Sonety alžbětinského autora patří do literárního kánonu jako málokteré jiné dílo a jejich české verze, ať už zahrnují celou sbírku, nebo jen část, spolutvoří domácí překladovou literaturu už více než půldruhého století.
Oceňovaná německá básnířka Marion Poschmann, známá českému publiku hlavně svým románem Borovicové ostrovy, navštívila vloni na podzim po několika letech Prahu a na festivalu Literatura v parku četla básně ze své nejnovější sbírky Nimbus (2020). Pro tuto příležitost pořídil české překlady vybraných básní Jonáš Hájek.
V textu na téma Změna, napsaném pro mezinárodní projekt CELA, se polská reportérka Urszula Jabłońska inspirovala vlastní reportážní knihou o současných i zaniklých alternativních komunitách po celém světě. V povídce Ostrov se snaží poodhalit, jak by vypadal legendární ostrov Utopie, kdyby na něj anglický myslitel a humanista Thomas More připlul dnes.
V románu z Kišiněva osmdesátých a devadesátých let minulého století ožívá kromě protagonistčina hledání jejího místa na světě také atmosféra hlavního města země osudově rozkročené mezi sovětské a rumunské dědictví. Úhelným kamenem tohoto dilematu je jazyk.
V povídce na téma Změna, kterou napsala pro mezinárodní projekt CELA, zavádí baskická spisovatelka Aixa de la Cruz čtenáře do blíže neurčeného venkovského prostředí. Čas v něm plyne zvláštním způsobem (spíše jako by neplynul vůbec) a důležitější než interakce se světem „venku“ je zde vztah člověka a přírody, pozoruhodný svět rostlin a zvířat.
V ukázce z unikátní autobiografické knihy vzpomíná spisovatelka Olga Fečová (1942–2022) na období krátce po druhé světové válce, kdy se její rodiče vydali za prací z východu Slovenska do Prahy. Nepřehlédnutelné je v textu nadšení, s nímž se romská komunita pustila do budování nového života v Čechách.
Reagovat na aktuální společenské proměny, nezaleknout se formální přísnosti a nerezignovat přitom na hru a humor – to jsou hlavní premisy básnického a dramatického díla Rakušanky Marget Kreidl. V září loňského roku představila v Praze svou nejnovější sbírku, obsahující 107 akrostichů. Zde přinášíme ukázky ze dvou jejích starších sbírek.
Nejnovější básnická sbírka Margret Kreidl, nazvaná Schlüssel zum Offenen, zahrnuje 107 akrostichů vystavěných na hláskovém schématu německého slova Gedicht.
Ukázka z románu Chiméra 38 finskošvédského spisovatele Kjella Westöa, v němž má čtenář možnost plně se ponořit do atmosféry meziválečných Helsinek, přivádí čtenáře mezi cestující plavící se z Finska do Stockholmu.
Úvodní povídka z knihy Geschichten mit Marianne, za kterou rakouský spisovatel Xaver Bayer získal Rakouskou knižní cenu 2020, je noirové podobenství o vzájemné neproniknutelnosti dvou světů, děním dole na ulici a v horním patře luxusního domu na pěší zóně. Dramatická zkratka a nezúčastněnost pozorovatele dodávají fatální situaci mrazivé vyznění.
Kniha povídek El estado natural de las cosas (Přirozený stav věcí) vyšla v roce 2016 a o rok později získala Hispanoamerickou cenu Gabriela Garcíi Márqueze za povídku. Díky tomu se dočkala šesti vydání a na příští rok se plánuje další. Sbírku tvoří sedm povídek, které otáčejí vzhůru nohama zdravý rozum, přírodní zákony i konvenční dobrý vkus. Óda na hurikán, první povídka v řadě, je toho skvělým příkladem.
Ukázka z připravované knihy Poloviční život (Half leven). Román je inspirován skutečným příběhem Maročanky, která byla jako dítě provdána za postaršího muže, což vyústilo v řetězec nešťastných událostí. Publikovaná část pochází ze závěru knihy, který se ohlíží za životem hlavní hrdinky.
