„Otevřeli jej sedmého listopadu, byl jsem tam a žasl jsem. Připadal jsem si jako Alenka v říši divů. Něco tak krásného, vkusného a velkolepého jsem si nikdy nedovedl v Příbrami představit… V předsíních klozetů jsou elektrické osušovače rukou! A ve vstupní hale kina jsou hliníkové sloupy! Kavárna je tak moderní, že mi až přecházely oči. V Praze není ani jedna taková.“
Dva upírské romány ze dvou největších českých nakladatelských domů nepřekládali profesionální překladatelé, ale známí čeští bookstagrameři. Jak jejich překlady dopadly a proč je třeba věnovat náležitou redakční péči i takzvané spotřební literatuře?
Novela Láska a tma patří mezi Waltariho nejosobnější a nejautobiografičtější díla a dlouho odpočívala na dně autorovy zásuvky, než byla v roce 1961 vydána. O lásce se ve finské literatuře píše hodně a často, ovšem o erotickém vztahu jen málokdy a v době vzniku tohoto díla se jednalo o téma ještě silně tabuizované.
Neuspěli jste v životě? S námi se vám zaručeně podaří zemřít! Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, si nemohl přát lepší entrée na český trh. V knize Potřeby pro sebevrahy totiž čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
Chuck už na mě čekal. Na hřbitově. Na největším českém hřbitově na světě. Na hřbitově v Chicagu, kde je pohřbeno kolem 115 000 Čechů.
Trio dánských tvůrců dokázalo současným jazykem a sugestivními ilustracemi oživit ikonické i méně známe pohádky bratří Grimmů. Příběhy vracejí čtenáře do minulosti, ale zároveň v nás vzbuzují nesmrtelné otázky o odpovědnosti, vině a trestu.
V dlouhé tradici překládání Čechovových próz do češtiny pokračuje Libor Dvořák nejnověji knihou Člověk ve futrálu. Je to opět vydání takzvaně čtenářské, bez doslovu, bez ediční poznámky, není uvedeno ani datum vzniku jednotlivých Čechovových textů, ani z jakých vydání originálu byl překlad pořízen.
Dramatický obrázek dvojice hrdinů. Temný rytíř rázným pohybem ruky zabraňuje maskované dlouhovlásce použít pistoli. Právě tento motiv láká čtenáře na komiks Batman: Thrillkiller, u nás vycházející pod názvem Batman: V žáru smrti.
Klasik fantasy žánru se po dlouhých letech pustil do nové série, jejíž děj se v jeho tradičním světě Midkemii již neodehrává. První román z trilogie nezklame, ale většinu konfliktů si autor bohužel ponechal až do dalších dílů.
Daleká budoucnost. Planeta Země je z většiny neobyvatelná, lidé kolonizují přilehlá i vzdálenější vesmírná území. Kam až povede naše rozpínavost a drancování přírody? A kam se uchýlit při hledání spásy?
Letošní lyonský festival literatury science fiction Les Intergalactiques, v celkovém pořadí dvanáctý, se zaměřil na téma sportu a her. Optikou žánru science fiction se hosté festivalu ohlédli k období úpadku antického Říma, v němž vladaři uplatňovali strategii chléb a hry, a diskutovali o projevech této dystopické reality v současné literární, filmové i herní produkci.
Západočeská autorka svým novým románem naplňuje očekávání své cílové čtenářské skupiny. Její zachycení atmosféry třetí republiky však může oslovit i nové čtenáře.
Poutavý pohled do světa lidí, kteří jsou schopni věřit těm největším nesmyslům. Autorka se od nich nedistancuje, naopak sama přiznává, že někdy si i ona vytváří svoje vlastní, poněkud šílené soukromé teorie.
Příběh Československých aerolinií autorka nepodává jako oslavu technického pokroku a odvahy mužů i žen ve slušivých uniformách, ale jako komplexní problematiku zahrnující technické, politické a ekonomické aspekty, na které se občas pozapomíná.
Ač se s hlavním hrdinou knihy dokáže vnitřně identifikovat asi jen málokterý mladý čtenář, citlivé téma střežené státní hranice dokáže autor zprostředkovat čtivě a nenásilně.
