„Utrpení, které vzniká při absenci lásky, se opakuje a vrací napříč generacemi, a to jak z pohledu jedince, tak celých národů, až do chvíle, než dojde k nějaké formě usmíření,“ říká na adresu svého historického románu i současného válečného konfliktu na Ukrajině finská autorka Katja Kallio.
MŠ
Martina Šímová
„Při psaní mě především baví hledat spojitosti mezi mnou – Finkou žijící v jedenadvacátém století – a ženami, který žily v jiných obdobích a jiných zeměpisných šířkách,“ říká autorka Mia Kankimäki, která při svém prvním pobytu v Praze uskutečněném v rámci Týdnů finské literatury mluvila nejen o vztahu k cestování, Japonsku či Africe, ale také o silných ženách a finské rovnoprávnosti.
Ambiciózní historický román z pera oceňované autorky Chimamandy Ngozi Adichieové o formování současné Nigérie je zasazen do období nigerijské občanské války v 60. letech minulého století. Drásavá historická fakta se v něm kombinují se silným příběhem a nezapomenutelnými postavami.
Nejnovější sbírka povídek slavné kanadské autorky přináší intimní vhled do tragikomické každodennosti člověka. Alice Munroová v nejlepší formě svým čtenářům předkládá neobyčejně obyčejné lidské osudy, plné strastí i radostí, rozjímání a hlubokých vzpomínek, a s obvyklou spisovatelskou zdatností ukazuje, co je to lidský úděl.
Sebevědomý debut slavné nigerijské autorky nabízí intimní vhled do duše citlivé dívky, jejímuž světu dominuje postava despotického otce. Exotická Afrika se stává dějištěm dramatického příběhu o trnité cestě dospívající ženy za nalezením vlastního hlasu v prostředí, které ženské emancipaci nepřeje.
Střet přítomnosti s rozvalinami dob minulých a hluboce důvěrný vhled do nitra lidské duše v podání jednoho z nejosobitějších romanopisců současnosti. Michel Faber ve svých dvou novelách dokazuje, že i kratší prózu zvládá s přehledem a na relativně skromném prostoru dokáže svým čtenářům poskytnout dostatek podnětů k zamyšlení.
Zábavná drsná detektivka z konce 18. století i román o morální zkorumpovanosti západního světa. Román přináší moderní pohled na problematiku otroctví a zdůrazňuje, že se zdaleka neomezovalo na oblast Severní Ameriky. Laura Shepherd-Robinsonová zavádí čtenáře do městečka Deptford, významného centra britského obchodu s otroky, kde je jednoho dne objevena mrtvola umučeného abolicionisty.
Román láká na suchý humor a líčení životních peripetií sympatické intelektuální hrdinky ve dvou slibných prostředích: na Harvardu v polovině 90. let minulého století a na maďarském venkově v téže době. Jako bizarnější z toho jednoznačně vychází to první.
V blízké budoucnosti, kdy jsou potraty opět nelegální, se pět zcela odlišných hrdinek každá po svém potýká s ženským údělem. Red Clocks Američanky Leni Zumasové jsou propracovaná vypravěčská mozaika, zahalená do melancholické atmosféry.
Plodná americká autorka se ve svém posledním románu pouští do tématu potratů, které je v USA velmi kontroverzní. V mozaice osudů soustředěných kolem centra ženského reprodukčního zdraví nesoudí, nýbrž ukazuje, že nic, ani to zdánlivě nejhorší, není černobílé.
Eseje Chimamandy Ngozi Adichieové si kladou za cíl najít definici feminismu hodnou 21. století, která by z něj nedělala strašáka. Spočívá v tom, že by si měl k této problematice každý najít vlastní cestu. Autorka nevnucuje ani neútočí: jednoduše nabízí svůj názor a především osobní zkušenost.
Román Podzemní železnice Colsona Whiteheada sleduje cestu patnáctileté otrokyně Cory za svobodou. Bez servítků popisuje život na americkém Jihu v 19. století a nevyhýbá se ani líčení vztahů mezi otroky na plantáži nebo situace osvobozených otroků, které rovněž čekaly různé formy útlaku. Román loni obdržel Pulitzerovu cenu.
Han Kang dokáže udělat básnický zážitek i z popisu tlející mrtvoly. I z toho důvodu není její kniha o krvavě potlačeném povstání ve městě Kwangdžu typický historický román – v prvé řadě jde o zevrubnou a nepříliš lichotivou analýzou lidské povahy, v níž vystupují protagonisté živí i mrtví a hrdinou je i samotná země, krajina představující jakési kolektivní vědomí.
Ocitáme se v rurální společnosti zamořené radioaktivitou a zmítané náboženským fanatismem, která se z technologických a civilizačních výšin propadla téměř na středověkou úroveň. Ve společnosti, která ze svého středu vytěsňuje všechno „nenormální“, desetiletý David zjišťuje, že dokáže telepaticky komunikovat s dalšími dětmi.
Jak to vypadá, když vypráví povídku mlž? Kniha, v níž na to dostaneme odpověď, není pohádka, ale sbírka povídek, postavená na zdařilém experimentu s úhlem pohledu. Každou povídku vypráví jiné zvíře, často fascinující osobnost. Nechybí ani pomalejší, filozofičtější pasáže.
