Krzysztof Varga se narodil v roce 1968 ve Varšavě, jeho matka byla polská lékařka, otec působil v Polsku jako zástupce maďarské lékařské společnosti. Doma se mluvilo polsky, ale dětství malý Krzysztof prožil cestováním za rodinou do Maďarska. Nejen kvůli lásce k literatuře se rozhodl studovat polonistiku, která mu však, jak sám říkal v rozhovorech, vzala spisovatelskou vášeň, stejně jako redaktorská práce v Gazetě Wyborczej. V roce 1992 vyšla jeho sbírka poetických próz Pijany anioł na skrzyżowaniu ulic (Opilý anděl na křižovatce), ale Varga sám za svůj debut považuje až román Chłopaki nie płaczą (Kluci přece nepláčou, 1996). Lze jej popsat jako záznam přátelských setkání finančně úspěšných dvacátníků, kteří si postupně uvědomují pomíjivost vlastních životů. Varga se k těmto hrdinům vrací ve Śmiertelności (Smrtelnost, 1998), tentokrát se ještě víc soustředí na nemoci a nezvratný rozpad lidského těla. Ne bezdůvodně je označován za největšího hypochondra polské literatury.

Nevyléčitelný melancholik
Vargovu tvorbu je možné rozdělit do dvou tematických okruhů: polského a maďarského, přičemž ve druhém jmenovaném se spisovatel snaží vyrovnat především se svým maďarským odkazem. Jeho knihy vynikají melancholickým stylem, depresivní aurou, podobností hlavních postav a vyprávění: obvykle je příběh složen z dlouhých monologů mužských protagonistů. Charakteristickým znakem děje je množství odboček a detailů, souvisejících s každodenností hlavní postavy (například ceny v obchodech nebo tituly poslouchaných písniček).

K nejproslulejším Vargovým románům patří Tequila (2001) a Nagrobek z lastryko (Náhrobek z teraca, 2007), obě nominované na cenu Nike. Spojuje je motiv smrti: v první se děj odehrává na pohřbu, ve druhé křehkost lidského života zaznívá už v titulu. Román bývá označován za futuristický, a přestože se v něm autor zabývá tragičností existence, nechybí mu smysl pro humor.

Kniha 45 pomysłów na powieść. Strony B singli 1992–1996 (45 námětů na román. Strany B singlů 1992–1996, 1998) obsahuje, jak z názvu vyplývá, románové náměty s minimální dějovostí, zatímco Karolina (2002), autoironická vypravěčova meditace nad životem, je děje už téměř zbavená. V Alei Niepodległości (Alej nezávislosti, 2010) Varga vypráví historii přátelství dvou mužů: smolaře a zdánlivě úspěšného. Píše o nostalgii po generačním souznění a o lidech, kteří vstupovali do dospělosti v období změny režimu na konci 80. let.

Pamfletista
Román Trociny (2012, česky Piliny, 2014) představuje nářek padesátiletého obchodního cestujícího, uvězněného ve vlaku stojícím mezi poli. Kritická diagnóza polské společnosti, cynicky mířící jak na snobskou elitu, tak na venkovské omezence, poskytuje čtenářům brilantní zážitek.

O Polsku Varga pojednává také ve sbírce fejetonů Polska mistrzem Polski (Polsko mistrem Polska, 2012) či v „road novel“ Masakra (Masakr, 2015): titul silně vypovídá o stavu hlavního hrdiny, který s kocovinou bloudí městem. V knize Egzorcyzmy księdza Wojciecha (Exorcismus kněze Wojciecha, 2017) se autor zaměřuje na problémy nejrůznějších obyvatel velkých měst: pracovníků korporací, věštců, kněží, a perfektně kopíruje jejich jazykové kódy. V roce 2019 vydal biografii svého životního vzoru, prozaika a scenáristy Edmunda Niziurského. Nejnovější Vargův román, nesoucí název Dziennik hipopotama (Deník hrocha, 2020), představuje osobní vzpomínky na polský kulturní život před vypuknutím pandemie, v nichž autor přísně kriticky hodnotí stav současné literatury.

Dvojí identita
Varga se proslavil knihami o své druhé vlasti – Maďarsku. Znalost jazyka a kultury využíval během psaní pro Gazetu Wyborczou a pravidelné výlety do Maďarska ho koneckonců přivedly také k sepsání románu Bildungsroman (1997). Knihy Gulasz z turula (2008, česky Guláš z turula, 2010), Czardasz z mangalicą (Čardáš s mangalicí, 2014) a Langosz w jurcie (Langoš v jurtě, 2016) tvoří Vargovu trilogii o Maďarsku, v níž se spisovatel snaží o hlubší pochopení obou vlastí, které spojuje touha po idealizované minulosti. Největší úspěch Vargovi přinesla druhá jmenovaná – Guláš z turula, který získal ocenění Nike. V esejisticky laděné knize autor bez příkras a výmluv usiluje o vystižení maďarské identity. Pomocí národní symbolu, bájného tvora – podivného křížence orla s husou –, personifikuje Varga v knize maďarské sny a komplexy.

Krzysztof Varga žije ve Varšavě, v letech 1991–2020 pracoval pro Gazetu Wyborczou, v současné době píše fejetony pro týdenník Newsweek.