Ádám Bodor
Prózy maďarského spisovatele Bodora (nar. 1936) jsou charakteristické zdánlivou absencí zápletky a naoko všednodenním prostředím, které je však prodchnuto postupně se odhalující sítí neočekávaných souvislostí. To jeho dílům dodává nádech tajemna a vytváří částečně snovou, částečně tísnivou atmosféru.
Ádám Bodor se narodil 22. února 1936 v sedmihradské Kluži (rumunsky Cluj-Napoca, maďarsky Kolozsvár), kde také v roce 1960 absolvoval Reformovanou teologickou vysokou školu. Od roku 1969 působil jako spisovatel ve svobodném povolání a v roce 1982 přesídlil do Maďarska, kde pracoval jako redaktor nakladatelství Magvető.
První sbírku novel s názvem A tanú (Svědek) vydal v roce 1969. K jeho dalším významným povídkovým a novelistickým sbírkám patří například tituly: Megérkezés északra (Příjezd na sever), Milyen is egy hágó? (Jaký je vlastně takový průsmyk?), A Zangezur hegység (Pohoří Zangezur). V roce 1992 vyšel Bodorův první román Sinistra körzet. Egy regény fejezetei (Pásmo Sinistra. Kapitoly jednoho románu). Souhrnný výběr z jeho povídkové tvorby vyšel v roce 1997 pod názvem Vissza a füles-bagolyhoz (Zpátky k sově ušaté), o dva roky později přidal spisovatel další román s názvem Az érsek látogatása (Návštěva arcibiskupa).
Bodorovu životní cestu a jeho prozaickou tvorbu přibližuje čtenářům přepis rozhlasových rozhovorů se sedmihradskou básnířkou Zsófií Ballou, který byl vydán roku 2001 pod názvem A börtön szaga (Pach vězení). Bodorovo vysoce ceněné dílo bylo přeloženo do mnoha evropských jazyků, v roce 2003 získal autor nejvyšší maďarské státní vyznamenání na poli kultury Kossuthovu cenu.
Bodorovy prózy jsou charakteristické zdánlivou absencí zápletky a naoko všednodenním prostředím, které je však prodchnuto postupně se odhalující sítí neočekávaných souvislostí. To jeho dílům dodává nádech tajemna a vytváří částečně snovou, částečně tísnivou atmosféru. Děj povídek a románů je zpravidla situován do horského prostředí sedmihradských Karpat, velice svébytné krajiny, ve které se stejným dílem zračí panenská krása i krutá nehostinnost. Její obyvatelé jsou většinou bez vysvětlení, jakoby přirozeně vystaveni a podřízeni zvláštním vnějším silám a zvůlím, kterým ani nemá smysl klást odpor; jejich chování se tak čtenáři často jeví jako zcela iracionální, děj je prodchnut náznaky, díky kterým autor udržuje neustálé napětí a nezřídka dovádí příběh k překvapivému závěru.
Českým čtenářům se Ádám Bodor představil počátkem března 2005 na literárním večeru pořádaném studentským listem Babylon a Maďarským kulturním střediskem v Praze.
vyšlo v Babylonu
na iLiteratura.cz zveřejňujeme se souhlasem autora a časopisu Babylon