Sbírkou Poemas y antipoemas (Básně a antibásně, 1954) uvedl Nicanor Parra do poezie novou poetiku, tzv. antipoezii, kterou postavil proti estetizující, ambiciózní poetice avantgardy, proti představě básníka jako božského tvůrce. Antipoezie je psána strohým civilním tónem (bývá nazývána také "konverzační poezií"), přináší humor, ironii a sebeironii. Kniha Básně proti plešatění (Poemas para combatir la calvicie, 1993) je obsáhlou antologií Parrova díla. Nakladatelství Mladá Fronta připravuje k vydání v edici Květy poezie výbor z této knihy v překladu Petra Zavadila.