boger: Dánsko

[7.10.2009] Helena Březinová

Vážený pane Kantore, děkuji za příspěvek, na který reaguji pozdě ale přece. Literaturu jistě každý chápe po svém, já ale musím konstatovat, že vy jste bohužel nepochopil můj text. Rozhodně totiž není citací dánského tisku, obsahuje pouze v závěru kratičkou informaci, že román byl v zemi původu nelítostně strhán, a také tu zmiňuji fakt, že v souvislosti s Tichou dívkou bylo donekonečna přetřásáno autorovo těsné spojení se zmiňovaným Růstovým centrem (hojně čerpajícím právě z Vámi zmiňovaného dzogčhenu). V mé recenzi ale přeci vzápětí stojí, že nic sektářského v knize není. Moje hlavní teze zní, že jde o bildungsroman odkazující, ať vědomě či nevědomě, ke Goethovi, čehož si dánská kritika kupodivu vůbec nepovšimla. A dlužno podotknout bildungsroman nadmíru sentimentální. Mimochodem, to, z čeho mě neprávem viníte, důsledně provádíte sám. Vůbec neargumentujete knihou samotnou, nýbrž toliko Kjærstadovou apologií a sebeprezentací autora - ani jedno nemá s textem samotným co do činění. A na závěr: Tichá dívka je román, rozhodně ne novela (anglické "novel" znamená česky "román"). Srdečný pozdrav. HB

[3.5.2009] Sebastian Kantor

Paní Březinová, při vší úctě k Vám mi přijde, že jste tu knihu nepochopila. Konstatování, že „máme co dělat s Høegovým nejosobnějším románem, ze kterého na rozdíl od těch předchozích zaznívá existenciální krize a úzkost“, a že „i to byl jeden z důvodů, proč dánská kritika knihu „popravila“, často totiž tíhne k sentimentu“, je velmi zavádějící. Stačí si přečíst několik rozhovorů s autorem a získáte úplně jiný pohled. Možná by stálo za to pouze necitovat názory dánského tisku, ale podívat se, jak byla kniha přijata například v angloamerických médií. Ta si totiž Høegovy časté narážky neberou osobně (autoři recenzí většinou nejsou Dánové) a jsou schopna knihu zhodnotit jako umělecké dílo. O „skryté reklamě spirituální školy zvané Růstové centrum“ bych si také dovolil pochybovat. Z toho, co jsem slyšel já, se Peter Høeg hlásí ke škole Dzogčhen , což je více než tisíc let stará metoda používána především školou Ňingma tibetského buddhismu. Stačí pak použít google k zjištění, že tato škola nemá s definicí slova "sekta" nic společného. A na závěr ještě citace norského spisovatele Jana Kjærstada: "Překvapuje mě, že novela napsaná člověkem kalibru Petera Høega, a to s tak velkým porozuměním, promyšleností a mírou originality, je vystavována takovým výlevům malichernosti a zlomyslnosti. Jak může tak nenucená, štědrá a otevřená kniha vyvolat tolik vážnosti, upjatosti a nepochopení, a k tomu ještě v mém starém liberálním Dánsku."

[5.2.2009] vilda

je perfektní příběh(životopis) jen by to chtělo přidat kde Andersen Cestoval a tak to tu jediné chybí !!!!!!!!!!!!!!!!

[13.4.2007] Martin Pařil

je to na nic nic co chci se zde nedovím

[13.4.2007] sabka

no je to sice dlouhý ale není tam skoro nic o té malé mořské víle já to tady hledám a nikde nic

[20.11.2006] Lušinečka

myslím že H. Ch. Andersen je velice dobrý spisovatel a toto my pomohlo k Domácímu úkolu pač ja ukoly NENAVIDIM....=)

[26.7.2006] Vít Kremlička

Při četbě Nekomplikovaného života jsem se ohromně bavil.1) Protože v Dánském království to jde.2)Protože v České republice to nejde.

[12.5.2006] Jan Vaněk jr.

K předch. příspěvku: A myslel obecně lidstvo, nebo jmenovitě ty malé bestie, které jsou opravdu k nesnesení zvlášť teď, co se dostaly k internetu?

To se radši zdaleka vyhněte diskusi u článku, který má v názvu Boccaccio a Dekameron; o moc líp nedopadlo ani pojednání o dětské literatuře v 90. letech. Ale v jistém ohledu je to zábavné, nebo aspoň sociologicky poučné: viz v 2. případě např. jméno vyplněné v genitivu, protože u kolonky stojí "Od:"...

[11.5.2006] K předch. příspěvkům:

Klíma si poznamenal: Neustále mít na paměti, že jednám se zvěří.

[15.1.2006] Honza

Dlouhý jak dálnice...