O LITERATUŘE V CELÉM SVĚTĚ A DOMA
iLiteratura > jednotlivé literatury: všechny rubriky > boeken: Nizozemskoaktualita | Blauwe Maandagen, čtvrtletník o Arnonu Grunbergovi - aktualita | ||||||
 | V červnu 2010 vyšlo první číslo magazínu Blauwe Maandagen (Modré pondělky) věnovaného osobě a dílu nizozemského spisovatele Arnona Grunberga (1971). Název Modré pondělky upomíná na Grunbergovu románovou prvotinu (č. 1999). >>
| ||||||
recenze | Mulisch, Harry: Objevení nebe, recenze 2 (in Respekt) | ||||||
 | Obtloustlé knihy jsou už ze své podstaty podezřelé. Třeba kvůli mnohomluvnosti nebo zahleděnosti do vlastního ega a intelektu jejich autorů. Obzvláště to platí u knihy nizozemského spisovatele Harryho Mulische Objevení nebe... >>
| ||||||
recenze | Mulisch, Harry: Objevení nebe, recenze 1 | ||||||
| Se zatajeným dechem sledujeme, jak je před námi splétán příběh milostného trojúhelníku, který má vést ke zplození nového mesiáše. Nejlepší přátelé astronom Max, jazykovědec a politik Onno a mladá cellistka Ada jsou pouhými loutkami v rukách andělů... >>
| ||||||
portrét | Mulisch, Harry - portrét autora | ||||||
 | Harry Mulisch (plným jménem Harry Kurt Victor) se narodil 29. 7. 1927 v Haarlemu. Otec Kurt pocházel z německé rodiny z Jablonce nad Nisou a koncem první světové války se dostal jako důstojník rakouské armády do Antverp... >>
| ||||||
rozhovor | Mulisch, Harry - rozhovor (in Právo) | ||||||
| Můj otec se narodil v Jablonci nad Nisou, byl rakouským oficírem v první světové válce. Maminku potkal v Antverpách, dva roky po vzniku Československa se stal jeho občanem, byť patřil k německy mluvící menšině. Dokonce i já jsem se stal Čechem... >>
| ||||||
doslov | Mulisch, Harry: Objevení nebe, doslov | ||||||
| V každé době vznikne literární dílo, jehož ambicí je zachytit tuto epochu jako celek – s jejími vlastními otázkami, nadějemi, obavami, konflikty – a pokud možno ji zasadit do široké perspektivy dějin člověka, někdy i stvoření jako celku. >>
| ||||||
ukázka | Mulisch, Harry: Objevení nebe, ukázka | ||||||
| Když nebyli pracovně v zahraničí, neuplynul v následujících měsících ani den, aby se neviděli. Max nikdy nepoznal nikoho jako Onno a Onno nikoho jako Max – jako samozvaná dvojčata se ze sebe nepřestávali radovat. >>
| ||||||
aktualita | Impac Dublin Award 2010 vyhrál spisovatel Gerbrand Bakker - aktualita | ||||||
 | Nizozemský spisovatel Gerbrand Bakker (1962) vyhrál literární cenu Impac Dublin Award 2010 za román The Twin, anglický překlad jeho románové prvotiny z roku 2006 Boven is het stil (Nahoře je ticho). >>
| ||||||
aktualita | Huizinga, Johan: Podzim středověku, anotace | ||||||
 | Podzim středověku (Herfsttij der Middeleeuwen, 1919), klasické dílo nizozemského kunsthistorika Johana Huizingy (1872-1945), vychází znovu v překladu Gabriely Veselé přes němčinu (Herbst des Mittelalters), francouzské pasáže přeložila Šárka Belisová. >>
| ||||||
recenze | Topol, Jáchym: Chladnou zemí - nizozemské a vlámské ohlasy | ||||||
 | Román Jáchyma Topola Chladnou zemí vyšel v nizozemském překladu Edgara de Bruina pod názvem De werkplaats van de duivel v březnu 2010. Kniha vzbudila v nizozemských a vlámských médiích u českého titulu nevídaný ohlas. >>
| ||||||
ukázka | Verbeke, Annelies: Spi!, ukázka | ||||||
 | Přes den jsem vydávala prohlášení a vysvětlení. Přes den jsem krotila své šílenství. Přes den jsem každého uklidňovala. „Mléko s medem,“ vzdychla matka, která si myslela, že její vlastní problémy jsou mnohem větší. >>
| ||||||
recenze | Verbeke, Annelies: Spi!, recenze | ||||||
| „Od Modrých pondělků Arnona Grunberga nejpůsobivější debut, jaký v nizozemské literatuře vyšel. Čti!“ zní citát z recenze Elsbeth Ettyové v deníku NRC Handelsblad, který provází knihu Annelies Verbekeové s názvem Spi! už sedm let (vyšla v roce 2003). >>
| ||||||
portrét | Verbeke, Annelies - portrét autorky | ||||||
 | Vlámská spisovatelka Annelies Verbeke (1976, Dondermonde) vyrostla v Londerzeelu. Otec se z prostých poměrů vypracoval na soudce, matka je zdravotní sestra. >>
