MF

Marie Frolíková

Studie Původ německé truchlohry z roku 1928, věnovaná fenoménu německého barokního dramatu, je ojedinělou prací na toto téma. Německý filozof a literární teoretik Walter Benjamin si v ní vytyčil za cíl prozkoumat, jakým způsobem tvůrci barokní truchlohry zpracovávali historická témata, aby na jejich pozadí osvětlovali nadčasové pravdy.

Kniha rozmluv s Carlem Gustavem Jungem prezentuje jeden ze zásadních přístupů ke studiu zákonitostí fungování lidské psychiky. Konfrontace s jinými psychologickými školami, o niž se pokouší náš článek, má naznačit jeho možnosti a meze a poukázat na bohatství psychologických teorií, k němuž významně přispěl německojazyčný prostor.

Werner Herzog ve svém neobyčejném cestopisu načrtává dny strávené na cestě, která není jen výpravou za hranice vlasti a pochodem proti smrti, ale též sondou do duše člověka, usilujícího o to, prozkoumat, kam až sahají jeho fyzické a duševní možnosti. Kromě realistického ztvárnění přírodních sil poskytují Herzogovy krajinné obrazy svébytný vhled do stavu moderního světa.

Deník světoznámého švýcarského spisovatele a dramatika Maxe Frische nabízí inspirativní soubor dojmů, myšlenek, zážitků a událostí, který má často charakter analýzy epochy. Navíc v něm zaujímají nemalý prostor poetické reflexe, přibližující záměry literární práce napříč časem a žánry. Text fascinuje mnohostranností a ukázněným jazykem.

Není to konvenční milostný román. Švýcarský autor Urs Faes píše o putování po stopách minulosti. Napsal román o zklamaných nadějích, nemožnosti dorozumění, plynutí času a nepomíjejícím citu, který vzdor vší své absurditě a ireálnosti člověka podobně jako umění senzibilizuje pro ty oblasti života, které nejsou přístupné racionálnímu myšlení, a o to více ho nutí k zastavení a údivu.

Do útlé prózy Jakub spí zapracovává švýcarský autor Klaus Merz celou řadu autobiografických prvků, které jí propůjčují vysokou míru autenticity, zároveň ale látku přetváří s využitím svébytných poetických postupů. Výsledkem je dílo spojující smysl pro přesný záznam a schopnost zprostředkovávat fakta imaginativním jazykem.

Všechny tři romány zachycují situaci v poválečném Západním Německu – a částečně také v Itálii – a s dobře vyvinutým smyslem pro geograficko-historické reálie zpracovávají dobově kritická témata.

Kniha Pravdě na stopě (německy Der Wahrheit auf der Spur), kterou v uplynulém roce v překladu Nikoly Mizerové, Pavla Novotného a Miroslava Petříčka vydalo nakladatelství Prostor, představuje chronologicky řazený soubor rozhovorů, dopisů a fejetonů rakouského básníka, prozaika a dramatika Thomase Bernharda, z něhož lze dobře vysledovat vzájemný vztah mezi autorem a kritickou veřejností a zároveň také cesty, jimiž se v průběhu let ubíralo Bernhardovo myšlení a jeho přístup k literární tvorbě.

Kniha Leopardi v chrámu, tvořená překlady kratších textů Franze Kafky, představuje výbor z autorových tzv. Siřemských zápisků, tedy autobiograficky laděných úvah, sepsaných v rozmezí let 1897 až 1924, které nalezl a poprvé uveřejnil Max Brod.

Na jaře 2013 vyšel v českém překladu jeden z románů současného německého autora, nositele věhlasné Büchnerovy ceny, Wilhelma Genazina pod názvem Deštník pro tento den (v originálu Ein Regenschirm für diesen Tag, 2001).