Román Šikovnej kluk, jenž se ve Švédsku po svém vydání v roce 1977 usadil na žebříčku nejprodávanějších knih, je velice vydařeným debutem švédské spisovatelky Inger Edelfeldt (1956). V této prvotině, stejně jako v následujících románech a povídkách, zpracovává Inger Edelfeldt témata lidské samoty, vyloučenosti ze společnosti a hledání vlastní identity. Českému čtenáři není tato autorka zcela neznámá – její povídka Přízraky u nás vyšla v souboru povídek současných švédských spisovatelek Ve skutečnosti je díra (2003), v roce 2005 vyšel v českém překladu také její román Stíny v zrcadle.

Velká část tvorby Inger Edelfeldt je řazena mezi literaturu pro mládež, pro kterou bývá téma hledání sebe sama tématem klíčovým. Román Šikovnej kluk taktéž spadá do této kategorie, ale v porovnání s jinými romány tohoto typu nabízí něco víc. Dospívající Jim totiž při pátrání ve svém nitru přijde na to, že je gay a z příběhu se tak rázem stává i coming-outový román. Jim tedy nejenže bojuje proti autoritě svých rodičů a nepřátelskosti okolí, ale potýká se také se strachem přijmout sebe sama, včetně své sexuální orientace.

Jimův příběh je vyprávěn jeho očima, v první osobě, a jeho postava je psychologicky velmi dobře propracovaná. Sledujeme jeho vývoj ve skocích od dětství, kdy začíná v nitru pociťovat neuchopitelný „Strach“, přes období puberty, během níž si uvědomí svou sexuální orientaci, až na práh dospělosti, kdy si přizná, že je gay a rozhodne se neskrývat to před okolím. Jima vnímame jako ustrašeného, uzavřeného kluka, šikanovaného nebo přinejmenším přehlíženého ve škole, ale o to více se věnujícího studiu, aby všem ukázal, že alespoň za něco stojí. Jeho otec vidí právě jen tuto jeho stránku, totiž vnější slupku vzorného žáka, a proto všem říká, že Jim je „šikovnej kluk“. Matka zase o Jimovi prohlašuje, že je „citlivý chlapec“, což sice svědčí o tom, že se Jimem zabývá hlouběji, než jeho otec, kterého zajímají jen známky ve škole, ale ani její charakteristika vlasního syna není správná. Jim není ani tak citlivý, jako spíš vyděšený, plný úzkosti a napětí, souvisejícího právě s oním vnitřním Strachem. Dalo by říci, že dějovou osou románu je Jimovo vymaňování se z těchto nálepek, které mu přisoudili rodiče, a jejich závěrečné odhození.

Zajímavým prvkem zpestřujícím vyprávění je matčin komentář předcházející každé Jimem vyprávěné kapitole. Střetávají se tu tak dvě vypravěčská já, zřetelně oddělená a konfrontující pohled zevnitř a zvenčí. Matčin hlas jako by byl hlasem celé společnosti, bojící se vůbec vypustit slovo „homosexuál“ z úst. Přítomnost jejího vyprávění však není zdůvodněna pouze formálně, ale také tematicky. Její úvahy vnášejí do románu příběh ženy-hospodyně, která vždy bude stát v pozadí, obětovat se péči o děti a nevěrného manžela, přičemž vlastní život jí uteče mezi prsty. Jimova matka se před každým rozhodnutím bude ptát, co by na to řekli lidé, a z jemnocitu vůči ostatním lidem zapomíná na vlastní sebeúctu. Autorce se pomocí této roviny vyprávění podařilo zdvojit onen základní obraz, vystupující snad ve všech jejích dílech: obraz osamoceného jedince, odříznutého od společnosti paradoxně právě tím, že se nechce proti společnosti bouřit a vzít život do svých rukou. Postava matky je v tomto ohledu mnohem tragičtější než postava Jima, protože Jim má na rozdíl od ní naději na naplnění své touhy po plnohodnotném životě.

Zdá se, že české vydání knihy (ve velmi kvalitním překladu Miroslava Pošty) se má stát střípkem osvěty v problematice homosexuality, podobně jako tomu bylo ve Švédsku před více než třiceti lety, kdy kniha vznikla. Na blogové adrese www.sikovnejkluk.cz se dozvíte více nejenom o tomto románu a jeho autorce, ale najdou se tam také informace o dalších knihách s podobnou tematikou a odkazy na coming-outovou a gay literaturu.