| ||||||
rozhovor | Mercks, Kees - rozhovor | ||||||
 | Rozhovor Michala Procházky s Keesem Mercksem (nar. 1944), nizozemským bohemistou, pedagogem, překladatelem Hrabala, ale i dalších spisovatelů 20. století, který dlouhá léta působil na Amsterodamské univerzitě. >>
| ||||||
recenze | Hermans, Willem Frederik: Temná komora Damoklova, recenze | ||||||
 | Teprve po jedenapadesáti letech vychází v českém překladu román Temná komora Damoklova Willema Frederika Hermanse (1921-1995), kterého Nizozemci považují za svého největšího moderního spisovatele. >>
| ||||||
rozhovor | Bruin Hüblová, Magda de - rozhovor (o Temné komoře Damoklově W. F. Hermanse) | ||||||
| V české premiéře se nám románem Temná komora Damoklova představuje jeden z nejvýznamnějších nizozemských spisovatelů 20. století Willem Frederik Hermans (1921–1995); román v překladu Magdy de Bruin Hüblové vydalo nakladatelství Host. Překladatelce jsme položili pár otázek. >>
| ||||||
aktualita | Překladatelské fórum 2010 - aktualita | ||||||
 | Po roce se opět sešli překladatelé a další příznivci české literatury na Překladatelském fóru organizovaném literární agenturou Pluh. Letos se konečně podařilo zapojit i studenty bohemistiky a další adepty literárního překládání z češtiny... >>
| ||||||
doslov | Hermans, Willem Frederik: Temná komora Damoklova, místo doslovu | ||||||
| Kdysi v začátcích života v Nizozemsku jsem si vytáhla z knihovny Hermansovu Temnou komoru Damoklovu: krátké, přehledné věty, hodně dialogů, žádné zdlouhavé popisy nebo složité vnitřní monology, napínavý příběh se zápletkou... >>
| ||||||
rozbor | Hermans, Willem Frederik: Temná komora Damoklova, komentář | ||||||
| Na nejednoznačnost této pasáže jsem narazila pár dní předtím, než měl jít překlad do tisku. V recenzi Milana Kundery z Le Mondu, která v knize slouží jako doslov, vznikla ve větě o hrdinovi Osewoudtovi dosazením příslušného citátu z mého překladu potíž... >>
| ||||||
doslov | Hermans, Willem Frederik: Temná komora Damoklova, doslov | ||||||
| Obraz dějin, jaký se uchoval v kolektivní paměti, má jen málo společného s tím, co lidé opravdu prožili. Nevědomky nakonec vždycky přizpůsobí své vzpomínky na minulost tomu, co se jim o ní říká v současnosti. >>
|
Rychlá volba  | Podsekce |
|
spisovatelé - portréty (život a dílo) | |
| Sponzor sekce |
|
| |
| Krátce |
|
21.5.2010 26.4.2010 28.1.2010 23.1.2010 20.1.2010 12.1.2010 18.12.2009 13.12.2009 13.12.2009 10.11.2009 | |
| Diskuze |
|
[28.8.2010] Nezbeda Ondřej Dobrý den,
připouštím, že tón té recenze se může zdát arogantní - obzvláště v úvodu - ale myslel jsem to jako nadsázku (a z odstupu jsem toho zalitoval). V ostatním už ale trvám na tom, co jsem napsal. Především jsem nepřirovnal celou knihu k tvorbě Browna, jak píšete, paní Havlíková. To srovnání se týká jen finále knihy. A nepřeskakoval jsem ani žádné stránky, to nikdy nemám ve zvyku (to už radši knihu odložím a nepíšu o ní vůbec). Nikde nepopírám ani to, že román je to mnohovrstevnatý a autorova erudice je obdivuhodná. Někdy jsem si dokonce všimnul i těch konotací a aluzí na světovou literaturu, uniká mi ovšem jejich smysl a přesah. Zajímalo by mě tedy k jakému zamyšlení tento román vybízí a k jakým úvahám? Jaké otázky ve vás vzbuzuje? Že mi uniklo jeho podobenství? Pak navrhuji třeba srovnání s Hermansovým románem Temná komora Damoklova. To je dle mého mínění výsostné literární podobenství. Ve srovnání s ním je Mulisch otravně doslovný. Nezdá se vám - vzhledem k obdivuhodné erudici autora - jak slabá je celá ta konstrukce a vykreslení vztahů mezi hlavními hrdiny? Role Ady, která se promění v "komatózní dělohu" po tom, co na ní spadne strom, Maxe zase zabije meteorit, atd. Je to samozřejmě ironie a oni koneckonců naplňují jen funkci vhodných genotypů v rámci Božího záměru, ale znovu - dle mého mínění je ta ironická konstrukce slabá a doslovná. Proto jsem tu recenzi psal jen na malý rozměr, kde se samozřejmě nedalo pořádně argumentovat. A teď už to nechci dohánět, omlouvám se.