Zkušený autor se v románu vrací ke své osudové židovské tematice, díky které nabízí ne snad zcela nový, avšak přesto málo obvyklý pohled na dvě poválečná desetiletí.
Když v anotaci stojí, že hlavní hrdina najde vchod do minulosti, většina čtenářů očekává dobrodružství prožité v nějaké dějinné etapě. Stanislav Beran ale momenty z historie a především náš vztah k nim využívá v současném příběhu o mezilidském soužití, zdánlivé i opravdové samotě a síle lidských snů.
Andrea Woylandová, zvaná Nalezánek, již není ve svém těle spokojená, a tak se rozhodne podstoupit chirurgickou změnu pohlaví. Transgender román z roku 1928 překvapí vizionářstvím a fascinujícím dějem.
Osobní vzpomínka na literáta, vzdělance a rytířskou osobnost skrytou za prací pro druhé. Rudolf Matys zemřel v září roku 2023.
Kniha haiku Romana Darmošlapa Szpuka v sobě snoubí básnické a výtvarné umění tematizující pohyb i nehybnost. Také díky vydařené grafické úpravě knihy se jedná o jedinečný čtenářský zážitek z dobrého slova i působivého obrazu.
Ve svém nejnovějším románu se Jakuba Katalpa, podobně jako v tom předchozím – Němcích, vrací ke druhé světové válce, především holocaustu. Zde se děj však odehrává v průběhu několika desítek let a najdeme zde i další motivy a témata, které se u této autorky objevovaly již v předchozích dílech, kupříkladu rodičovství a silně prožívanou tělesnost. Nejvíce v románu vyniká právě originální pojetí tělesnosti a násilí, které je s ní spojené.
Housle v rukách vrahů i obětí, pokusy o jejich rozbíjení, respektive hledání jejich nového tvaru. O historii tohoto „nejvšestrannějšího“ nástroje a jeho souvislostech s národním obrozením, sexualitou i nadpřirozenem.
Mělo by se kočičí zlato prohlásit za pravé? Kolik oxidu uhličitého je uchováno v oceánech? A jakou uhlíkovou stopu má naše knihovna? Je čas v sobě probudit zvídavého přírodovědce!
Renomovaná britská spisovatelka ve své třetí kriminálce opět překvapila. Nejenže hlavní hrdina série tentokrát do příběhu téměř nezasahuje, ale čtenáře ještě vychytrale mate neúplnou charakteristikou svých postav.
Ačkoliv arménskou historii do značné míry formovalo soupeření římského, perského, byzantského, osmanského a ruského vlivu, neztratila svébytnost a představuje pozoruhodný příklad uchování vlastní identity napříč staletími.
Z horečnatých vzpomínek na čtvero zásadních postav z vypravěččiny minulosti se rodí čtvero neobvyklých, melancholických i lehce úsměvných portrétů. Originální zachycení složitostí i pozoruhodností života se ve Švédsku stalo knihou roku 2022.
Nad novým překladem Satyriconu.
I když už má polská literatura pět nositelů Nobelovy ceny, v současnosti se u nás nejvíce vydávají – kromě knih Olgy Tokarczukové – (literární) reportáže. Jejich u nás nejznámější žijící představitel podává v knize zanícenou obhajobu žánru, rozbor a částečně i návod.
Středověký a raně novověký člověk myslel ekonomicky v mnoha hledech jinak než ten současný, čtenář ale i tak v deseti studiích nalezne řadu věcí, které mu budou povědomé i dnes.
Knižní předloha oceňovaného filmu v loňském roce ožila i ve zvukové podobě. Audiokniha dala díky skvělé interpretaci originální hlas zástupu zvířat, která děti citlivě seznamují s tím, že k životu patří i smrt, a právem se stala audioknihou roku pro děti a mládež.
Srozumitelný a názorově umírněný přehled o tom, jak se žije ženám v Čechách. A proč je feminismus užitečný, i když si to autorka vždycky nemyslela.
