Víš, co má v plínce myš? Víš? Nevíš?
Naučit chodit dítě na nočník je spíše stresující než k popukání – tedy pokud jako pedagogický nástroj nepoužijete knihu belgického spisovatele a ilustrátora Guido van Genechtena. Úspěch světového bestselleru pro nejmenší čtenáře tkví v jemném humoru a vtipných ilustracích na ošemetné téma, které musí řešit každý rodič.
Naučit chodit dítě na nočník je spíše stresující než k popukání – tedy pokud jako pedagogický nástroj nepoužijete knihu belgického spisovatele a ilustrátora Guido van Genechtena. Úspěch světového bestselleru pro nejmenší čtenáře tkví v jemném humoru a vtipných ilustracích na ošemetné téma, které musí řešit každý rodič.
Kniha je postavena na jednoduché myšlence, že „každý šedý myšáček / má zvídavý čumáček“ a že prošmejdí každou díru. Když potká nějakého zvířecího kamaráda, neudrží se a koukne se mu do plínky. Stejně zvědaví jsou i dětští čtenáři, kteří nedočkavě obracejí stránku, aby mohli sundat další plínku. Přitažlivost plínek je v tom, že se dají odkrývat a že jejich obsah je pokaždé jiný – má jiný tvar, barvu i konzistenci, prostě přesně jako v životě. „Co máš v plínce? Travičku? / Ne... zelenou kašičku,“ zní například příběh setkání s kravičkou. Poslední slovo patří myšce, která už dala před plínkou přednost nočníku, a chlubí se tak, že ostatní zvířátka nedočkavě naskáčou na nočník, aby nezůstala pozadu.
Knížka má jen několik stránek s minimem textu tvořeným trefnými rýmovánkami, které do češtiny výborně přebásnil Hynek Vilém. Knížka je vtipná, milá a není nijak vulgární. A i když se po přečtení této „naučné publikace“ náhodou kýžený výsledek v nočníku nedostaví, rozhodně se celá rodina pobaví. Vaše dítě si po několikátém listování určitě vybere svého zvířecího favorita, ať podle obličeje nebo charakteru plínky, kterého bude pravidelně kontrolovat, jestli mu náhodou z plínky něco nezmizelo.