Jagoda se stále potkává se svou první láskou Jovanem, Djurdja se vyrovnává s tím, že její muž Neša právě prodal první z osmdesáti obrazů, které namaloval za jeden rok v důchodu, a Marina se od svého profesora dovídá, že na doktorát nemá, a přitom je v rodné vesnici považována za jediného intelektuála široko daleko. Sbírka povídek Srnčí hřbet se s humorem a ironickým nadhledem zaměřuje na každodenní život lidí a představuje unikátní obrázek současného srbského maloměsta.
Mnohdy neveselé a syrově podané reportáže o potomcích původních kanadských obyvatel, kteří byli v dětství proti své vůli „vzděláváni“ (a často sexuálně i psychicky zneužíváni) v katolických internátních školách daleko od civilizace. Kromě řady dalších cen a nominací kniha zvítězila ve čtenářské odnoži prestižní ceny Nike. V úryvku z první kapitoly se společně s titulním Tobym vydáváme na jeho cestu do bolestné minulosti.
Debutovou knihou Andraže Rožmana je román Trije spomini: Med Hajfo, Alepom in Ljubljano (Tři vzpomínky: Mezi Hajfou, Aleppem a Lublaní). Hlavní dějové linie tvoří osudy syrského uprchlíka Muhammada a jeho rodiny a také nově vznikající přátelství se samotným spisovatelem. Román byl nominován na prestižní cenu Kresnik, která se každoročně uděluje nejlepšímu slovinskému románu předešlého roku. V ukázce se autor románu vydává do Palestiny, aby zjistil, jestli ještě vůbec stojí Muhammadův rodný dům.
O portugalském Marãu, knězi Maxovi či bombových útocích v porevolučních 70. letech nemá nejspíš mnoho čtenářů velké znalosti. Kniha D. Costy připomíná smutný příběh lidí, jejichž osud poznamenaly historické události. Dílo zkoumá různé postavy, které jsou v něm předvolány, aby v případu svědčily. V ukázce se tak odhaluje vnitřní svět staré ženy, jejíž vnučku bombový útok připravil o život. Jak říká sama autorka: „Déšť, bomba, smrt a noc v Marão jsou fakta. Vyprávění je jedna z variant.“
Mnoho žen se po rozchodu uchyluje k nějaké změně, většinou třeba k novému účesu. Hrdinka knihy Pes být nechci nizozemské spisovatelky Almy Mathijsen má však natolik zlomené srdce, že touží po něčem mnohem radikálnějším – najde na internetu firmu, která ji změní v psa, aby se pak mohla stát domácím mazlíčkem svého milovaného. V ukázce zhruba z poloviny knihy se ocitáme v okamžiku, kdy se dívka o možnosti transformace dozvídá a rozhodne se ji využít.
Debutový román Trilogia sexului rătăcitor (Trilogie toulavého pohlaví) Cristiny Vremeș vypráví o osudech čtyř generací žen z jedné rodiny. Každá je jiná a každá přispívá jinou trochou do rodového mlýna a ostatním předává vlastní poselství. V ukázce se nacházíme na pohřbu strýčka. Malá Ada se bojí setkání se smrtí, protože ještě nikdy neviděla mrtvého člověka. Její myšlenkové pochody však dávají tušit útlý věk děvčátka jen pramálo…
Román s pracovním názvem Jericho italského spisovatele Fabrizia Allioneho původně vznikal jako první díl obsáhlé trilogie. Příběh s dystopickými prvky autor obohatil také o náznaky fantastična. V ukázce z první části rozpracované knihy poznáváme Jense a jeho dva syny Eliu a Natana v různých více či méně vypjatých životních situacích – například v momentě, kdy se společně snaží ubránit před útokem vlků.
Úvodní stránky z nepřehlédnutelného debutu švýcarské autorky, který pro české čtenáře vydalo nakladatelství Archa v překladu Marty Eich. Kniha byla představena v rámci Noci literatury 2020.
Zhruba v polovině románu popisuje Peggy Mädler poválečný odsun, příchod dvou dospívajících dívek do sovětské okupační zóny v rozděleném Německu. „Tento příchod často znamenal ledacos, ale nikdy nebyl jednoduchý. Postavy už se sice nacházejí na jiném místě, ale nesou si v sobě pochopitelně svůj domov a své dosavadní zvyklosti, a místním tím pádem připadají cizí,“ komentuje ukázku autorka v rozhovoru.