Nejprestižnější švédské literární ceně dominovaly v roce 2022 ženy autorky i ženské postavy. Oceněné knihy si všímají osudů sociálně slabších a snaží se porozumět duši dospívajících.
Dva životní příběhy, které nelichotivě vypovídají o české společnosti, ale i o zdejší romské komunitě. Každý tak činí po svém, i když jejich autory jsou rodní bratři.
Doporučená četba z letošní nabídky českých nakladatelství: vybíráme zajímavé tituly, které si zaslouží pozornost čtenářů. Zohledňujeme různé věkové kategorie a myslíme i na to, že každý od knihy čeká něco jiného.
Druhý román autorky, která se proslavila knihou Jonathan Strange & pan Norrell, dlouho působí nesrozumitelně. Později se sice důmyslná kompozice vyjeví, přesto kniha připomíná spíše nataženou povídku.
Pět vědeckofantastických děl A. C. Doyla, jejichž protagonistou je tvrdošíjný profesor Challenger, nabízí vedle dobrodružné zábavy v podobě druhohorní fauny, vražedného éteru či oživlé Země i autorovu výpověď o závažnějších tématech, zejména jeho příklonu ke spiritismu.
Tajemná pražská čtvrť, kde nefunguje elektřina a jejíž křivolaké uličky skrývají mnohá nebezpečí, jen málokterému čtenáři dobrodružné literatury nepřipomene slavná Foglarova Stínadla. Pošlete však do ní děti 21. století, a poetika se trošku promění. S pomocí postupů vypůjčených z thrilleru či vědecko-fantastické literatury autor předkládá napínavý příběh, který nenásilně upozorňuje na míru důležitosti všemožných vynálezů v našich životech.
Troufalý název, ještě provokativnější obálka, a odzbrojující ukázka na zadní straně jednoznačně prozrazují politickou nekorektnost a celkovou neotřelost mezinárodně úspěšného dánského románu. Nenaplněný bildungsroman o synovi fiktivní veleúspěšné zpěvačky navíc zaujme svěžím jazykovým ztvárněním.
Náboženská literatura v národním jazyku, jeden z nejběžnějších tiskařských produktů 17. a ještě více 18. století, nesla v českém badatelském prostředí dlouhá léta punc literatury určené spíše pro lidové vrstvy. Do jisté míry, zvláště pro pozdní 18. století, není toto zařazení neopodstatněné.
Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu se konečně dočkal všestranného zpracování. Pod redakcí Jany Zachové vznikla kniha, která plní hned několik funkcí.
Esej Co je Západ? se pokouší podnětně i provokativně vyjádřit, v čem spočívá specifičnost historického vývoje západního světa.
Na otázku z titulku, která o něco ohřátá leží v základech kdekterého vážného generačního románu, odpovídal tatínek z této knihy svému synovi Charliemu dlouhé roky stejně: prodával jsem mixéry, topinkovače, odšťavňovače a podobně bohumilé elektropřístroje americkým rodinám. Stejně – a lživě.
Jak se dorozumět s mimozemšťany, jak přiblížit vědu široké veřejnosti a jak by vypadal svět, v němž science fiction není zapotřebí? O tom ochotně vypráví Roland Lehoucq, astrofyzik a ředitel nantského festivalu science fiction Utopiales.
Do sborníku s ušlechtilým účelem se zapojilo i několik slavných tvůrců, výsledek však není moc přesvědčivý. Možná i proto, že je určený hlavně americkému publiku.
Můj předsudek vůči levicovým intelektuálům, kteří se zapojují do mediálních sporů, spočívá v tom, že jejich tzv. radikální pozice bývají předem těmito spory naformátované. A je to celé ještě smutnější, pokud se jedná o autory-umělce.
Provokativní román o rasismu a různých podobách strachu je příběhem německo-angolské hrdinky v netradičním kabátě: formou (sebe)rozhovorů dává vypravěčka nahlédnout do svého nitra a otevírá aktuální společensko-politické problémy.
V Lausanne skončila dvoutýdenní oslava komiksu. Festival BDFIL se zde konal už po osmnácté a letos se zaměřil na švýcarskou a belgickou tvorbu, práci komiksových koloristek nebo také na humor.
