Nové číslo časopisu Plav se věnuje rumunské literatuře 2. poloviny 20. století. Rumunskou stejně jako českou literární produkci této doby poznamenala zkušenost s totalitním režimem, který dal vzniknout fenoménu exilových autorů. Ti jsou sice nedílnou součástí národní literatury, v samotném Rumunsku však – jak v rozhovoru pro Plav dokládá spisovatel Răzvan Petrescu – leckdy opomíjenou. Není proto divu, že také v Plavu zaujímají exiloví autoři čelní pozici. Mircea Eliade ve své povídce s názvem Pelerína tematizuje absurdní přebujelost psaných i nepsaných pravidel v totalitárním režimu, vzájemnou nedůvěru mezi lidmi a ostražitost plynoucí ze strachu o sebe a svou pozici. Paul Goma ve vzpomínkové knize Barvy duhy reflektuje postoj rumunské inteligence k Chartě 77 a k možnosti vlastního politického činu. Dumitru Ţepeneag je v čísle zastoupen intimní povídkou Pláč, zachycující skrze snová vidění krizi víry – a to v dosud nepublikovaném překladu z roku 1968 od Jitky Lukešové.

V  čísle naleznete též texty autorů mladších, kteří – kromě Bogdana Suceavy – naopak Rumunsko neopustili. Většina z nich představuje odklon od realistického vyprávění: od hororové vize anonymního „nájemníka“ v textu Răzvana Petreska přes pověst o tajemném správci orloje od Vlada Zografiho a humornou minipovídku z „onoho světa“ Mariany Codruţové až po text Bogdana Suceavy, v němž hlavní hrdina a vypravěč utíká z přítomnosti do relativně vzdálené historie a spojuje svůj osud s osobností rudolfínského astronoma a alchymisty Tychona de Brahe.

www.svetovka.cz

© Plav, Lucie Koryntová