Román Král Szczepana Twardocha, jednoho z nejčtenějších polských spisovatelů současnosti, nás zavádí do židovského podsvětí předválečné Varšavy, kterým otřásá sílící nacismus a především mu vládne známý boxer Kmotr Kaplica. V ukázce z první poloviny knihy vypravěč vzpomíná na jednu ze stěžejních událostí celého románu – na vraždu jeho otce.
Walter Vogt byl švýcarský psychiatr s vojenskou hodností kapitána, a tak není příliš divu, že si ve svém sžíravě satirickém románu bere na mušku zejména Švýcarsko, psychiatrii a armádu. V ukázce nahlížíme do světa vysokých vojenských šarží, poněkud frustrovaných staletí trvajícím mírem a neutralitou.
Ukázka z nově přeložené povídky A. C. Doylea, jejímž hrdinou je „megaloman s vražednými sklony a zájmem o vědu“, profesor George Edward Challenger.
Martin Ryšavý zasadil děj knihy Zlaté vidění tentokrát do prostředí severních Čech. Dnes už téměř mytizovaný kraj ale podává zcela jinak – skrze dopisy svérázné protagonistky, která neznámému adresátovi i čtenáři tlumočí své neortodoxní názory jak na okolní svět, tak i na zdraví a „správný“ životní styl.
Ukázka z románu o životě jedné ženy, která nemluví; o stárnutí, vyhasínání, vzpomínkách, strachu a bolesti. A hlavně o mlčení.
Zásluhou Magdaleny Štulcové a nakladatelství Archa právě vychází v pořadí již devátá do češtiny přeložená próza korutanského autora Josefa Winklera, která v roce 2018 aspirovala na Rakouskou knižní cenu. Na dvou stručných ukázkách lze demonstrovat proměnu protagonistova vztahu k otci, který je v jeho dílech navracejícím se tématem.
Anne Franková si nepsala jen deník, ale do zvláštního sešitu i první literární pokusy. Několik příhod se stalo součástí Zadního domu, většina textů však vychází v českém překladu poprvé. Mnohé motivy nebo jen stručné narážky z deníku tu najdeme v rozpracovanější podobě, vzpomínky na život před odchodem do ilegality jsou tu podrobnější a barvitější. V ukázce si Anne domýšlí příběhy lidí, které vídá oknem.
Sny, realita, fantazie i jiná skutečnost jsou náplní krátkých povídek Jadranky Čavić, srbské autorky žijící v Praze, které vyšly v dvojjazyčném vydání.
Prvotina mladého izraelského autora Idda Gefena obsahuje kratší i delší texty – některé palčivě realistické, v jiných se magický realismus přelévá téměř do žánru sci-fi. Všechny ale spojuje jakási snivá nostalgie, vzpomínání na staré zašlé časy.
Norbert Scheuer je v německé literatuře znám jako lakonický autor vesnických románů o magické přírodě západoněmeckého středohoří Eifel, a tak svým románem z roku 2015, jehož děj je zasazen do Afghánistánu, své čtenáře trochu překvapil. Kniha mu vynesla nominaci na Cenu Lipského knižního veletrhu.
Literární dům ve Štýrském Hradci vydal k patnáctiletému výročí své existence literární bedekr s příspěvky šedesáti spisovatelů, již se stali průvodci po zajímavých místech druhého největšího města v Rakousku, k nimž je pojí nějaké citové pouto. Do sborníku přispěli mj. Elfriede Jelinek, Josef Winkler, Olga Flor, Clemens Setz a také Radka Denemarková jako čestná spisovatelka města Graz 2017/2018. Otiskujeme její esejistický příspěvek o zámku Cerrini.
Z nového románu Stevea Sem-Sandberga W, jehož české vydání chystá v překladu Dagmar Hartlové nakladatelství Paseka: hlavní hrdina Vojcek – skutečná historická postava, jejíž příběh v minulosti inspiroval už známého dramatika Georga Büchnera – se v ukázce ocitá daleko na severu, uprostřed chaosu napoleonských válek.