Temný příběh z arktických vod nabízí moderní londonovské dobrodružství plné zločinu, krve a násilí. Prvky dobrodružného románu z života na velrybářské lodi doplňuje detektivní rovina, v níž se pátrá po tajemném vrahovi. Nad tím vším znějí ozvěny Melvillova Moby Dicka a Srdce temnoty Josepha Conrada.
Tragikomická satira z Ruska blízké budoucnosti by v mnohém připomínala orwellovskou dystopii, kdyby nezobrazovala tvrdou realitu, byť možná lehce nadsazenou. Kromě Vladimíra P. se soustřeďuje i na jeho ošetřovatele, „svatého“ Nikolaje Šeremetěva, který je ryzím poctivcem a funguje jako Putinův protipól.
Kdyby byl autor Zaprodance běloch, čtenářská veřejnost by ho stáhla z kůže. Ve svém satirickém románu na téma rasismus ve Spojených státech se strefuje do všemožných stereotypů a vrchovatou měrou přitom střílí i do vlastních řad. Beattyho Zaprodanec je vítězem loňské Man Booker Prize.
Ve svém románu Usáma nastoluje Tidhar Lavie alternativní realitu, ve které nikdy nedošlo k 11. září a válka proti terorismu se nerozběhla. I přesto zde figuruje jistý Usáma bin Ládin a svět po 11. září je autorovo hlavní téma. V roce 2012 získalo dílo ocenění World Fantasy Award, avšak o typickou sci-fi či fantasy se rozhodně nejedná.
Jak by to vypadalo, kdyby se Hitler nedostal k moci a odstěhoval se do Londýna? Převážně anglicky píšící Izraelec Lavie Tidhar neotřele propojuje přistěhovalecký román s tématem druhé světové války, to vše v efektním hávu noirové brakové literatury, v němž však zůstává prostor pro hlubší zamyšlení nad společenskými a historickými otázkami.
V románu Amerikána nacházíme dva zcela odlišné příklady, jak může vypadat osud imigranta. Ifemelu odjíždí do Filadelfie studovat vysokou školu, zatímco její bývalý přítel Obinze se ocitá jako nelegální imigrant v Londýně. Román zároveň přesahuje klasické líčení dojmů a nesnází čerstvě přišedšího do nové země a přináší i brilantní analýzu současného vnímání rasy a „černošství“.
Tvrdohlavá stvoření jsou exkurz do surreálního světa, v němž se prohánějí chlapec s klíči místo prstů, matka obklopená neodbytnými bramborovými ratolestmi anebo malí mužíčci žijící bok po boku s velkými lidmi. Svět Američanky Aimee Benderové ale není pro každého.
V románu Han Kang se vegetariánství stává metaforou hrdinčiny vzpoury proti konvencím jihokorejské společnosti, která je dosud silně patriarchální. Oproti Západu tedy toto téma v tamní literatuře zatím není detailněji zpracováno. Román představuje svébytnou ukázku poetiky Dálného východu, autorčin uměřený styl přirozeně přechází mezi snovými pasážemi a až hororovými scénami.
Novela Srdce temnoty vyšla už v roce 1899, ale zájem o nejznámější dílo Poláka, který se vypracoval na jednoho z vrcholných mistrů anglického jazyka, spíše stoupá, než aby upadal. Cesta anglického námořníka do nitra Černého kontinentu totiž obnáší i další typy temnot a dalece přesahuje rámec dobrodružného románu.
Autobiografický román Dorothy Allisonové líčí drsné dospívání „Kosti“ Boatwrightové v nejspodnější bělošské vrstvě jižanské společnosti v Americe 50. let minulého století. V knize navazující na to nejlepší z jižanské literatury zaznívá silný feministický podtón a kritika tehdejšího třídního systému.
Ameriku, v níž na člověka čekají úspěch a bohatství, ve strhující Přípravě na příští život nenajdete. Namísto toho se seznámíte s mnohonárodnostním dnem newyorského potravního řetězce a nevšední milostnou dvojicí: ujgurskou nelegální imigrantkou a veteránem z Iráku, trpícím posttraumatickou stresovou poruchou.
Autor grandiózních postmoderních eposů David Mitchell přichází s útlým hororovým románem, v jehož centru stojí tajuplný dům. I v Domu za zdí však čtenář nalezne typické mitchellovské ingredience: propletenou mozaiku příběhů, několik časových rovin a exotická dějiště.
Jakkoli to zní nepravděpodobně, románový debut Affinity Konarové představuje neotřelé prozaické zpracování tématu holocaustu. Vypráví o dvojčatech Perle a Staše, která se v Osvětimi dostanou do rukou neblaze proslulému doktorovi Josefu Mengelemu. Navzdory úzké provázanosti jsou dívky každá úplně jiná, a to i v úloze vypravěčky, kterou střídavě zastávají. Román je dále výjimečný tím, že realitu koncentračního tábora zprostředkovává skrze nečekaně krásný snový jazyk.
Marilynne Robinsonová patří k nemnoha současným autorům, pro které hrají víra a náboženství zásadní roli. Ve svém nejnovějším díle Lila dokazuje, že „poutavý román o teologických otázkách“ není žádný protimluv.
Hrůzy války, Čína, magická poezie a „rasistické vtipy“ – i takový byl letošní ročník prestižní americké ceny za literaturu.