Zdraví
Ondřej Nezbeda [27.8.2010] Veronika ter Harmsel Havlíková Ta recenze svědčí především o velice povrchní četbě pana Nezbedy. Podobenství, metafory a hlubší interpretace mu patrně unikly, jak přeskakoval stránky. To, že dokáže takto komplexní dílo s mnoha konotacemi na světovou literaturu přirovnat jen k soudobému literárnímu kýči zase vypovídá více o tomto recenzentovi než o recenzované knize. [27.8.2010] Anna Knihu neznám, ale nechápu, proč by obsáhlá kniha měla být podezřelá už dopředu. To spíš vypovídá ne o knize, ale o autorovi recenze, a sice že nemá trpělivost a žije zcela v souladu s dnešní dobou, kdy všechno musí být rychle, hned, bez dlouhého přemýšlení, usebrání se atd. Znám spusty "tlustých" knih, kterou jsou vynikající a člověka po jejich přečtení mrzí, že už je na konci. Začít recenzi tím, že tlustá kniha je podezřelá, a předložit toto tvrzení jako obecný fakt je dost divné. [26.8.2010] Artur.22 Tedy to je hodně tvrdý odsudek - a hlavně hodně stručný, nepropracovaný... Jistě, každý čtenář si utvoří svůj názor a každému se román líbit nemusí. Ale takové odsouzení si tedy toto dílo rozhodně nezaslouží. Je to román velkolepý, širokodechý, mnohovrstevnatý, náročný, težký, ale velmi krásný, napínavý, s řadou nádherných scén, román o hudbě, filosofii, náboženství, metafyzice, vědě i holocaustu a válce, román o světě rozdělém železnou oponou, román s fantastickými prvky i román realistický, s úžasnými, tragikomickými figurami a spletitým dějem, který v závěrečné části vskutku vrcholí něčím, co možná připomene thrillery Dana Browna, ovšem zde je to o několik řádů vyšší a propracovanější. Je to román, který je napínavý i dojímavý, vtipný i k zamyšlení. A takový si nezaslouží tak stručnou recenzi jako je výše uvedená! [21.8.2010] jáchym Uchchchch, dobrý. Kdysi jsem byl s M. na snídani - a vám mladším mohu říct, že v životě nezapomenu co mi řekl: Could you please ... můžeš mi podat lžičku? Petře, chápu už, že nemáš čas pro - "zábavně informativní" kousky pro Lido. zdravím, j. [6.7.2010] Magda de Bruin Mulisch sám o jazykovém prostředí, ze kterého vyšel, píše: "I v té rodině (myslí tím antverpskou rodinu své matky, pozn. M.d.B.) se mluvilo německy, ale ve škole se matka naučila nizozemsky. Pokud si vzpomínám, mluvili spolu rodiče vždycky německy (...). Ačkoliv i naše hospodyně Frieda mluvila německy, sám jsem ten jazyk nikdy nepoužíval, protože se mnou mluvila matka nizozemsky. Jiná věc samozřejmě je, že mám němčinu natolik v uších, že je to téměř můj druhý jazyk." [7.6.2010] Magda de Bruin Jak je vidět, tak si ty termíny všichni ve slovníku najít neumějí. V tom je právě problém. Je hezké, že jste nadšená, ale to nic nemění na tom, že jsou v překladu ve srovnání s originálem významové posuny. [6.6.2010] Lucie Vážená dámo, ne všichni překladatelé mají za nejlepšího kamaráda pouze slovník, to zjevně nemůžete překousnout. Ty termíny, které uvádíte si ve slovníku umíme najít všichni, ale proč bychom to dělali, když jsme spokojeni? Nadšená čtenářka českého překladu. Lucie [7.5.2010] klára Proč "mámení"? (v recenzi se píše: "To všechno jsou věci, které se překladem obvykle ztrácejí, překladatelce se je však daří částečně kompenzovat tam, kde to čeština umožňuje.") Nevím, co je "funkční zaměření", ale opravdu je to argument pro to, aby se „když už fakt nemáte do čeho píchnout“ překládalo jako „když už vážně nevíte, co roupama dělat“? Vždyť to je rozdíl, ne? [7.5.2010] Magda de Bruin Hodnocení překladu tvoří jen malou část recenze, příklady, které uvádím, jsou vesměs slova či obraty, které lze snadno najít ve slovníku. Jak se každý může přesvědčit, nejde tu tedy o "jiná řešení" v rámci tvůrčího procesu. Dokud se v českých překladech z nizozemštiny tyto v podstatě triviální chyby, kterým lze při troše pečlivosti předejít, budou vyskytovat, budu na ně upozorňovat - bez ohledu na to, kdo je autorem překladu. Poznámka o lačnosti je nesmyslná - materiál k autorce i titulu jsem připravovala ve spolupráci s nakladatelem (a je v zájmu všech zúčastněných, aby se na novinku upozornilo včas), kromě textu ve wordu a v pdf mi nabízel i zaslání výtisku - předpokládám tedy, že tou dobou už kniha byla na světě (a i kdyby nebyla, je na nakladateli, jak a kdy chce na svůj titul upozornit). Protože jsem knihu nečetla s brýlemi mámení a na "mladší kolegyni" nemám důvod žárlit, nehodlám měnit ani své hodnocení. Ale neupírám tím samozřejmě čtenářům právo na jiný názor. | |
