Ačkoliv arménskou historii do značné míry formovalo soupeření římského, perského, byzantského, osmanského a ruského vlivu, neztratila svébytnost a představuje pozoruhodný příklad uchování vlastní identity napříč staletími.
ML
Martin Liška
Západočeská autorka svým novým románem naplňuje očekávání své cílové čtenářské skupiny. Její zachycení atmosféry třetí republiky však může oslovit i nové čtenáře.
Debut oceněného filmového scénáristy představuje Karla IV. především jako císaře, což není pro české prostředí zcela obvyklé.
Francouzský historik mapuje nenápadné, ale dusivé prorůstání mafie do italské a dnes už i globální politiky a ekonomiky. Slavnou představu chobotnice přitom koriguje a celý fenomén přirovnává spíše k rakovině.
Místo klasického životopisu se čtenář dočká spíše mnohovrstevnatého pohledu na život a tvorbu známého písničkáře, na něhož se v dnešní polarizované společnosti názory zásadně liší.
Literární pozůstalost krkonošského patriota vydala další román, v němž autor zachytil nelehký život na horských chalupách. Tentokrát ho zasadil do předvečera průmyslové revoluce a prusko-rakouské války.
Známá dvojice popularizátorů železnic přichází s encyklopedií lokomotiv, nad jejímiž stránkami zaplesá srdce mladých i starých milovníků kolejové dopravy.
Čtivá reportáž se snaží nejen popsat, ale hlavně pochopit Kaliningrad a jeho obyvatele. Místy je však znát až přílišné zacílení na polské čtenáře.
Tajuplného hodináře, ambiciózní dívku z nevěstince, únosy dětí z ulic Paříže a další napínavé a dobrodružné motivy splétá britská autorka v románu z Francie 18. století.
Známý český medievista se pokouší nahlížet dějiny pozdně středověké Prahy málo obvyklou optikou, kdy bez bulvarizující zkratky nalézá podobnosti mezi spory o místo volby nového krále a o právo na vaření piva.
Zpracovat tragické historické události formou přístupnou dětem představuje vždy náročný úkol. Americká autorka se jej zhostila se ctí, i když zkušenější čtenář v textu místy postřehne až příliš kazatelský tón.
Nad stránkami vyzrálého debutu českého autora čtenář snáze pochopí, proč tolik Židů po skončení druhé světové války lákala představa zpřetrhat svazky se starým kontinentem a odjet do Izraele budovat novou domovinu.
Spoluautor známé Balady pro banditu v knižním rozhovoru vzpomíná nejen na své působení v divadle Husa na provázku. Popisuje také svůj vztah k Leoši Janáčkovi, Jaroslavu Haškovi i to, jak se na sklonku života stal vyhledávaným pohřebním řečníkem.
Život a odkaz klasika známého ze seznamů povinné četby stále představují materiál pro podnětný výzkum. Ten ve výsledku inspiruje k zamyšlení nejen nad rolí spisovatelů a novinářů ve vyspělé společnosti.
Osm set stran o ruských středověkých dějinách nepředstavuje jen chronologický výčet jmen, dat a bitev, ale umožní čtenáři pochopit mnohé ze způsobu uvažování dnešních Rusů.
Román německého nobelisty se dočkal prvního českého překladu téměř půlstoletí po svém vzniku, v některých ohledech je ale možná ještě aktuálnější než tehdy.
V pokračování příběhu matky severovské dynastie si autor udržel si však schopnost psát o skutečných událostech věrně, a přitom svižně a poutavě. Překvapí jen žánrový posun – od ryzího historického románu tak trochu směrem k fantasy.
Román zobrazující tragický průběh 20. století na ukrajinském venkově neoplývá dějovými zvraty, přesto čtenáře přiměje nepřestat v četbě až do samého konce.
Příběhy konkrétních lidí sice nepřináší mnoho nových informací, pomohou však čtenáře vytrhnout z letargie, do které společnost začíná pomalu upadat.
Překladatelka z ruštiny ve svém debutu vykresluje psychologický portrét ženy, o níž sice četli mnozí, ale jen málokdo zná její pravé jméno.
Nejnovějšímu Rudišovu železničnímu opusu sice chybí pevnější rámec, ve sledu asociací se čtenář přesto neztratí. Není přitom nutné patřit k milovníkům železnic ani ke každodenním cestujícím.
Mladá ruská básnířka ve svém prozaickém debutu řeší vztah k matce i k ženám obecně, to vše v kulisách tradiční ruské byrokracie a chudoby.
Známé i pozapomenuté události, které před sto lety hýbaly Československem, autor nenásilně propojil dějovou linkou, v níž sice nedochází k zásadním zvratům, ale přesto čtenáře pohltí.
Island v posledních letech přilákal k návštěvě mnoho Čechů, většinou ovšem jen jako dovolenková destinace. Jaké ale je poznávat Island po dobu několika let, být pracovně v každodenním kontaktu s jeho obyvateli a postupně odhalovat zákonitosti fungování tamní venkovské pospolitosti?
Ruská spisovatelka tatarské národnosti odsoudila hned v únoru 2022 ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru mimo jiné prozradila, která z jejích knih pro ni představovala nejtěžší výzvu a nakolik při psaní vychází ze vzpomínek svých prarodičů.
Německý novinář názorně ukazuje význam určitých druhů zvířat pro německé hospodářství, válečné úsilí i propagandu. Některé jeho závěry je ale nutné brát s určitými výhradami.
Kolem nepříliš rozsáhlých zápisků malé židovské dívky buduje autorka málo známý příběh plzeňských Židů, který ale osloví čtenáře i z jiných regionů.
Podobně jako rok 1913 představuje autor i třicátá léta jako mozaiku mezilidských vztahů, důležitých i banálních událostí, to vše propojené ironizujícími komentáři.
Středověký a raně novověký člověk myslel ekonomicky v mnoha hledech jinak než ten současný, čtenář ale i tak v deseti studiích nalezne řadu věcí, které mu budou povědomé i dnes.
Motiv dvou kdysi nejlepších přátel, kteří se náhle setkají po mnohaleté odluce, autor obohacuje o vzpomínky na éru NDR a o motiv kontrastu mezi změnou a setrvalostí lidské povahy.
