Enfant terrible, neúnavný tulák, hravý experimentátor, bohémský umělec. A také básník, prozaik, dramatik, esejista a novinář. Ramón Gómez de la Serna (1888–1963), muž mnoha tváří, se na literární dráhu vydal již v šestnácti letech. A jelikož si ze všech literárních cest zvolil tu nejméně prošlapanou, její směr si mohl určovat sám.

Rodák z Madridu absolvoval studium práv na univerzitě v Oviedu, ale život se rozhodl zasvětit umění. Právě díky němu pronikly do Španělska nejnovější literární tendence avantgard, které představil mimo jiné v knize Ismos (Ismy) a jejichž manifesty publikoval ve vlastní revue Prometeo. Tamtéž vydal svůj překlad Marinettiho textu Proclama futurista a los españoles, Provolání futurismu Španělům. Právě on také obohatil Madrid o unikátní setkání umělců, když v roce 1914 založil tradici věhlasných tertulií v Café Pombo. Nevšedních schůzek konaných o sobotních večerech se účastnili španělští básníci, intelektuálové i malíři.

Se stejnou vehemencí se ve dvacátých letech věnoval Gómez de la Serna i vlastní literární tvorbě. Inspiraci a nové přátele mezi evropskými umělci nalézal v různých metropolích: v Paříži, v Londýně, v Lisabonu... Občanská válka jej stejně jako mnoho jiných autorů přinutila k emigraci (emigrovali například Luis Cernuda, Rafael Alberti, Pedro Salinas, Rosa Chacel, Ramón J. Sender a další). Uchýlil se do Buenos Aires, kde dále pracoval na svém literárním díle, a již názvy jeho pozdějších knih odkrývají stesk po vlasti: Automoribundias (Vlastní skomírání), Nostalgias de Madrid (Nostalgie po Madridu). Roku 1963 podlehl Ramón Gómez de la Serna rakovině.

Autora nejvíce proslavil jeho vlastní literární žánr, greguerías neboli gregerie. Prvně je vydal roku 1910 a za svůj život jejich řadu neustále rozšiřoval. Co jsou to gregerie? Fantazijní výkřiky, dětské úvahy, slovní hříčky, spontánní nápady, metafory okořeněné humorem. Slovy jejich autora: „To, co zmateně vykřikují bytosti z nitra svého nevědomí, co vykřikují věci.“¹ Gregerie se dočkaly již několika českých vydání, v nichž se s jejich zdánlivou nepřeložitelností výborně vypořádal překladatel Josef Forbelský. Pro příklad: „Vlaštovky dávají oblohu do uvozovek“ (s. 67). „Filatelista si dopisuje s minulostí“ (s. 35). „První šediny jsou stahovací nitky stáří“ (s. 110). Ramón Gómez de la Serna vnáší do tradičně konceptuální španělské poezie poetiku všednodennosti. Svým novým nazíráním na básnickou metaforu se zasluhuje o nový ráz španělské literatury: svěží, moderní a především ryze individuální a imaginární poezie.

Neprávem však bývá opomíjena jeho další tvorba. Je autorem řady nevšedních životopisných prací: psal o španělských spisovatelích (Ramón María del Valle Inclán, Azorín) a malířích (Francisco Goya, El Greco, Diego Velázquez), věnoval se také zahraničním autorům (Edgar Allan Poe, Oscar Wilde), vydal i autobiografii. S jeho bohatou prozaickou tvorbou se český čtenář může seznámit například prostřednictvím povídkového románu Zázračný lékař či románu Bílá a černá vdova, přičemž v obou případech jde o starší překlady. Do výčtu loni přibylo také vydání nevšedního románu Kinolandie, což je chvála i kritická odezva na sedmé umění. Gómezův životopis i díla, která po sobě zanechal, jsou jasným odrazem jeho touhy bořit konvence.

Více k autorovi:
http://www.ramongomezdelaserna.net/: Stránka věnovaná dílu i životu španělského umělce
http://www.oocities.org/greguerias/greguerias00.htm: Bohatý výběr gregerií v originálním znění

¹ Gómez de la Serna, Ramón. Gregerie aneb Co vykřikují věci. Přel. Josef Forbelský. Praha, Odeon, 1965, s. 13.