Překladatelka Libuše van Dijk Lisová se zúčastnila projektu nadace Flanders Literature překladem úryvku z knihy Sylvie Vanden Heedeové Vos en Haas en de dief van Iek. Kniha je součástí série o lišákovi a zaječici (Vos en Haas), tento díl z roku 2005 určený čtenářům od 8 let získal nizozemskou cenu Stříbrného pisátka pro nejlepší dětskou knihu roku a vlámskou čtenářskou cenu. Uvádíme tu z něj první kapitolu.
Nadace Flanders Literature (dříve Vlámský literární fond VFL) vypisuje každoročně překladatelský projekt na podporu propagace vybraných vlámských titulů v zahraničí. Cílem je získat pro titul nakladatele. V roce 2019 se projektu zúčastnila i česká překladatelka Radka Smejkalová. FL finančně podpořil úryvek (první kapitolu) z románu Yvese Petryho De geesten v jejím překladu.
Povídka „Nešťastná Ida“ vyšla v knize O mulo!, sbírce hrůzostrašných i komických romských povídek o duchách navrátivších se mrtvých.
Stárnoucí spisovatel pozve na schůzku mladou ženu. Během procházky po Stockholmu jí vypráví o ženě, kterou před dvaceti lety miloval a které se Lena nesmírně podobá, vlastně je úplně stejná jako ona. Christoph zná život, který Lena vede, naprosto přesně ví, co ji čeká… Začíná zvláštní hra minulosti s přítomností, z níž nikdo nevyjde bez újmy. Peter Stamm, velký vypravěč existenciální zkušenosti, na malém prostoru líčí příběh nevysvětlitelné blízkosti, která nás odděluje od všeho, čím jsme kdy by
Ukázka z nového překladu deníku Anne Frankové přináší první záznam po odchodu rodiny do úkrytu v červenci 1942, dále záznam o manželství Anniných rodičů, který Otto Frank považoval za choulostivý, a tak ho z rukopisu vyřadil s tím, že smí být zveřejněn až po jeho smrti – součástí autorizované verze se stal od roku 2001 –, a dva poslední záznamy. O tři dny později byl úkryt odhalen a všichni obyvatelé zatčeni.
Ukázky z reportážního románu Laserový muž, který čtenáře zavádí do Švédska 90. let, kdy Stockholm terorizoval záhadný střelec útočící na náhodné kolemjdoucí tmavé pleti.
V ukázce z knihy švédské spisovatelky íránského původu sledujeme vnitřní monolog ženy, která ví, že brzy zemře. Ve vzpomínkách se vrací ke své minulosti, k intenzivně prožívané íránské revoluci a emigraci do chladného Švédska. Nostalgie se v energickém textu mísí se vztekem, strach se smířením.
Kina Kădreva, bulharská spisovatelka pro děti, je například autorkou knížek Tisíc zlatých rybek nebo Noc kouzel. Působila dlouhá léta i v Bulharské televizi a podílela na tvorbě tamního večerníčku. Překlady dvou jejích pohádek připravila pro iLiteraturu Martina Salhiová.
Berlíňanka Nadja Küchenmeisterová připravuje k vydání třetí svazek básní, z něhož při autorském čtení v Praze představila několik textů. Zde jsou dva z nich – u kořene a škorpion nebo pavouk – a také báseň prach z její prvotiny nazvané Všechna světla (2010) a báseň beze mne ze sbírky Pod jalovcem (2014). Básně do češtiny přeložil Jonáš Hájek.
Jeho oběťmi byly ženy, „napůl“ ženy. Možná, že kdyby zemřela alespoň jedna z nás, vraha by dřív nebo později dopadli.
Albena vykouzlila fantastickou oslavu. Nejdřív vyhrožovala, ještě jsme spolu, miláčku, neskončili, nemysli, že ti to jen tak projde, ještě si to vyřídíme, nejradši bych se na to vykašlala, ale už jsme rozeslali pozvánky, byla by to i moje ostuda, a tak dále, a tak dále. Organizační talent má mimořádný, to se musí nechat, ví, co se sluší a patří.
