Dva vynikající příběhy z pera klasika francouzské detektivní literatury, původem ovšem Belgičana, Georgese Simenona, jinak duchovního otce jednoho z nejoblíbenějších detektivů, Maigreta.

V části o sobotním návštěvníkovi jde o zvláštní případ, kdy na soudní policii přichází každou sobotu muž a přeje si mluvit s Maigretem. Dříve než se Maigret uvolní, návštěvník odejde. Po nějaké době komisaře sám vyhledá a svěří se mu, že chce zavraždit svou ženu a jejího milence. Nedlouho poté však tento muž zmizí a rozjede se zajímavé pátrání, během něhož si Maigret mnohokrát vyčítá, že nešťastníka nedokázal uchránit.

„Slušní lidé“ – to je motto linoucí se druhým případem, v němž dojde k naprosto nečekanému úmrtí bývalého vlastníka továrny. Kamkoli se Maigret obrátí, všude naráží na „slušné lidi“, kteří ho nedovedou nijak inspirovat a komisař se musí nechtěně pustit směrem, kudy by se žádný „slušný člověk“ neubíral.

Oba příběhy uspokojí jakéhokoli čtenáře nejen detektivek, neboť jde o velice dobře psychologicky prokreslené postavy, skvěle popsané prostředí, v němž postavy vystupují, žijí, pracují a samozřejmě si můžeme takříkajíc pošušňat na originálních metodách komisaře Maigreta, kterými někdy až páčí z obětí, svědků i podezřelých informace.