Honoráře slovenských literárních překladatelek a překladatelů patří v porovnání s kupní sílou v zemi k nejhorším v Evropě, festival uměleckého překladu TRANZ v příjemně pohodové atmosféře, který se nevyhýbá ani palčivým tématům, jim ale nejen my můžeme jen závidět.
Po cyklistickém titulu pro dospělé zaměřil Ondřej Buddeus svou pozornost na děti. Za pomoci technicky detailních i hravých ilustrací Jindřicha Janíčka malým čtenářům ukazuje, že bicykl je vhodný prostředek k poznávání světa, trénování těla i budování zdravějších komunit.
Na rozdíl od výpravy Philease Fogga není na netradiční cestě kolem světa britského milovníka přírody rozhodně kam spěchat. Prostřednictvím osmdesáti medailonků doplněných brilantními ilustracemi čtenáře seznamuje s nejpozoruhodnějšími ptáky ze všech kontinentů, od všudypřítomných opeřenců po kriticky ohrožené.
Švýcarsko je země neoddělitelně spjatá s komiksem. V Ženevě se totiž v první polovině 19. století komiks zrodil. Jak populární je deváté umění ve své domovině o dvě století později? Ptali jsme se Léonore Porchet, jedné z ředitelek festivalu BDFIL.
Texty a rozhovory s významným ukrajinským filozofem vyšly knižně ve Francii v roce 2022, kdy Rusko zahájilo celoplošnou válku proti Ukrajině. Autor má na Francii silné vazby a francouzským médiím poskytuje svědectví, v němž osvětluje pozadí konfliktu a jeho význam pro celou Evropu. Přestože se nám může zdát, že o problematice víme dost, jeho texty poskytují zajímavý pohled i nám.
Inspirativní eseje nevšedně přibližují různé kontexty současného globalizovaného, antropocenního světa. Ve svém přístupu jsou autoři široce rozkročeni: od mytologičnosti až k jakési cynické přízemnosti, od apokalyptičnosti k hravosti.
„V Litomyšli je skoro na každém domě pamětní deska,“ řekla mi kamarádka, když přišla řeč na to, kam se na měsíc stěhuju kvůli práci na románu, a tudíž se nebudeme potkávat při venčení psů. „Jejich koncentrace je naprosto unikátní.“
Nešťastné dítě, cílevědomý student i vyhořelý prostitut. Významná osobnost současné francouzské literatury líčí neobyčejný životní příběh hnaný touhou po lepší budoucnosti. Édouard Louis se rozhodl vyprávět svou životní „odyseu“.
Jsou různé možnosti, jak projít tísnivým údolím akademického roku na přelomu ledna a února. K těm lepším patří cestovatelské zážitky spojené s psaním a knížkami. A tak jsem se – díky podpoře Českého literárního centra a Českého centra v Tokiu – mohl podívat na zoubek japonským kočkám z tamního hlavního města.
Někde jsem četla nebo slyšela, že dospělým se člověk stává v okamžiku, kdy rodičům přestane upírat právo na psychologii. V poslední době, kdy se na pár týdnů starám o nemocnou mámu, protože táta je na operaci v nemocnici, se snažím být dospělá.
Výčepní Janka Vríčanová z Furmanskej krčmy v Dolnej Štubni umřela. Hena, která mi o tom přes plot řekla, když jsem vynášel kufry z auta a ptal se, kdy a kam půjdeme na pivo, nic víc nevěděla. Vlastně si nejdřív ani nemohla vzpomenout, jak se Janka jmenovala příjmením. Potom si jméno vybavila.
Zapomeňte na časy, kdy byli králíci jen divoká hopkající zvířata ve světě člověka. Hopkají sice pořád, ale mají i rozvinutou společnost s vyzdobenými norami, náboženstvím, početnými trhy i festivaly. Vykonávají nejrůznější profese a dodržují tradice a svátky. Právě během jednoho z nich přichází do Trnkové nory pocestný bard, který vypráví o slavném Podkinovi Jednooušku.
