O LITERATUŘE V CELÉM SVĚTĚ A DOMA
iLiteratura > jednotlivé literatury: všechny rubriky > genďa: Romovérecenze | Milewski, Jacek: Dym się rozwiewa, recenze | ||||||
 | Romové žijí vedle nás, a víme o nich bohužel jen velmi málo. Platí to jak pro Polsko, tak pro Česko a Slovensko. Novinář, učitel a publicista Jacek Milewski (1966) se ve své povídkové prvotině snaží jejich svět čtenáři přiblížit. Píše o polských Romech, se kterými ho pojí osobní vztahy a přátelství. >>
| ||||||
studie | Obraz Róma za vlády Márie Terézie, studie (in Let) | ||||||
Témou je všeobecná interpretácia barokovej básne Jána Andreja (alebo Ondreja) Demiana Pláč Cigánů. Na druhej strane však túto báseň možno vnímať v danej problematike ako pars pro toto, pretože vzorovo odráža dlhodobé spoločenské povedomie o tejto etnickej skupine nielen v slovenskej (historicky uhorskej) societe, ale de facto v celom európskom priestore. >>
| |||||||
portrét | Baltzar, Veijo - portrét autora | ||||||
 | První a nejvýraznější finský romský autor se narodil v sauně na okraji Kuopia. Dětství prožil v Rautalampi, kde kořeny jeho předků sahají až do 16. století. >>
| ||||||
recenze | Lee, Ronald: Mizernej cigoš, recenze | ||||||
 | Kanadský Rom Ronald Lee svoje mládí vtělil do románu Mizernej cigoš (Goddam Gypsy), který právě v překladu romistky Karolíny Ryvolové, jež text doplnila o poznámkový aparát a stručný slovníček romských výrazů, vydalo nakladatelství Signeta. >>
| ||||||
rozhovor | Oláh, Vlado - rozhovor | ||||||
 | Na výšku má metr padesát, namáhavou chůzi, na hlavě pomačkaný klobouk. Potkáte ho nejspíš s nákupní taškou v ruce někde na pražském sídlišti v Řepích. Možná si toho staršího pána ani nevšimnete. Škoda. >>
| ||||||
recenze | Miko, Václav: Anticikanismus v Čechách, recenze | ||||||
 | Anticikanismus v Čechách je kniha subjektivní, naštvaná v duchu klasického díla Frantze Fanona Porobení tohoto světa a v lecčems omylná, současně je ale angažovaná a naplňuje neustálé volání po aktivním postoji a silných názorech vycházejících přímo z romských komunit.
>>
| ||||||
anotace | Stojka, Ceija: Žijeme ve skrytu. Vyprávění rakouské Romky, anotace | ||||||
 | V těchto dnech přineslo nakladatelství Argo na trh druhou publikaci z edice Romani library/Romská knihovna. Je jí šokující a současně optimistická výpověď rakouské Romky Ceiji Stojky Žijeme ve skrytu. Vyprávění rakouské Romky. pojednávající o utrpení během pronásledování za 2. světové války. >>
| ||||||
studie | Proměny identity v současné romské próze, studie | ||||||
V průběhu dvacátého století se situace romských komunit na území někdejšího Československa několikrát zásadně proměnila. Perzekuce a vyvražďování během druhé světové války znamenaly ve svých důsledcích výrazné narušení dosavadního tradičního způsobu života, který byl dále rozkládán zejména asimilačními zásahy komunistického režimu, mj. organizovaným přesidlováním venkovských Romů ze Slovenska do českých měst. >>
| |||||||
studie | „Čí Bůh je lepší?“ Kanonizace hodnot v obrozenské literatuře, studie | ||||||
Tato studie chce na materiále současné literární tvorby Romů v Česku nahlédnout otázky účelovosti v obrozenském paradigmatu, dotknout se možností literatury v procesu formování národní identity a konkretizovat některé obecné postřehy o povaze obrozenských kultur. >>
| |||||||
přehled | Současná romská literatura, přehled | ||||||
Během posledního roku vyšlo více beletristických knih spojených s romskou tematikou než za poslední desetiletí, chtělo by se dokonce říci, že prožíváme jakýsi boom romské literatury. >>
| |||||||
studie | Význam časopisectví v romské literatuře, studie | ||||||