Románová prvotina Eine Chronik des allmählichen Verachwindens bilingvní německo-španělsky píšící autorky Juliany Kálnay personifikuje blíže neurčený dům číslo 29, který v krátkých epizodách vypráví bizarní příběhy ze života svých obyvatel. Celek vydá na fantastický román o pozvolném mizení blízkosti z našich životů. Tak vnímá knihu porota, která ji označila za nejlepší německy psaný prozaický debut roku 2017.
Román Balerína, Balerína terstského slovinského prozaika a divadelního režiséra je vyprávěn duševně zaostalou, snad autistickou dívkou (její diagnóza zůstane nejasná, jen v obecné rovině se zmíní porucha vývoje, která nastala v jejím dětství), která krátkými jednoduchými větami zdánlivě téměř nezaujatě popisuje své okolí.
Pohádka o malém městečku, které stvořil neopatrný kocour a malířova fantazie, popisuje příběh odvěkého souboje teplého Jižního větru a Severáku. Tomu, který do krajiny přináší mráz, se odváží vzdorovat jenom věžní hodiny a jejich přítel Kohoutek.
Následky cunami uklízeli hasiči, policisté, dobrovolníci a ne-vojáci (jak jinak bychom jim měli říkat, když Japonsko v souladu s poválečnou ústavou nemá armádu?). Dvacet čtyři milionů tun odpadu. A dozajista několik set milionů tun bláta. Ve světě po cunami platila jediná zásada. Uklidit co nejrychleji.
Adrian Suciu, rumunský básník a prozaik, novinář, v současnosti působí jako parlamentní expert oddělení pro styk s veřejností.
Ukázka z nově přeloženého románu slovinského autora Draga Jančara, který byl prezentován na pražském veletrhu Svět knihy.
Formou fiktivních deníkových záznamů a poznámek se hlavní postava románu Už dva tisíce let, mladý židovský intelektuál, vyjadřuje k různým podobám antisemitismu a židovství. Součástí českého vydání je i Sebastianův pozdější text Jak jsem se stal chuligánem, shrnující útoky na jeho osobu.
Hrdinové devíti povídek se rozhodně jen tak nevzdávají, všechna jejich tajemství se ale nedozvíme. Přesto kniha belgického spisovatele Michela Lamberta příběhy zdánlivých ztroskotanců zprostředkovává přitažlivě a navíc ve strhujícím tempu.
Žabička Žozi by se ráda stala zpěvačkou. Má to však jeden háček: jako žába vůbec zpívat neumí. Na cestě za svým snem však potká mnoho tvorů, kteří jí nakonec pomohou nalézt štěstí. Její pouť za vlastní duší popisuje pohádka bulharské básnířky Stanky Penčevy. Ukázku pro iLiteraturu přeložila Martina Salhiová.
V Knize noci se scházejí psychiatr Miguel Ardiles a neúspěšný spisovatel Matías Rye v asijském bistru v Caracasu a debatují o hudbě, literatuře, politice, lásce a snech, ale i o vraždách a únosech venezuelských žen…
Ukázky ze sbírky Břetislava Ditrycha Tísňové volání vydané v edici Polabští básníci přibližují různé polohy jeho tvorby zachycené ve třech oddílech: Z Polabí (osobně laděná poezie), Konec konců (inspirováno osudy slavných osobností) a Z Krakova (vzpomínky na židovské ghetto).
Břetislav Ditrych ve sbírce Prostě Paříž skládá obraz Paříže z letmých pohledů a zaznamenaných mikroudálostí. Báseň věnovaná Toyen a následující krátké prozaické útvary pocházejí z oddílu Povšechně, osobně a zachycují autorovy dojmy z pařížských zákoutí. Poslední báseň je ukázka Ditrychových básní připisovaných jiným autorům z oddílu Jmenovitě, namátkou.
Praze jsou věnovány verše ze sbírky Rock în Praga rumunského básníka Andrei Zbîrney, který v roce 2015 získal velkou cenu festival Antares za poezii.
