O LITERATUŘE V CELÉM SVĚTĚ A DOMA
iLiteratura > jednotlivé literatury: všechny rubriky > knjige: Chorvatskorecenze | Peričić, Helena: Domnana i bijele ovce, recenze | ||||||
 | První knižní sbírka povídek známé zadarské básnířky a novinářky Heleny Peričić nám přibližuje vztahy mezi muži a ženami v polohách často netradičních. >>
| ||||||
recenze | Gromača, Tatjana: Černoch, recenze | ||||||
 | Próza Černoch současné chorvatské autorky Tatjany Gromači (*1971) je spíše než románem, jak je uvedeno na přebalu knihy, drobnou novelou s přehlednou, byť fragmentární epickou strukturou. >>
| ||||||
recenze | Perišić, Robert: Naš čovjek na terenu, recenze | ||||||
 | První román mladého chorvatského autora Robert Perišiće příznačně vystihuje zmatenost současné chorvatské společnosti. >>
| ||||||
ukázka | Perišić, Robert: Děs a velký výdaje, ukázka | ||||||
 | Povídka "Pohupování" je typickou ukázkou vypravěčského stylu městských příběhů současného populárního chorvatského spisovatele Roberta Perišiće. >>
| ||||||
recenze | Perišić, Robert: Děs a velký výdaje, recenze | ||||||
| Překlad povídkové sbírky populárního chorvatského spisovatele Roberta Perišiće v překladu kroatistky Jany V. Komárkové. >>
| ||||||
ukázka | Arsenijević, Vladimir (ed.): Jugolaboratorija. Antologie postjugoslávské prózy, ukázka 2 | ||||||
 | Ukázka z povídky Nenada Veličkoviće Leo Africanus, která vyšla v povídkové sbírce Ďábel v Sarajevu. Hlavní hrdina opouští ostřelované Sarajevo na sudánský pas své sestry a nechtěně skončí v Chartúmu. >>
| ||||||
ukázka | Arsenijević, Vladimir (ed.): Jugolaboratorija. Antologie postjugoslávské prózy, ukázka 1 | ||||||
| Ukázka z povídky Cesta do outu (Put u out) mladé bosenské autorky Lamije Begagić, v níž se hlavní hrdinka chystá přiznat doma ke své sexuální orientaci. >>
| ||||||
portrét | Arsenijević, Vladimir (ed.): Jugolaboratorija. Antologie postjugoslávské prózy, portréty autorů | ||||||
| Profily uatorů, kteří byli zařazeni do antologie současné krátké prózy vybraných zemí bývalé Jugoslávie: Nenad Veličković, Boris Dežulović, Aleksandar Hemon, Vladimir Arsenijević, Miljenko Jergović, Srdjan Valjarević, Robert Perišić, Andrej Nikolaidis, Olja Savičević Ivančević, Ognjen Spahić, Vlado Bulić, Lamija Begagić a Barbi Marković >>
| ||||||
rozbor | Arsenijević, Vladimir (ed.): Jugolaboratorija. Antologie postjugoslávské prózy, rozbor | ||||||
| Předmluva Theofila Pantiće k vydání současné krátké prózy z vybraných zemí bývalé Jugoslávie (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko a Srbsko), v níž objasňuje důvod sestavení takovéto antologie a zamýšlí se nad tvorbou zařazených autorů. >>
| ||||||
recenze | Dabo Djono, Ivan: Odplouváme mezi stíny | ||||||
 | Sbírka básní plná mediteránní nálady autora Ivana Dabo Djona z Novalje na ostrově Pag v překladu Dušana Karpatského. >>
| ||||||
ukázka | Karakaš, Damir: Sjajno mjesto za nesreću, ukázka | ||||||
 | Ukázka z románu mladého chorvatského autora Damira Karakaše Krásné místo pro neštěstí, který stojí rozkročen mezi Paříží chudých a Paříží těch více šťastných. >>
| ||||||
ukázka | Ugrešić, Dubravka: Ministarstvo boli, ukázka | ||||||
 | Ukázka z románu Dubravky Ugrešić o těžkostech hledání vlastní identity v emigraci a nakonec i při návratech "domů". >>
| ||||||
recenze | Ugrešić, Dubravka: Ministarstvo boli, recenze | ||||||
| Zajímavý román chorvatské spisovatelky Dubravky Ugrešić, který se soustřeďuje na problematiku vykořenění poslední "jugo" generace, která válku prožila v emigraci. >>
| ||||||
recenze | Karakaš, Damir: Sjajno mjesto za nesreću, recenze | ||||||
 | Mladý chorvatský spisovatel, herec a občasný hudebník Damir Karakaš nás ve svém novém románu zavádí do současné Paříže a seznamuje nás i s nepříjemnými tvářemi tohoto velkoměsta. >>
| ||||||
ukázka | Mlakić, Josip: Čuvari mostova, ukázka | ||||||
 | Ukázka z detektivního románu chorvatského spisovatele z Bosny a Hrecegoviny Josipa Mlakiće, v němž mladý policista pátrá po podivném zmizení přesídleného staříka z Bosny. >>
| ||||||
recenze | Mlakić, Josip: Čuvari mostova, recenze | ||||||
| Nový román bosensko-hercegovského spisovatele Josipa Mlakiće je zároveň detektivkou i sondou do současné novoosídlenecké vesnice na chorvatsko-bosenských hranicích. >>
