš Kratochvíl, renomovaný scenárista, prozaik a básník, si získal oblibu dětských čtenářů zejména pro laskavý humor a vtipnou nadsázku, jimiž koření výchovné poselství svých knížek. Tentokrát ovšem přeladil do nezvykle vážné tóniny, ačkoliv úvod prózy Zajatci stříbrného slunce slibuje zábavu v podobě atraktivní počítačové hry, do níž se právě noří hlavní hrdina. Svět virtuální reality, kam je spolu s ním vtažen i čtenář, totiž nabízí řadu znepokojivých otázek.

Praha v srdci je osobité výtvarné a literární vyznání, v němž Renáta Fučíková přibližuje historii města i osudy jeho obyvatel prostřednictvím 189 drobných příběhů a komiksových výjevů. Řadě běžných pragensií se publikace vymyká hned v několika ohledech: zájmem soustředěným zejména na uplynulá dvě století překotného růstu Prahy včetně jejích okrajových čtvrtí a originální kompozicí zohledňující dospívající čtenáře.

Čtvrtletník Raketa, vydávaný od prosince 2014 nakladatelstvím Labyrint, odstartoval do vesmíru dětských časopisů s razancí, která nezůstává nic dlužná jeho názvu. Podtitul „časopis pro děti chytrých rodičů“ není jenom marketingový žert, ale naznačuje, že při listování si místy přijdou na své i dospělí.

Arnošt Goldflam nalezl inspirační podnět ke své nové knize pohádek v obyčejné krabici nadepsané „Staré nepotřebné hadry“, kterou před lety zdědil po svém otci. Její obsah se skutečně shodoval s nápisem, Goldflam z ní však po letech vytěžil námět k pohádkám ve snaze dokázat, že i zdánlivě neužitečné v sobě může skrývat nečekaný poklad.

Vyprávění o neobvyklém dobrodružství třináctileté dívky v knížce Venduly Borůvkové Annie a berlepsové předznamenává motto v podobě buddhistického zákona příčiny a následku: „Jaký bude svět okolo, závisí jen na tvé hlavě.“ Pozorný dětský čtenář je tak předem připraven na to, že ačkoliv sleduje Annie během její prázdninové cesty po Malajsii, to nejdůležitější poselství bude stejně muset hledat mimo exotické kulisy.

Edice Stoletý kalendář, kterou vydává nakladatelství Albatros, se rozrostla o třetí svazek. Výbor z díla Jiřího Koláře (1914–2002) nazvaný Co by sis přál je pobídkou ke hře, při které se mohou plnit i ta nejabsurdnější přání. Jako první na tuto výzvu reagoval výtvarník David Böhm, jehož ilustrace zobrazují Kolářovy nápady s odzbrojující doslovností i s vlastním fantazijním vkladem.

Kniha Anton a Jonatán norského autora Josteina Gaardera sugeruje ilustrací Akina Düzakina na obálce, kde malý chlapec drží v náručí plyšového medvídka, hravý a optimisticky laděný příběh z dětského prostředí. Gaarder však dosud ve všech svých dílech adresovaných dětem nastoloval vážná existenciální témata a stejně je tomu i v této publikaci.

Knížka Ondřeje Horáka a Jiřího Franty Proč obrazy nepotřebují názvy prozrazuje svým titulem, že dětským čtenářům nechce nabízet učebnicové poučky z dějin umění, ale provokovat je vhodně položenými otázkami k hledání vlastních odpovědí. Při této výpravě do umělecké galerie se navíc nebudou nudit ani dospělí!

Název prózy Útěk Kryšpína N. slibuje dobrodružství, Ivona Březinová však napínavou zápletku využívá především k zobrazení závažných problémů, které se dotýkají dětí i dospělých. Jedenáctiletý Kryšpín, outsider v dětském kolektivu, volí bezradně útěk jako jediné řešení svého trápení. Autorka postupně rozkrývá chlapcovu minulost a zasazuje jeho zoufalé gesto do širšího kontextu společenských a rodinných vztahů.

Pohádkový příběh Vratislava Maňáka Muž z hodin aneb Proč se na podzim mění čas v podtitulu prozrazuje svoji pointu. Avšak vyprávění, odehrávající se v kulisách starého Rakouska, strhuje čtenáře spíše barvitostí a nezvyklými rekvizitami než dramatičností děje, takže to ani příliš nevadí.

Ve své nové knize Anna Jostein Gaarder zavádí čtenáře do roku 2082. Norskem tou dobou kráčejí karavany dromedárů s běženci, jejichž domovy se proměnily v neobyvatelnou poušť. Titulní hrdinka žijící v současnosti se ze všech sil snaží chránit životní prostředí. Její příběh však vyznívá příliš tezovitě a didakticky.

V centru pozornosti publikace Hus a Chelčický stojí obraz bouřlivého 15. století, který před čtenářem vyrůstá z vyprávění slovem i obrazem. Zatímco Jan Hus se stal na počátku jeho hrdinným protagonistou, Petr Chelčický dobovou zkušenost s násilím přetavil v dosud aktuální poselství.

Básnická sbírka Radka Malého Moře slané vody je nasáklá fascinací mořem s jeho vůní, chutí, nekonečnou rozpínavostí, tajemným životem pod mořskou hladinou i ruchem na pobřeží. Ilustrační doprovod nakladatelství Albatros svěřilo Pavlu Čechovi, a tak vznikl letně laděný pendant ke knize téže dvojice Listonoš vítr (2011).

Slovní hříčka v názvu knihy dramatičky a prozaičky Evy Prchalové Cesta svatým Vít-ahem předznamenává její téma i poselství. Dětští hrdinové v ní putují výtahem za sebepoznáním, kterého se dobírají cestou intuitivního prozření.