Drahá Zojo, obávám se, že se svět netočí tím správným směrem. Každý z nás nese svůj díl viny, protože si nedovolil skoncovat s balastem nadiktované existence. Doufám, že na to ještě nejsem příliš starý. Rád bych nás viděl pohromadě…
Spisovatelka Irina Šulgina vzpomíná na osudy své nedávno zesnulé matky, překladatelky Niny Šulginy, zachycuje její překladatelskou kariéru od redaktorských začátků přes vrcholné období, kdy pracovala na překladech děl Milana Kundery, až po poslední počiny, jimiž se vyrovnávala se svým životem.
Štědrý den roku 1985. Na Rudém náměstí je nalezeno odkrvené a vyholené tělo mladého muže. Vzápětí zmizí dcera britského velvyslance. Pátráním je pověřen Tom Fox, major vojenské tajné služby, který je do Moskvy nuceně převelen. Jenže to poslední, co mohou Sověti potřebovat, je cizí agent čmuchající v jejich rajonu. A vrah, jehož existenci Sověti nemohou přiznat, se chystá znovu mstít. První vražda byla totiž jen varováním...
Přinášíme ukázku z nového thrilleru z nakladatelství Kniha Zlín.
Dva američtí průzkumníci čtenářsky mimořádně úspěšné literatury vytvořili na základě počítačové analýzy textů jakýsi „bestsellerometr“. Podíváme-li se na zde uvedený a komentovaný výsek výsledků, „rozdíl mezi románem s průlomově emotivní strukturou a tím, jehož struktura věstí nižší prodejnost, je prostě nasnadě“.
Laura Lindstedtová patří k výrazným postavám finské literární scény. Její postmoderní román Oneiron obsahuje prvky prvotřídní severské vyšinutosti a zapadá do trendů současné finské literatury, v níž se často střídají vypravěči a styly, prvky krásy a ošklivosti. Kniha byla oceněna prestižní cenou Finlandia a obstojí i v měřítku současné evropské literatury.
Román dosud v Čechách málo známé izraelské autorky Orly Castel-Bloom čtenáři otevírá okno do světa současné izraelské společnosti. Spisovatelka zde s notnou dávkou černého humoru a surrealistických prvků nabízí pohled nejen na rozpad rodiny, ale i rozpad celé společnosti. Ukázka je z prvních stránek románu.
Rene Karabaš, bulharská básnířka, známá zejména jako představitelka hlavní role zdravotní sestry Gany ve filmu Bezbog, který byl promítán i na Febiofestu pod názvem Bez Boha. Přinášíme ukázku z její debutové básnické sbírky.
Petko Račov Slavejkov, autor baladické poémy Pramen Bělonohé z roku 1873, je prvním bulharským básníkem hodným takového označení. Poému publikujeme v průkopnickém českém přebásnění renomované překladatelky, básnířky a dlouholeté sofijské pedagožky Ludmily Kroužilové.
Dante je pohřbenej v Ravenně, má to pěkný, celý ve zlatě a ve stínu, po kterejch teče voda z kašniček, a kolem rostou černozelený bobkový keře a stříbrný olivovníky s kmenama, co vypadaj jak termitiště, akorát že mě nepustili až úplně dovnitř, protože mi Alice jenom tak, z rozpustilosti, kterou v ní „pokaždý nastartuje Itálie“, schovala tričko do květináče na piazza Catone, a bez trička se dovnitř nesmělo (nahý bezhlavý přeškrtnutý tělo na kryptě).
Ukázky ze tří básnických sbírek Petera Sraghera, rumunského germanisty, básníka a překladatele, koordinátora jediného časopisu věnovaného literárním překladům v Rumunsku Revista de traduceri literare.
Ukázka z druhé básnické sbírky v Praze žijícího rumunského autora, který se rozhodl psát básně česky.
Ukázka z první básnické sbírky v Praze žijícího rumunského autora, který se rozhodl psát básně česky.
Novela Advent vypráví jednoduchý příběh „trochu chalupníka, trochu čeledína“ Benedikta, který se nehodlá smířit s tím, že při podzimním shánění ovcí z hor se jich pokaždé pár zatoulá a zůstane odsouzeno ke smrti v zimním nečase. Přinášíme úvodní ukázku z knihy.