| ||||||
recenze | Bošković-Stulli, Maja: Priče i pričanje, recenze | ||||||
 | První přehledná práce o chorvatské lidové slovesnosti, jejím výzkumu, o sběratelích a folkloristech a o vlivu literatury na lidovou slovesnost. Autorkou je nejvýraznější chorvatská folkloristka po 2.světové válce Maja Bošković-Stulli. >>
| ||||||
ukázka | Simić, Roman: Lišky, ukázka | ||||||
 | Ze všech neuvěřitelných věcí si pamatuju právě ten příběh se psem. Vyprávělas mi ho hned na počátku, v době, kdy jsme spolu ještě někam vyráželi, očichávali se, možná tak se do příběhu připletl pes. >>
| ||||||
ukázka | Rudan, Vedrana: Crnci u Firenci, ukázka | ||||||
 | Ukázka monologu prababičky a dialogu nenarozených dvojčat z nové knihy chorvatské spisovatelky Vedrany Rudan Crnci u Firenci (Černoši ve Florencii). >>
| ||||||
recenze | Rudan, Vedrana: Crnci u Firenci, recenze | ||||||
| Nová kniha známé a lehce skandální spisovatelky Vedrany Rudan se tentokrát zaměřila na obyčejnou chorvatskou rodinu, její strasti a problémy se světem kolem i mezi jimi samými. >>
|
Rychlá volba  | Podsekce |
|
obecné články (literatura, kultura, historie) | |
| Krátce |
|
27.7.2010 27.3.2010 4.3.2010 10.2.2010 12.1.2010 11.12.2009 10.12.2009 6.10.2009 1.8.2009 23.4.2009 | |
| Diskuze |
|
[9.6.2009] Luce Ma o cemu vi to govorite? Sto mislite, zasto je Ante Tomic jedan od najomiljenijih hrvatskih autora? Ili zasto je i dan danas jedna od najomiljenijih serija u Hrvatskoj Nase malo misto? Valjda zato sto Hrvati ne vole satiru?
Imate pravo - mi satiru ne volimo, mi je obozavamo. Sto ne volimo, je kada nas omalozava netko tko ocito nema pojma o cemu govori i samo se pravi pametan.
[8.3.2009] pilch vypadá to dobře [23.1.2009] armand Kyklop vysiel davno v slovencine, veru tak, hec. [12.12.2008] Jiří Hrabal Já jsem ani nechtěl polemizovat o překladu. Upozornil jsem na to, protože jsem myslel, že jde o překlep, resp. "nedoklep". [12.12.2008] redaktor Respektuji vaše názory a opravuji název knihy v českém překladu. Upřímně řečeno jsem slovo vlas použil ve smyslu básnickém, nemyslel jsem tím jeden vlas, ale vlasy jako takové, byť v poněkud archaičtějším stylu (a la "dívka s vlasem havraním..."). [10.12.2008] Ivo Fencl Nebo Fitzgeraldova povídka Berenika stříhá vlasy - to taky "jde". : -) [9.12.2008] Když si zajdete v Chorvatsku k holiči a řeknete, že chcete "ošišati kosu", garantuju Vám, že se nemusíte obávat, že by Vás skalpovali, nebo že Vám utrhnou jeden vlas... Dokonce se na Vás ani nebudou dívat tak posměšně, jak by se asi dívali v Česku, kdybyste přišel k holiči a požádal, aby Vám "ostříhali kadeř". [9.12.2008] Comae Berenices se běžně překládá do češtiny jako Vlasy Bereniky, do chorvatštiny jako Berenikina kosa.
Jaký je zde důvod být nepřesný? "Kosa" není "vlas", stejně jako to není "kadeř". Berenika jednoduše obětovala své dlouhé VLASY jako oběť.
[8.12.2008] redaktor Děkuji za upozornění! Máte pravdu, jedná se o třetí vydání, první bylo opravdu již v roce 1989. Co se týče názvu knihy, pokud bychom měli být skutečně exaktní (byť k tomu vcelku není důvod), nebyl by to ani Vlas Bereniky ani Vlasy Bereniky (patrne Bereniku neskalpovali), ale Bereničina kadeř. [7.12.2008] Jiří Hrabal Jsem sice pouhý příležitostný čtenář chorvatské literatury, nikoli profesionální kroatista, snad mi tedy bude prominuto, že si dovolím připomínku... Chorvatská literatura totiž dostává na stránkách iliteratury novou, "českou verzi" svých dějin.
Dočítám se v této recenzi, že "...Berenikina kosa patří mezi nejzajímavější knihy, které po roce 1991 v Chorvatsku vznikly". Nepřísluší mi polemizovat, zda kniha patří mezi „nejzajímavější knihy“ nějakého období, ovšem tvrdit, že román Berenikina kosa (Vlasy Bereniky, nikoli Vlas Bereniky – bylo by asi komické, kdyby Berenika, manželka krále Ptolemaia III., obětovala za návrat svého muže z války svůj jeden jediný vlas...) vznikl po onom „rozpadovém milníku 91“, je vskutku převratné. Berenikina kosa byla totiž napsána, a dokonce i vydána v osmdesátých letech, tedy v době, kdy jsme ještě jezdili s vízem do Jugošky (první vydání: Zagreb, Znanje 1989). Vydání z r. 1999 je vydáním po deseti letech. | |
