Leena Lehtolainen (nar. 1964) patří v současnosti mezi nejoblíbenější finské autory detektivních příběhů. O tom svědčí i nejedno ocenění Johtolanka (Stopa) každoročně udělované nejlepší detektivce roku, které se jejím knihám opakovaně dostává.Zajímavá je cesta autorky k tomuto žánru. V dětství toužila stát se policistkou nebo spisovatelkou. Svou první knihu – román pro mládež Ja äkkiä onkin toukokuu (A najednou už je tu květen) – vydala v roce 1976 již jako dvanáctiletá. A již zde se objevují detektivní prvky (jeden z hrdinů se např. zaplete s partou vykrádačů a je předveden k výslechu, šéf party zemře při dopravní nehodě). O pět let později pak vyšel další román Kitara on rakkauteni (Kytara je má láska), jehož hrdinou je kytarista školní punkové kapely.

Leena Lehtolainen pak opustila hornické městečko Outokumpu a odešla do Helsinek studovat finskou literaturu a později zkoumat právě detektivní romány psané ženami – věnovala se převážně britským klasičkám tohoto žánru jakými jsou Agatha Christie, P. D. James nebo Dorothy Sayers; její licenciátní práce pojednává o díle její nejvýznamnější domácí předchůdkyně v tomto žánru Eevy Tenhunen. A možná právě to byl poslední impuls k tomu, aby se sama do psaní detektivních příběhů pustila.

První kniha nazvaná příznačně Ensimmäinen murhani (Moje první vražda) jí vyšla v roce 1993. Leena Lehtolainen v ní představila energickou mladou inspektorku Marii Kallio, která řeší svůj první případ v prostředí studentského pěveckého sboru. Maria Kallio má zrzavé vlasy (pozdrav autorčinu dětskému idolu – Pipi dlouhé punčoše), je malá, odvážná, až drzá, a kromě svých případů řeší i to, jak skloubit policejní kariéru s běžným životem. Hlavní hrdinka v dalších románech postupně prochází různými fázemi partnerských vztahů, zakládá rodinu, řeší otázky kariérního postupu, vztahů na pracovišti, bytovou otázku atp. Lehtolainen tak navazuje na tradici severské detektivky, kde je zobrazení prostředí a životního stylu postav integrální součástí detektivní zápletky. Její úhel pohledu je vědomě feministický, nevyhýbá se aktuálním tématům jakými jsou domácí násilí, prostituce, homosexualita či ženská agresivita. Většina jejích příběhů se přitom odehrává v poklidném prostředí města Espoo, kde autorka žije a jehož prostředí zná více než důvěrně. Sama přiznává, že je pro ni nejpřirozenější popisovat známé prostředí, ostatně i jisté předobrazy valné části jejích hrdinů by se daly při troše úsilí určitě vystopovat.

Maria Kallio je hlavní postavou již devíti románů a v roce 2003 se stala také hrdinkou úspěšného třináctidílného televizního seriálu. Leena Lehtolainen však napsala i několika dalších detektivních románů, dvě sbírky krimipovídek a mnoho jejích románů bylo zdramatizováno do podoby divadelní či rozhlasové hry. Její knihy nemají úspěch jen ve Finsku, byly přeloženy už do více než deseti jazyků (česky letos v nakladatelství Hejkal vyšel román Zasněžená žena), zvláště populární jsou v Německu, kde má dokonce svůj vlastní fanklub.