Na úvod příspěvku věnovaného časopisu Romano ľil, prvnímu romskému periodiku v někdejším Československu, je užitečné předeslat, že vzhledem ke stavu literatury majoritní jsou otázky romské literatury anachronickou záležitostí: česká romská literatura prožívá teprve čtvrtou dekádu své existence >>
| |||||||
studie | Okno do romské poezie, studie | ||||||
Zrození vůbec prvního romského periodika v tehdejším Československu, zpravodaje Svazu Cikánů-Romů Romano ľil (Romský list) v roce 1970, znamenalo také okamžik zrodu romské autorské poezie – přinejmenším z pohledu recipienta. >>
| |||||||
recenze | Horváth, Jan: O verdan le grajenca džal / Vůz tažený koňmi jede dál, recenze | ||||||
Po delší publikační odmlce přichází se svou druhou básnickou sbírkou spisovatel, novinář a aktivista Jan Horváth. Autor známý již ze sborníku Kale ruži z roku 1990 tak navazuje na knihu Tumenge / Vám vydanou v Brně roku 1999 a dává příležitost pozorovat, kudy se jeho poezie ubírá dál. >>
| |||||||
přehled | Zobrazení života Sintů a Romů v německy psaných čítankách pro děti, přehled | ||||||
 | Obraz života cikánů (označení „cikán“ se používá všech uvedených textech) je ve všech textech podobný. Život těchto lidí není neznámý, existují jisté zkušenosti s jejich způsobem života i chováním. Ve společnosti však stále existuje mnoho předsudků. Jen Ottilie Wildermuth(ová) psala svá díla v době, kdy Sintové a Romové platili za psance, za osoby bez práv (první povídku vydala v roce 1847). >>
| ||||||
recenze | Erös, Roman: Cadík, recenze | ||||||
 | První romský román - že prvenství připadne úplnému elévovi, o němž zatím nikdo neslyšel, je obrovské překvapení. Překvapivá je ale i nečekaně vyspělá forma textu a především obsah, který se ani cípečkem nedotýká romské folklorní tradice, čímž se zcela vymyká dosud známé tvorbě. >>
| ||||||
recenze | Devla, devla! básně a povídky o Romech, recenze | ||||||
 | V úterý 18. 3. bude v kavárně Obratník na Smíchově slavnostně pokřtěna publikace s názvem Devla, devla! Tématem jsou, jak napovídá název („devla“ znamená romsky „bože“), Romové, a ve sbírce jsou soustředěny kratší prózy a básně 15 tvůrců. >>
| ||||||
recenze | To nej z literární soutěže Mileny Hübschmannové, recenze | ||||||
Romština je ohrožená, nicméně žije. Důkazem je literární soutěž Mileny Hübschmannové. >>
| |||||||
recenze | Pape, Iveta: Jak pracovat s romskými žáky, recenze | ||||||
 | Iveta Pape, autorka útlé brožurky s podtitulem Příručka pro učitele a asistenty pedagogů, je naštěstí Romka, a její postřehy o vzájemném vztahu romských studentů a jejich učitelů pramení stejnou měrou ze zkušenosti romského dítěte i pedagožky Romy vzdělávající. >>
| ||||||
recenze | Krausnick: Auf Wiedersehen im Himmel, recenze | ||||||
 | Nashledanou v nebi je významná kniha, která vznikla v rámci projektu „Sintové zpracovávají svou historii. Přináší vhled do duše Sintů, jejich kultury a umu, též ale obraz nenávisti a násilí. >>
| ||||||
recenze | Scherf, Dagmar: Das Geheimnis der schwarzen Puppe, recenze | ||||||
 | Povídka Tajemství černé panenky je fikce s jasným pedagogickým poselstvím: odsouzení násilí, podpora snahy o porozumění člověku, porozumění jinakosti. >>
|
Rychlá volba  | Podsekce |
|
obecné články (literatura, kultura, historie) | |
| Krátce |
|
16.4.2008 11.3.2008 20.9.2006 3.7.2006 | |
| Diskuze |
|
[22.12.2009] agáty neumierajú Dezider Banga Agáty neumierajú
19.12.2009 15:32 5,00 € (150,63 Sk) Dvojjazyčná zbierka Básni
autora Dezidera Bangu
64 str viaz
obj na 0915226297
alebo luludi@post.sk [22.12.2009] luludi Dezider Banga Čierny vlas
19. 12. 2009, 15:32
Cena: 5,00 € (150,63 Sk)
Kniha rómskych povestí
150 str.viazaná
obj na tel 0915226297
alebo luludi@post.sk
Oblasť: Bratislava
Email: luludi@post.sk
Tel1: 0915226297
[22.12.2009] luludi Dezider Banga Maľovaná rómčina
19. 12. 2009, 15:32
Cena: 5,00 € (150,63 Sk)
Kniha ktorá vás naučí po rómsky
jednoducho a rýchlo
Veľa obrázkov.
