Česko-slovinské literární styky, které mají několik století starou tradici, se zdají být i v poslední době více než uspokojivé. Za to vděčíme jak práci profesionálů - překladatelů a lektorů, tak i neprofesionálů - studentů a nadšenců a samozřejmě nemalé podpoře Velvyslanectví republiky Slovinsko, zejména kulturního rady pana Matjaže Puce. Připomeňme si, že jen v Praze se konaly v měsících dubnu a květnu tři akce, které si kladly za úkol seznámit širší čtenářskou obec se slovinskou literaturou a jejími překlady do češtiny.

První ze zmíněných představení proběhlo 24. dubna 2003 v poetické vinárně Viola. Nejplodnější z českých překladatelů ze slovinštiny František Benhart zde představil překlady knih Draga Jančara a Aleše Štegra. Ukázky z nově přeložených literárních děl četli herci Otakar Brousek st. a Ondřej Kepka.

Asi nejslavnější současný slovinský spisovatel Drago Jančar (*1948) je českým čtenářům dobře znám. V češtině již vyšlo několik jeho románů, esejů a divadelních her. V nedávné době jsme ho také mohli vidět v cyklu o význačných Evropanech dneška, který uvedla ČT 2. V představovaném díle Přízrak z Rovenské (Host, 2003) se objevuje šest ze sedmi próz uveřejněných ve stejnojmenném originálním souboru plus další dvě, které již v českém překladu vyšly, a to v knize Pohled anděla (Volvox Globator, 1995). Zajímavé je, co o autorovi napsal kritik listu Frankfurter Allgemeine Zeitung: „každá (Jančarova) povídka rozvíjí takové bohatství motivů, idejí a vedlejších příběhů, že by z toho jiní, méně velkodušní pisatelé sestavili celé romány... tyto novely prostě patří k tomu nejlepšímu v evropské próze dneška.“

Méně známým autorem je Aleš Šteger. Narodil se roku 1973 v Ptuji poblíž Slovinských Goric. Po studiu němčiny a srovnávací literatury v Lublani začal pracovat jako redaktor v nakladatelství Študentska založba v Lublani. Ve Slovinsku dosud vyšly tři jeho básnické sbírky, Šahovnice ur (Šachovnice hodin, 1995), Kašmir (1997) a Protuberance (2002). Roku 1999 byla v Lublani vydána jeho prozaická prvotina, cestopis Včasih je januar sredi poletja. Kromě vlastní tvorby se věnuje i překládání. Na literárním večeru ve Viole představil Šteger překlad „cestopisu necestopisu o putování ven i dovnitř“ , který vytěžil ze svých cest po Peru, Někdy je leden uprostřed léta (Včasih je januar sredi poletja). Vydalo jej brněnské nakladatelství Větrné mlýny. Druhá kniha, která Aleši Štegrovi letos vyšla v češtině je sbírka básní Protuberance. O ni se postaralo bratislavské nakladatelství Drewo a srd, které se slovensko-slovinsko-českými literárními styky soustavně zabývá a samotnému Štegrovi již vydalo sbírku Kašmír a iné básne (2000).

Spisovatelé na turné po Čechách
Spisovatelé, kteří spolupracují s edicí Beletrina nakladatelství Študentska založba, mezi nimi i Aleš Šteger, uskutečnili začátkem května dokonce turné po České republice. Turné mělo zastávky v Brně, Olomouci a v Praze.

Edice Beletrina se stala od roku 1997, kdy byla založena, důležitou kulturní tribunou mladých slovinských autorů. Její význam však již dnes překračuje slovinské hranice. O její vznik se zasloužili lublaňští studenti srovnávací literatury. Její úspěch spočívá hlavně ve všestrannosti. Věnuje se totiž jak domácí, tak i překladové literatuře. Díky této edici také vznikl básnický festival Dny poezie a vína, který každoročně probíhá ve vsi Medana poblíž italské hranice. Turné Beletriny po Českých zemích dokumentovala slovinská televize a rozhlas. Hlavní organizátorkou byla lektorka slovinštiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Tatjana Jamniková, spoluorganizátory pražského literárního večera byli Kristina Pellarová a autor tohoto článku.

Zásluhou Tatjany Jamnikové vyšel i sborník s překlady básní, povídek a úryvků z románů zúčastněných autorů. Z nich si dovolím zmínit pouze ty nejvýznamnější. Čtení v Malém Nosticově divadle na Kampě se aktivně zúčastnili: Andrej Skubic, Dušan Čater, Maja Novaková, Dušan Šarotar, Mitja Čander a Aleš Šteger.

Klemen Pisk
Poslední květnovou česko – slovinskou literární akcí bylo vystoupení básníka, prozaika, hudebníka a překladatele Klemena Piska (*1973 v Kranji). Piskovi zatím vyšly tři sbírky poezie: Labas vakaras (1998), Visoko in nagubano prapočelo (Vysoký a zachmuřený prvopočátek, 2000) a Mojster v spovednici (Mistr ve zpovědnici, 2002). Ve slovinském rozhlasu byla uvedena Piskova hra Dobro jutro Matija Čop.

V letech 1991 – 1993 byl členem Gustav jazz bandu a nyní je kytaristou, zpěvákem a výhradním autorem textů skupiny Žabjak trio. „Žabjakům“ vyšlo roku 2001 CD Doktor piska počasni swing a v současné době skupina pracuje na nové, v pořadí druhé desce.

Klemen Pisk je ve Slovinsku známý také jako překladatel z polštiny. Z polštiny přeložil například hry Karola Wojtyly Bratr našeho Boha a Před zlatnictvím.

Čeští čtenáři se s Klemenem Piskem mohli seznámit díky interview, které s ním pro literární časopis Tvar vedla Hana Chmelíková. Klemen Pisk vystoupil v Malém Nosticově divadle se svým básnicko písničkářským cyklem. Překlady jeho prací do češtiny představili Hana Chmelíková (poezie) a organizátor tohoto literárně - hudebního setkání Kamil Valšík (povídky).

Slovinská literatura česky
Na závěr zmíním ještě dva významné slovinské romány, které by měly v dohledné době vyjít v češtině. Na podzim vyjde nakladatelství Albatros román Alamut Vladimira Bartola. I když Alamut poprvé vyšel v roce 1938, jedná se o nejpopulárnější a nejvíce překládanou slovinskou knihu. České vydání z roku 1946 bylo vůbec první v cizím jazyce a od té doby román vyšel v dalších 33 jazycích. O překlad Alamuta se zasloužil Aleš Kozár.

Již zmíněný František Benhart chystá vydání nejnovějšího románu Draga Jančara Katarina, pav in jezuit.