Jarosław Lipszyc (1975) vydal po osmi letech novou sbírku poezie Mnemotechniki. Má to ale háček: tvrdí, že v ní nenapsal ani slovo, podepsal se pod ni jako „redaktor“ a na konci uvedl několik desítek autorů, z nichž někteří ani nejsou lidmi.

Lipszyc, který dosud publikoval dvě sbírky poezie bólion w kostce (1997) a poczytalnia (2000), je jedním z hlavních představitelů současné polské neolingvistické poezie. Jeho básně se kromě zkoumání možností a hranic jazyka vždy vyznačovaly ostrou společenskou a politickou kritikou. Lipszyc je také jedním z hlavních ideologů levicového časopisu Krytyka Polityczna. V posledních letech klade důraz na svobodné šíření kultury, bojuje proti systému patentů a copywrightů na počítačové programy a duševní vlastnictví.

V tomto duchu se nese i jeho nová sbírka Mnemotechniki. Využívá se v nich encyklopedických hesel ve volně šiřitelné polské Wikipedii. Každé heslo může upravovat kdokoli, a proto má často i několik desítek autorů, které známe podle jména či přezdívky, někdy jen podle číselné IP adresy. Autorem však může být také tzv. bot, drobný počítačový program-robot, který hesla upravuje, rozřazuje a všelijak třídí.

Základ tedy máme: encyklopedická hesla. Zde již nastupuje tvůrčí činnost. Básník vybírá vždy několik ostře kontrastních hesel a pomocí „ctrl c“, „ctrl v“ je slepuje do nápadité básnické koláže. Škarohlíd by řekl, že sto let po dadaistech objevil Ameriku. Přesto ale sbírka stojí za pozornost, vždyť stejnou metodou „kopírovat – vložit“ dosahuje velmi různých efektů.

Efektem nejlépe viditelným je hravost a zábavnost. Například báseň Lalka Barbie vznikla spojením hesla klasického románu Bolesława Pruse Loutka (polsky Lalka) a hesla o panence Barbie (polsky lalka Barbie), symbolu novodobého konzumu. Hrdiny Prusova románu přejmenovává na Barbie a Kena, převyprávěný děj románu ale zůstává nezměněn, což nutně vede ke komickému efektu.

Při čtení jiných básní člověka zamrazí: příkladem je Operacja Plastyczna (Plastická operace) vzniklá spojením hesel „Vojenská operace“ a „Plastická operace“. Významy jednoho hesla se tu volně přenášejí na druhé. Masa vojáků podléhá při operaci velení generála. Masa žen a mužů toužících po kráse podléhá velení módy. Vrcholem je pak sdělení o plastických operacích vojáků zraněných – v operaci válečné. Lidské tělo se poškozuje, lidské tělo se zkrášluje.

Jinou rovinou sbírky jsou útvary, které lze nejlépe označit za básně. Zde se nejvýrazněji projevují pozůstatky Lipszycova neolingvistického období (které sám považuje za uzavřené) a snad i jistá „poetika“. Báseň Lustracja (Lustrace) je toho dobrým příkladem. Máme tu před sebou mnohovýznamový obraz kastrovaného vola, jenž hledí do zrcadla. Dodejme jen, že vznikla spojením hesel „Lustro“ (Zrcadlo) a „Kastracja“ (Kastrace).

Sbírka vychází 27. května ve vydavatelství Krytyka Polityczna a souběžně také na polské Wikipedii: http://pl.wikisource.org/wiki/Mnemotechniki. Jarosław Lipszyc vybízí čtenáře k volnému stahování, šíření a upravování veršů. Tento básnický projekt má však (zvláště pro české čtenáře) jedno úskalí: je nepřeložitelný. Jedině, že by jej přeložil nějaký robot.