Farebná viazaná
objednávky na luludi@post.sk
0915226297
Oblasť: Bratislava
Email: luludi@post.sk
Tel1: 0915226297
[21.9.2009] Jakub Vaníček Řekl bych, že autor recenze opomněl zdůraznit jednu důležitou rovinu textu. Janko a jeho Romové totiž v románě vystupují jako členové společnosti "lidí", kteří mají být postupně vytlačeni novou aseptonickou kulturou "nadlidí", strojů. V tom je kniha opravdovým pokladem pro všechny, kteří chtějí číst o pozůstatcích předmoderního člověka, kterému jsou u prdele moderní výdobytky společnosti, její instrumentální rozum, pomocí něhož znásilňují přírodu, mezilidské vztahy atd. (A přitom, Janko a hlavně starý guru kalderašské minority toto poselství několikrát explicitně zdůrazňují - opravdu nechápu, jak je lze přehlédnout..)
Postavit knihu do řady jiných textů je sice efektní, jenže v tomto případě to textu uškodilo. Vypadá to, jako by Mizernej cigoš byl jen fádním apendixem k tomu, co už bylo sepsáno ikskrát. Což je ksakru opravdová chyba. Ronald Lee totiž napsal velký sociální román a době těsně před tím, než se to všechno zlomilo (to že se tak děje právě ve chvíli Expa, je zcela signifikantní), než jsme se stali součástí velké a spokojené civilizace. [18.9.2009] mario Doplnění k diskusi. Z výše popisovaného článku je rovněž patrné, že město by rádo uvítalo spolupráci romských organizací. Nelze se tedy divit když se zdráhá tyto organizace naplno podpořit pokud tu není jistota společného programů . Jen tak pro dodatek ,spousta lidí a studentu vykazovala práci a patrné výsledky ještě před oficiálním založením občanského sdružení. Znám jich spousty.Lídři v romské komunitě by měli oslovovat studenty na universitách a sociálně zdravotních fakultách. Obohatilo by to zejména obě strany. Spousta romských lídru nemá patřičné znalosti pro práci v sociálně právní oblasti. Ruku na srdce, kolik romských lídru dokáže napsat bezchybný projekt který by nemusel být neustále přepracováván či doplnˇován. Lídr organizace by především měl mít alespon´organizační schopnosti aby dokázal oslovovat a získavat na svou stranu a pro cíle pojektů schopné odborníky.Závěrem bych chtěl těm kteří budou tuto diskusi číst aby nepovažovali její obsah jako kritiku ale podnět k zamýšlení. [15.9.2009] mario Již samotné hašteření se mezi romskými organizacemi v Pardubicích vyvolává otázku zda organizace budou schopny spolupráce na poli sociálním a lidskoprávním. Je zapotřebí si uvědomit že organice jsou tu pro veřejnost a nikoliv pro jakékoliv mocenské choutky. Dlouhá léta jsem pracoval na poli lidských práv a někdy se za práci neziskovek stydím. Vzhledem k této skutečnosti uvažuji nad práci v rozvojových projektech v Africe .
[26.7.2009] Andrea Balažová Myslim se , že pan Šamko patři opravdu k dobrym spisovatelu , jen je škoda že jeho parce je malo publikovaná. Sama pišu amatersky , a vede děcky literrni kroužek . šamkovi basně tam dětem davám jako přiklad jak psat romskou literaturu . Ps. publikujte vic. Ačhen Devleha [17.7.2009] Ilona Ferkova kamav te del avri miri nevi gendi so kamav te kerel palikerav tuke ilona [23.5.2009] andrea balazova palikeraf tu menge hoj irinen pre stanka romanes [10.2.2009] dalibor banga Casopis luludi sa stale vydava aj mnoho dalsich knih v pripade zaujmu nas kontaktujte 0915226297 | |
