Ryba Chyba nezapře spřízněnost s předchozími pohádkovými knížkami Magdaleny Wagnerové, jedné z nejosobitějších současných autorek tohoto žánru. Již vstupní dedikace českým rybníkům, vodním tokům, jakož i všem rybám v nich žijícím prozrazuje, že i tentokrát se pohádkové vyprávění bude nést ve znamení hravé mystifikace.

Autorka s oblibou volí pro své pohádkové příběhy netradiční zorný úhel, spjatý s konkrétním prostředím. A tak v knize Hlupýš (2009) zavedla čtenáře do obyčejné zahrady, v níž se stal slimák zahradní hrdinou proti své vůli, a v Krysu Velikém (2010) nahlížela svět z podzemní perspektivy pražských potkanů. Ryba Chyba se odehrává ve vodním a podvodním světě. Vodní atmosféru podtrhují ilustrace Zdeňka Netopila v lehce personifikačním duchu, v nichž jediný barevný akcent představuje zelená.

Jméno hlavní hrdinky odkazuje k jejímu outsiderství: Ryba Chyba se narodila se dvěma nohama, za vášeň pro čtení zaplatila nošením brýlí. Je sice skvělou kuchařkou, ale propadá z plavání, tradiční rybí dovednosti. „Jenže i když se někdo narodí nedokonalý, neznamená to, že nemůže něco dokázat,“ tvrdí Wagnerová. Když rodnému rybníku hrozí zánik, je to právě Ryba Chyba, kdo se vydá na svízelnou pouť za jeho záchranu. Pátrání po dvanácti členech Zeleného sněmu, kteří mohou odvrátit úpadek rybníka, je zároveň cestou, při níž Ryba Chyba získává sebevědomí, navazuje nová přátelství, a objevuje dokonce i kouzlo lásky.

Rybě Chybě otevírá přístup k váženým členům Zeleného sněmu její kuchařské umění, založené na improvizaci, fantazii a lásce k vaření. Dětským čtenářům je tak postupně nabídnut tucet receptů (Krabí koktejl pro kraba, který je a není krab, Vodní kaše nazeleno, Jablka poznání, Polévka „Co rybník dal“, Nové brambory na jarní způsob, Zelný salát pana sumce, Letní jednohubky k rybníku, Buřty zbloudilého okouna, Chytré rákosí alias Květákový mozeček, Toust podle strýce Jacka, Bramborový salát pro madam Štiku z Jabloňové zátoky, Kapr „speciál“ pod stromeček), které jsou organicky včleněny do děje. Jejich nenáročnost spolu s přesností popsaných pracovních postupů je předurčují k bezpečnému vyzkoušení malými čtenáři a motivačně při tom působí i vtip, s nímž jsou předkládány.

Ryba Chyba dosáhne svého cíle zachránit rybník a navíc se stane kuchařskou celebritou. Wagnerová přesto vybavuje příběh další pointou. „Poslední kapitola, tak trochu navíc“ konečně zavede Rybu Chybu do náruče – či spíš mezi ploutve – milovaného Karasa. Teprve zde se završuje tvrzení z počátku knihy, že „někdy správná cesta nevede přímo a není jasná na první pohled“.

Wagnerová vytvořila svébytnou pohádkovou knížku, jejíž živelné vypravěčství je kroceno pouze propracovanou kompozicí, založenou na numeričnosti (oblíbené pohádkové číslo dvanáct). Dětské čtenáře strhne navíc humorem, nepodceňující návodností i mystifikačním pohráváním si s konvencemi odborné literatury, zatímco jejich dospělí rodiče ocení především úsměvnou alegorii lidských ambicí, směřování, pachtění, špatných i správných rozhodnutí.