Vlámský literární fond (VFL) vypisuje každoročně překladatelský projekt na podporu propagace vybraných vlámských titulů v zahraničí. Jeho cílem je získat pro titul nakladatele. V roce 2017 se projektu zúčastnila i česká překladatelka Pavla Marková. VFL finančně podpořil úryvek z románu Els Beertenové Allemaal willen we de hemel v jejím překladu.
Praha je vedle Berlína, Curychu a Bukurešti jednou z klíčových lokací pátého románu švýcarského autora Daniela Goetsche. Překladatel z Berlína Tom Kulisch Prahu navštívil před lety se svou přítelkyní, nyní na svůj někdejší pobyt vzpomíná v ulicích české metropole s pocitem, že je někdo jiný. Koketuje s možností přijmout identitu rumunského vrstevníka a poznat jeho milenku Mášu.
Ochutnávka z poetické románové prvotiny Sloni na zahradě švýcarské autorky Meral Kureyshi, kterou osobně představila v květnu na veletrhu Svět knihy. Ukázky vybrala autorka, do češtiny přeložila Kateřina Sitařová.
Jednou ročně se lidé z osady sešikovali před domy, většinou žili v mém sousedství; s úzkostí jsme přihlíželi, jak pověřený úředník postupuje systematicky dům od domu, shromažďuje odpad a (pečlivě) odklízí nepořádek, všichni se navzájem zmateně a překotně upomínali, aby nezapomněli, co chtějí všechno vyhodit.
Láska v různých podobách vnímaná očima entomologa, zkoumajícího různé druhy hmyzu; mladičká milenka je plná hravých polních koníků, kteří však dokáží být velmi neodbytní, manželství se postupně rozpadá pod náporem nočních můr a nový nadějný vztah je prozářen světlem světlušek. A vzpomínky na dětství se zase nesou ve znamení mravenců.
Sorokin ve své poslední próze načrtává možný osud knih i literatury jako takové. Děj novely se odehrává v blízké budoucnosti, kdy lidé propadli zvláštní vášni – namísto čtení začali literaturu vstřebávat v pokrmech připravených na plameni z hořících románů, jejichž stránkami pod roštem listuje obratný kuchař.
Ukázka z prvních stránek románu Bouře švédského spisovatele Steva Sem-Sandberga, v níž vypravěč přijíždí na ostrov svého dětství, kde jej čeká zápas o vlastní minulost.
Na rozdíl od jiných představitelů německého symbolismu nezaznamenal Stefan George v české kultuře příliš velkou odezvu. „…nejen pro svou orientaci na Francii. Významnější je formální i obsahová nepřístupnost jeho veršů, zdání jakéhosi citového chladu (...). Soulad obsahu a formy je u Georga natolik dokonalý a zásadní, že překladateli nenechává téměř žádný ‚manévrovací prostor‘,“ konstatuje v doprovodné studii k výboru Slovo / Das Wort překladatel Radek Malý.
V širším kulturně-historickém kontextu sledují medievisté, lingvisté a kunsthistorici proměňující se chápání snu od starověku přes 19. století, kdy se s rozvojem moderní psychologie a psychoanalýzy proměnilo vnímání funkce snů ve společnosti, až k soudobému kyberartu a novým médiím. Jejich závěry by rozhodně obohatilo, kdyby ke kolektivnímu dílu byli přizváni také odborníci z dalších oborů.
Ačkoli u nás o Andrzeji Tichém zřejmě dosud slyšel málokdo, spisovatel česko-polského původu patří k nejoceňovanějším mladým švédským autorům současnosti. Jeho aktuální román „Eländet“ (Mizérie) se odehrává převážně na neutěšených předměstích Malmö, ve vybrané ukázce se však autor ohlíží za Prahou.
Po dlouhé přestávce vychází aktuální překlad z estonské literatury. V románu Včely se estonský spisovatel a teolog Meelis Friedenthal vrací do konce 17. století. Holandský student medicíny Laurentius Hylas přichází do evropské periférie, aby se vyhnul trestu za jakýsi svůj zločin, a zároveň hledá klidné místo, v němž nebude vysmíván kvůli svým konzervativním názorům.
