Felčarova dcera
Amy Tanová: The Bonesetter’s Daughter, 2001. Česky Felčarova dcera, Alpress, 2003

Zatím předposlední román dedikovala A. Tanová své matce (její pravé jméno Li Bingzi až do její smrti neznala) a osudem těžce zkoušené babičce Gu Jingmei. Vedle silných žen a dívek, které přežily japonskou okupaci, ničemů a milenců zalidňují prózu i postavy umělců, léčitelů a učenců (včetně archeologů vykopávajících pozůstatky pekingského člověka). Román má opět tři generační patra a zasutá tajemství předávaná mezi ženami na každém z nich. Tomu odpovídá jeho členění do tří částí, anticipujícího úvodu a epilogu.

Protagonistkou první části odehrávající se v Kalifornii 90. let je pětačtyřicetiletá Američanka čínského původu, příležitostná novinářka Ruth Youngová. Žije v rozkolísaném vztahu s rozvedeným lingvistou Artem a jeho dospívajícími dcerami. Starosti jí přidělávají vrtochy, nepřizpůsobivost a zejména Alzheimerova nemoc sedmasedmdesátileté matky LuLing, imigrantky první generace, která krátce po porodu ovdověla. Ruth si uvědomuje, že postupně slábnoucí matčina paměť s sebou strhává do zapomnění nejen příběhy upomínající na spojení s předky, ale i minulost a identitu matky. Dva svazky listin s kaligraficky vyvedenými vzpomínkami LuLing zprostředkují návrat na čínský venkov poloviny minulého století ve druhé části románu. Jsou nazvány „Věci, které bych neměla zapomenout“ a líčí události uvedené do pohybu rodinným „prokletím“. Vychází najevo, že LuLing pochází z rozvětveného starobylého rodu výrobců inkoustu (a mistrů kaligrafie), avšak v dětství netušila, kdo je její skutečná matka. Vychovala ji „chůva“ přezdívaná Předrahá teta. (Měla tak popálené hrdlo, že se nemohla dorozumívat jinak než posunkovou řečí a psaním na tabulku. I její americká vnučka Ruth se později pokoušela navázat spojení s duchem Předrahé tetičky pomocí vzkazů psaných hůlkou do písku.) Jak se LuLing časem dovtípila, byla to její skutečná matka. Otec Předrahé tetičky, vesnický felčar, vařil lektvary z kostí nalezených v těžko přístupných jeskyních a přivolával tím neštěstí na lidi ve svém okolí. Dcera nejen pochytila mnohé z jeho receptů, ale hrdě odmítla dvoření primitivního výrobce rakví. Jeho pomsta spustila tragický řetěz událostí, na jehož konci bylo svržení mrtvého těla Předrahé tety z útesu. LuLing a její sestra GaoLing čelily mnohým protivenstvím, než se jim podařilo vystěhovat se z Číny do Ameriky.

V závěrečné části jde o to, jak s tímto poznáním naloží Ruth, chycená mezi matčinými vzpomínkami (angažovala překladatele z mandarínštiny) a aktuálními starostmi života v San Francisku. (Současný příběh Ruth je vyprávěn ve třetí osobě, na rozdíl od ich-formy vypravěčského partu LuLing.)

Odvaha a silná vůle matky, které jí pomohly přežít těžký úděl Číňanek ve válkou rozvrácené zemi, ji v očích dcery rehabilituje i za poklesky, jichž se dopustila v americkém pokračování svého života. LuLing neztratila naději, že se jí i po desetiletích strávených v Americe podaří předat dceři to, co ji učila její čínská matka, a dcera Ruth může navázat nit vlastního příběhu až na poselství čínské babičky.

© Karel Helman