„Svět výtvarného umění je největší fór pod sluncem,“ řekl Banksy, asi pátý nejbohatší výtvarný umělec v Británii, který se nicméně nedostal na seznam dvaceti nejvýznamnějších výtvarných umělců. Při četbě, co všechno se vydraží jako umění, od kupy bonbonů po vypreparovanou veverku, a za jakou cenu, čtenář opravdu zaváhá, zda se nejedná o žert. Současné umění je každopádně výnosný vtip, ze kterého profitují umělci, sběratelé, galerie, aukční domy a obchodníci s uměním. Don Thompson se věnuje těmto jednotlivým komponentům trhu s uměním a přibližuje, co taková aukce v aukčním domě obnáší, vypráví o sběratelích a jejich motivacích ke sbírání umění – a že i v jednopokojovém bytě lze mít umístěno 4500 děl (jako v případě sběratelů Herberta a Dorothy Vogelových). Zabývá se umělci z horního patra současného umění, jako je Maurizius Cattelan, autor plastiky Stephanie Seymourové, oné supermodelky z názvu knihy. A samostatnou kapitolu věnuje nejbohatšímu výtvarníku všech dob Damianovi Hirstovi, autorovi onoho vycpaného žraloka. Thompson píše i o nejdominantnějším obchodníkovi s uměním Larrym Gagosianovi, ale také o průvodních jevech, jako je ověřování pravosti, přičemž zejména se věnuje ohromně rozsáhlé tvorbě Andyho Warhola, který svou tvorbou reagoval na masovou výrobu.

Především je kniha po okraj naplněná příběhy a historkami, z nichž leckteré už mají spíše charakter novodobé pověsti, jak připouští sám autor. Vypráví se například, že jako inspirace pro voskovou plastiku bývalé supermodelky Stephanie Seymourové posloužila lovecká trofej – gazelí hlava. Jsou to příběhy, které hýbou světem i prodejem, a Thompson vtipně podotýká, že „někteří sběratelé tráví více času vyprávěním příběhu, který se váže k jejich dílům, než obdivováním děl samotných“. Proto zdůrazňuje zásadní roli tzv. zákulisního příběhu, které se k dílu váže a slouží v podstatě jako návod, jak dílo interpretovat. Třeba bedna se sítotiskem nazvaná Brillo Soap Pads Box, tedy Krabice se saponátovými drátěnkami značky Brillo, připisovaná Andymu Warholovi, se vydražila za 722 500 dolarů, i proto, že autoři aukčního katalogu zdařile vyzdvihli ikoničnost díla pro pop-artové hnutí. A svůj podíl má také kontext. Thompson uvádí výzkum zaměřený na to, jak diváci esteticky vnímali padělek díla holandského barokního malíře Vermeera od slavného obchodníka Meegerena, který napálil i nacistického politika Hermanna Göringa. Recipient nebude mít stejné pocity při pohledu na obraz, když bude vědět, že se jedná o padělek. Připomíná to nedávnou příhodu, která proletěla médii, kdy v jedné galerii nic netušící návštěvníci obdivovali obraz – ve skutečnosti reprodukci koupenou v IKEA. Thompson toho ví o ekonomice současného umění jako málokdo. Čerpá zejména z vlastních zážitků a rozhovorů s lidmi z branže. Události z aukčních domů řadí jednu za druhou velmi zasvěceně a přehledně. Nutno podotknout, že se jedná o ta nejvyšší patra trhu s uměním. Informace obsažené v knize jsou tak namířeny spíše k ukojení zvědavých otázek, jako třeba proč si někdo koupí chlapečka na tříkolce, dílo s názvem Charlie od Maurizia Cattelana, raději než Picassa, a to i v době, kdy v části New Yorku řádí hurikán Sandy. Svět, do kterého nechává Thompson jako jeden z mála průvodců v této oblasti nahlédnout, je svět dost bláznivý. V jeho příbězích přitom často hrají prim vysoké částky – jen si je před čtením třeba uvědomit, že čísla nejsou zrovna nejoblíbenější hrdinové humanitně zaměřených čtenářů.